Světový den dárců krve připomíná důležitost dobrovolného dárcovství

Již od roku 2005 se každoročně 14. červen připomíná jako Světový den dárců krve, který oceňuje dobrovolné dárce po celém světě. Darování krve, anebo jejích složek, jako je plazma, červené krvinky či krevní destičky, pomáhá zachraňovat životy a zlepšovat zdraví pacientů trpících vážnými onemocněními a úrazy.

Světový den dárců krve vznikl z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Den 14. červen nebyl zvolen náhodně. Právě 14. června 1868 se ve Vídni narodil lékař a patolog Karl Landsteiner, objevitel Rh faktoru. Ačkoliv od dob, kdy žil tento držitel Nobelovy ceny za lékařství, udělala medicína velké pokroky, krev stále zůstává tekutinou, kterou nelze uměle vyrobit ani nahradit. Proto dobrovolní dárci stále zaujímají důležité místo při léčbě mnohých nemocí a poranění. Krev se využívá v mnoha oblastech – u závažných akutních stavů, komplikovaných operací, při léčbě hematoonkologických pacientů a v dalších situacích.

Co všechno najdete v krvi?

Dospělý člověk má asi 5–6 litrů krve a všechny její složky jsou nenahraditelné. Červené krvinky díky svému barvivu přenášejí kyslík, bílé krvinky zase chrání organismus před infekcemi, ať už virovými nebo bakteriálními. Krevní destičky pomáhají při poraněních. Protože se rychle shluknou, utvoří jakousi „zátku“ a ucpou ránu. „Nejobjemnější složkou krve je plazma, která tvoří přibližně 55 %. Odhadem má tedy člověk v těle kolem 3 litrů plazmy. Plazma je nosičem pro červené a bílé krvinky a krevní destičky. Kdybychom tyto elementy odebrali, má plazma sama o sobě žlutou barvu. Červenou barvu způsobují červené krvinky. Plazma je tvořena z 90 % z vody a dále se v ní nacházejí plazmatické bílkoviny, hormony, enzymy, vitaminy, minerální látky, cukr. Bílkovin je přes 120 druhů a plní životně důležité funkce, jako je například obrana proti infekcím nebo srážení krve při různých poraněních,“ vysvětluje MUDr. Jana Zítková, lékařka z plazmaferetického centra Amber Plasma.

Léto bývá krizové

Nejčastějším typem dárcovství je darování plné krve. Podle údajů Českého červeného kříže se v České republice daruje v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 225 tisíc dárců krve a ročně přibude asi 30 tisíc nových dárců [1]. Dle odborníků by však měl být ideální celkový stav 300 tisíc dárců a počet prvodárců 35 tisíc. Zvláště léto bývá pro nemocnice krizové období, protože z důvodu dovolených počty dárců každoročně klesají, ale naopak se zvyšuje potřeba krve kvůli zvýšenému počtu úrazů. Lékaři proto apelují na ty, kdo by mohli být vhodnými dárci, aby neváhali a přišli krev darovat do transfúzních center.

Nejcennější je krevní skupina 0 Rh-

Při odběru plné krve je většinou během 15 minut odebráno 450 ml vzácné tekutiny. „Muži mohou darovat maximálně pětkrát za rok a ženy, protože mají celkově méně železa, maximálně čtyřikrát do roka,“ upozorňuje MUDr. Zítková. Plná krev se během odběru mísí s protisrážlivým roztokem a poté se oddělí centrifugací na jednotlivé složky: červené krvinky, plazmu a takzvaný buffy coat, který obsahuje krevní destičky a bílé krvinky. Červené krvinky se poté ještě filtrují, aby se zbavily, byť i minimální přítomnosti bílých krvinek, doplní se vyživujícím roztokem a takto upravené jsou připraveny pro pacienta. Díky vyživujícímu roztoku má tato krevní konzerva použitelnost 42 dní (místo původních 35) při skladování při teplotě 2–6 °C.

Při podání krve pacientovi je velmi důležitá krevní skupina. Nejcennější je skupina 0 Rh negativní (nula minus), jelikož člověk s touto krevní skupinou je univerzálním dárcem, který může darovat všem krevním skupinám.

Odebírat lze i samotnou plazmu

Díky speciálnímu přístroji zvanému separátor lze provést i typy odběrů, při nichž se rovnou dárci odebírá daná krevní složka: samotné krevní destičky, samostatné červené krvinky nebo plazma. „Při takzvané plazmaferéze z jednoho vpichu ze žíly jde nejprve krev dárce do separátoru. Zde je nádobka a buď centrifugací, nebo filtrací se oddělí plazma, která se přesouvá do speciálního vaku či nádoby. Krvinky se společně s protisrážlivým roztokem vrací zpět dárci. Takto se cykluje fáze odběru a fáze návratu, než se odebere požadované množství plazmy,“ popisuje proces MUDr. Zítková a dodává, že se odebírá v rozmezí od 650 ml do 890 ml plazmy dle váhy dárce. Na konci odběru ještě dárce dostane fyziologický roztok, aby objemová ztráta nebyla tak veliká. Odběr plazmy trvá déle než odběr plné krve, cca 45 minut až hodinu. Jedná se však o menší zásah do organismu, protože plazma se obnoví do 48 hodin. Proto dárce může darovat po 14 dnech, ročně je to tedy přibližně 25 litrů plazmy.

Na léčbu jednoho hemofilika je potřeba až 1 200 odběrů plazmy

„Plazma se může používat samostatně, třeba při léčbě popálenin, po úrazech, u onkologických pacientů, ale v poslední době nabývají na významu zejména léky, které jsou z plazmy vyrobeny. Těchto léků se vyrábí velké množství a jsou v podstatě nenahraditelné,“ uvádí MUDr. Jana Zítková z Amber Plasma. Jedná se například o léky pro pacienty se vzácným onemocněním, jako je hereditární angioedém (HAE), s poruchami krevního srážení, jako je hemofilie, s různými imunodeficity atd. „Pro představu: Když chceme léčit jednoho pacienta s hemofilií, za rok potřebujeme až 1200 odběrů plazmy od dárců. Je to tedy obrovské množství dárců, kteří musí přijít, aby jeden hemofilik měl možnost žít normálním životem a nehrozilo mu riziko život ohrožujícího krvácení,“ dodává MUDr. Zítková.

Možná i vy můžete být vhodným dárcem

Společné darování krve a plazmy se nevylučuje. Je řada dárců, kteří darují oboje. Platí však, že po odběru plazmy můžete jít k odběru plné krve za dva dny, ale opačně po odběru krve můžete darovat plazmu až za 4 týdny. Ať už člověk daruje plnou krev nebo jakoukoliv složku krve, zaslouží si obdiv a poděkování za to, že pomáhá druhým lidem zkvalitnit nebo dokonce zachránit život. Dárcem se může dobrovolník stát, pokud mu je od 18 do 65 let, váží alespoň 50 kg a je zdravý. O vhodnosti každého zájemce pro darování krve či jejích složek rozhoduje individuálně lékař na transfúzní stanici či v plazmaferetickém centru (v případě darování plazmy).

Zdroj
1. https://www.cervenykriz.eu/files/files/cz/tz/520.pdf.

TZ, foto free (pixabay.com)