COVID-19
 
Zpět na přehled aktualit

Florence plus

Sjezd neurologů nemohl opomenout Alzheimerovu nemoc

Datum: 27. 2. 2020
Sjezd neurologů nemohl opomenout Alzheimerovu nemoc

Součástí pátečního odborného programu byl blok věnovaný aktuálním trendům v diagnostice a léčbě neurodegenerativních demencí

V přednášce pojmenované „Alzheimerova nemoc definovaná biomarkery jako amyloidopatie“ prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., vedoucí Kognitivního centra Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, nastínil, že Alzheimerova nemoc (AN) ve většině případů souvisí i s jinou neurodegenerativní poruchou – dalšími komordibitami tedy mohou být Parkinsonova nemoc, vaskulární demence, smíšená demence, frontotemporální demence, demence s Lewyho tělísky. Ukazuje se tudíž, že mnoho pacientů má souběžně více patologií. Jejich interpretace navíc může být nejasná.

Připomněl, že u pacientů s AN se v mozku ukládají dvě stěžejní látky, které podle výzkumů mají přednostně vliv na rozvoj a rozsah nemoci – jedná se amyloid beta (Aβ)a tau protein.

Profesor Hort se zamýšlel nad tím, jestli je Aβ příčinou, nebo následkem AN. Jeho souvislost s tau proteinem demonstroval přirovnáním ke střelné zbrani, kdy tau protein je kulka a Aβ představuje spoušť.

Zmínil se i o adukanumabu, novém biologickém přípravku, který vyvinula společnost Biogen Inc. Tato protilátka se vyskytuje v mozku zdravé, normálně stárnoucí populace a má vliv na aktivitu Aβ.

Deprese u Alzheimerovy nemoci – příčina, nebo následek?

Mezi časté a také časné symptomy AN a dalších nemocí způsobujících demenci patří neuropsychiatrické příznaky. Současný pohled na vztah neuropsychiatrických příznaků a neurodegenerace nastínil MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha.

Na začátku své prezentace „Mírná behaviorální porucha aneb poruchy nálady a chování jako prodromální stadium demence“ položil otázku, zda je deprese příčinou, nebo důsledkem patologických změn. Tedy jestli prodělaná deprese vede ke snížení mozkového neurotrofního faktoru (z angl. BDNF), zapříčiňuje zvýšení hladiny kortizolu a způsobuje zánět mozku a tyto faktory vedou dohromady k neurodegeneraci, nebo může být postup opačný, tedy neurodegenerace způsobí úbytek mediátorů a poškození okruhů regulujících náladu, které pak zapříčiní depresi. Dále se zamyslel: „Kdyby byla pravda, že deprese je příčinou Alzheimerovy nemoci, tak by předcházela neuropatologickým změnám. Mělo by pak platit, že riziko vzniku Alzheimerovy nemoci se zvyšuje se závažností a délkou trvání deprese. A čím dřív depresi zaléčíme, tím více snížíme riziko vzniku demence. Naopak kdyby byla pravda, co tvrdím já, tedy že deprese je důsledek neuropatologických změn, mělo by platit, že se objevuje až v době prokazatelných neuropatologických změn, riziko vzniku Alzheimerovy nemoci je vyšší u nově vzniklé deprese ve stáří a nakonec že zaléčení deprese vůbec nesnižuje riziko demence.“

Pro svoji hypotézu našel oporu ve třech studiích. První studie proběhla v Austrálii, kde bylo sledováno 4922 mužů s příznaky AN po dobu 9–14 let. Zjistilo se, že muži, kteří měli depresi dříve, než vstoupili do studie, neměli zvýšené riziko demence, ovšem muži, u nichž se rozvinula deprese až po vstupu do studie, zvýšené riziko demence měli. Po prostudování anamnéz autoři také přišli na to, že užívání antidepresiv nemělo vliv na manifestaci AN.

Studie Whitehall II sledovala od roku 1985 po dobu 30 let asi 10 000 osob. Za tuto dobu se ve sledovaném vzorku populace objevilo 302 případů demencí. „Studie odhalila, že deprese a rekurentní deprese při začátku sledování, kdy účastníci byli ve středním věku, vůbec nezvyšovaly riziko demence, zatímco depresivní příznaky a nová rekurentní deprese, které se objevily v pozdní fázi studie, kdy už sledovaní dosáhli staršího věku, riziko výrazně zvyšovaly. Depresivní příznaky jsou patrné už 11 let před vypuknutím samotné Alzheimerovy nemoci,“ vysvětlil MUDr. Vyhnálek.

Nakonec se zmínil o studii, která proběhla ve Finsku, kde jsou velké a důsledné registry psychiatrických pacientů. Výzkumníci analyzovali údaje zhruba 30 000pacientů a zjistili, že pokud je pacient hospitalizován s depresí, má v následujících pěti letech zvýšené riziko demence, ale pokud těchto pět let překoná, riziko demence už zvýšené není. Studie byla uzavřena konstatováním, že psychiatrická hospitalizace byla již zapříčiněná prodromální fází AN a psychopatologie v mládí není rizikovým faktorem AN ve stáří.

Adam Folta

 
  • tisk
  • předplatit si