Novinky našich partnerů

Toxický rok 2018 – nové drogy a téměř 20 000 konzultací s Toxikologickým informačním střediskem

Toxikologické informační středisko (TIS) při Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK je jediným pracovištěm svého druhu v celé České republice. Nabízí celou řadu služeb spojených s akutním nebo chronickým toxickým působením látek na živé organismy a životní prostředí. Jednou z nejdůležitějších funkcí TIS je poskytování konzultací jak zdravotnickým zařízením, tak i laické veřejnosti. Počet hovorů každoročně narůstá, v loňském roce jich proběhlo 19 737 – tedy o 1 207 více než v roce 2017. Objevily se také nové návykové látky. 

Oční klinika VFN a 1. LF UK boduje se svými výzkumy ve světě a dokáže odhalit vzácná genetická onemocnění

Oční klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK je jediným pracovištěm v ČR, které se stalo členem Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE). Především díky špičkové péči o pacienty a mezinárodnímu uznání na poli výzkumu geneticky podmíněných vad očí. O jedinečnosti a kvalitách tohoto pracoviště svědčí i příběh malého Kubíka, který se jako první dítě v ČR a SR narodil s Warburg mikro syndromem a specialisté z Oční kliniky u něj toto vzácné onemocnění odhalili. Tím dokázali Kubíkovi a jeho rodině usnadnit nelehký osud a díky včasné diagnostice má Kubík dnes dva zdravé sourozence.

Zdravotní pojišťovny v loňském roce hospodařily s přebytkem 14,5 miliardy korun

Stav peněžních zůstatků na bankovních účtech jednotlivých fondů zdravotních pojišťoven se v průběhu roku 2018 z počáteční hodnoty 30,5 mld. Kč zvýšil o dalších 14,5 mld. Kč, tedy téměř o 48 %. K 31. prosinci 2018 tak zůstatek za celý systém veřejného zdravotního pojištění činil 45 mld. Kč. „K výraznému nárůstu přispěly dobré hospodářské výsledky celého systému veřejného zdravotního pojištění. To pojišťovnám umožní tvořit rezervy pro zajištění zdravotní péče v případě propadu příjmů v době ekonomické krize,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Dokud nejsou očkovaní zdravotníci, zákaz návštěv v nemocnicích nic neřeší

Na území ČR přetrvává chřipková epidemie plošného charakteru. Podle Státního zdravotního ústavu (11. 2.) je akutními respiračními infekcemi včetně chřipky v ČR postiženo 1757 lidí na 100 000 obyvatel. Od počátku roku do konce minulého týdne bylo s chřipkou hospitalizováno 184 lidí. Celkem 31 jich zemřelo.  Byla by čísla ještě vyšší, kdyby nemocnice s nástupem epidemie nevyhlásily zákaz návštěv? 

Homolka slaví 20 tisíc operací gama nožem. Je to nejvíc na světě

Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce provedli už dvacetitisící zákrok gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů pracujících jen s jedním gama nožem zatím nepřekonal. Český gama nůž je jednoznačně nejvytíženějším zařízením svého druhu v globálním měřítku.

35 LET TRANSPLANTACÍ SRDCÍ V IKEM

Již 35 let mají pacienti, kterým selhalo srdce, šanci na záchranu života. Lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny jako první v tehdejším Československu 31. ledna 1984 úspěšně transplantovali srdce. Prvním pacientem byl 44letý Josef Divina, který žil s novým srdcem celých 13 let. Historicky třetím v pořadí a zároveň v současnosti nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v České republice je dnes již 83letý Rudolf Sekava, který se stále těší dobrému zdraví a výborné kondici. Za 35 let tak lékaři v IKEM pomohli už 1 162 pacientům.

Kardiologové z Homolky dnes prezentují světu novou technologii pro léčbu fibrilace srdečních síní

Už šestým rokem běží na kardiologii v Nemocnici Na Homolce klinická studie testující technologii VytronUS, vyvinutou pro léčbu pacientů trpících tzv. paroxysmální fibrilací síní. První výkon tohoto druhu byl na Homolce proveden v červnu roku 2013 a do konce prosince roku 2018 byla Homolka jediným pracoviště na světě, které metodu zkoušelo s cílem vyhodnotit její bezpečnost a efektivitu. Za tu dobu zde bylo provedeno 74 takovýchto výkonů.

Na léčbě pacientů s epilepsií se budou v motolské nemocnici podílet vědci a inženýři: vzniká výzkumné centrum EPIREC

Unikátní platforma propojující výzkum epilepsie s klinickou praxí funguje nově od ledna ve Fakultní nemocnici v Motole. V multioborových týmech zde pracují vedle lékařů také vědci z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Inovativní poznatky, na jejichž zpracování se podílejí i odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT,zkvalitní a zefektivní péči o pacienty.

Nemocnice Na Bulovce zahájila provoz moderního oddělení Urgentního příjmu

Proč mluvíme o nadstandardech, když neznáme standardy?

Kvalitní, účinnou a přiměřeně bezpečnou zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění nazýváme standardem. Nebo bychom aspoň měli. Jenže co do této péče spadá jasné není. Ústavní soud v roce 2013 zrušil možnost připlatit si za nadstandardní péči a nechal na samotných poskytovatelích služeb, aby si tuto hranici určili sami. Nejen, že to je v rozporu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, jejíž cílem je zajistit mj. spravedlivý přístup ke zdravotní péči podle lékařského ošetření. Nyní navíc ani neexistuje jasná definice, která by určovala, na co máme jako pacienti ze zákona právo. Proč někde je určitá léčba k dispozici normálně, jinde vůbec a někde třeba za příplatek?