Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2020

Mozaika kongresů

Datum: 8. 12. 2020
Autor: Redakce Florence

Během září a října se konaly dva velké kongresy, které kvůli koronavirové epidemii proběhly letos on-line. V září to byl XXVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti a začátkem října potom trojice spojených kongresů – V. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti, XXVIII. moravskoslezské pneumologické dny a XXIV. hradecké pneumologické dny, na kterých prezentovali své poznatky přední čeští kardiologové, pneumologové a ftizeologové.

XXVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Odborníci z řad kardiologů se během 10 dní věnovali například komplexnímu přístupu k pacientům s kardiovaskulárním onemocněním, akutní kardiologii nebo léčbě srdečního selhání ve třetím tisíciletí.

Kardiologové upozorňují na to, že části pacientů koronavirus poškozuje srdce

„Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na zvýšeném počtu úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze. Nejenže koronavirus zatíží celý organizmus jedince, tedy i jeho srdce, ale podle prof. Linharta je na něm zákeřné to, že poškozuje tkáně také napřímo.

„SARS-CoV-2 představuje u nejtěžších nemocných závažný zánětlivý stav, navíc s výrazným poškozením plic. To klade velké nároky na oběh a může vést k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval. Pokud má takový nemocný nějaké srdeční onemocnění, může být zátěž nad hranicí možností se s tím vyrovnat,“ doplňuje přední český kardiolog.

Podle odborníků je zatím příliš brzy soudit, nakolik jsou změny vyvolané koronavirem trvalé. Více by mohly ukázat mezinárodní multidisciplinární registry „covidových pacientů“, po nichž v posledních týdnech lékaři různých specializací volají.

„Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to hodně zpochybňují. Kromě toho, pokud by kardiak koronavirus nedostal, mohl by se svojí chorobou žít dál. Zemřít na koronavirus nebo s koronavirem tak pro něj neznamená žádný rozdíl,“ dodává prof. Linhart. „Na čem se však všichni shodneme, je, že pokud se objeví laboratorní nebo klinické známky poškození srdce pacienta s covid-19, je jeho prognóza velice neblahá.“

 


V. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti, XXVIII. moravskoslezské pneumologické dny a XXIV. hradecké pneumologické dny

Pneumologové se věnovali novinkám například z oblasti výzkumu a léčby rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, tuberkulózy, plicních fibróz nebo astmatu.

Plicní lékaři varují, že není možné se věnovat pouze koronavirové pandemii

„Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí – 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti JEP. „Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob – těžkých kuřáků.“

Na otázku, zda by měl být člověk, který prodělal koronavirovou infekci, sledován pneumologem, odpověděl doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové. „Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2–3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi.“

Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu a následné ambulantní prohlídky – Souhrn aktuálních doporučení pro léčbu a následnou ambulantní dispenzarizaci.

Podle něj by měl pneumolog příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT.

Rizikovým faktorem pro těžší průběh nemoci jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, obezita, špatná imunita, přítomnost dalších, především kardiovaskulárních, nemocí, cukrovka nebo chronická plicní onemocnění.

Prof. Vašáková upozorňuje, že je potřeba, aby se mezi lidmi přestal šířit strach, který oslabuje imunitu. Ta je pro boj s nemocí velmi důležitá.

Utlumení činnosti spánkových pracovišť

Konkrétním příkladem dopadu nemoci covid-19 je jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může podle lékařů zle vymstít. „Omezením činnosti míst, kde zkoumáme a léčíme poruchy spánku, vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D., s tím, že se obvyklá čekací doba na těchto pracovištích i v době před koronavirovou epidemií pohybovala v rozmezí od 4 do 9 měsíců. „V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení – počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne,“ dodává dr. Sova.

Podle autora přednášky Dopady pandemie covid-19 na oblast spánkové medicíny v České a Slovenské republice MUDr. Samuela Genzora se lidé, jimž se nedostane náležité léčby spánkových poruch, potýkají v budoucnu například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty nebo i s časným nástupem demence – těmto nemocem by se přitom včasnou léčbou dalo předejít.

Apelujeme, aby k omezování nedocházelo – pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat,“ říká dr. Genzor. „Například omezení preventivních prohlídek u praktických lékařů znamená úbytek pacientů, u nichž se na tento problém přijde,“ dodává.

Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe a ta se týká přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.

V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť v ČR a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení.

Tuberkulóza v romských osadách na Slovensku

Tématu tuberkulózy (TBC) se věnoval doc. MUDr. Ivan Solovič, primář I. oddelenia pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie. „Existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby tuberkulóza zůstala v osadách pod kontrolou,“ vysvětluje doc. Solovič.

„Pokud bychom se řídili ofi ciálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na tuberkulózu a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covid-19,“ doplňuje doc. Solovič.

U TBC se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní,“ pokračuje doc. Solovič. Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní,“ dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covid-19 a TBC.

 
  • tisk
  • předplatit si