Obrazovky místo spánku a pohybu – odborníci varují před návykovým používáním technologií u dětí

České děti tráví čím dál víc času u displejů svých telefonů a tabletů. V jedenácti letech vlastní téměř každé dítě chytrý telefon. Podle odborníků každý desátý teenager nezvládá využívat technologie rozumně a stává se na nich závislý. To vede ke zdravotním, psychickým i sociálním problémům.

Digitalizovaný svět klade na rodiče a odborníky pečující o děti nové nároky. Praktičtí lékaři budou toto téma řešit na XX. kongresu primární péče, který se konal 20. a 21. března v Praze a přišel ho podpořit také prezident České republiky Petr Pavel. Letos je to téměř dvacet let od vstupu prvního chytrého telefon na český trh. Technologie se za tu dobu natolik rozšířily, že polovina dětí v Česku vlastní chytrý telefon už v sedmi letech a v jedenácti letech ho mají téměř všechny. Přibližně 6 % českých dětí (ve věku 0–18 let) používá technologie nezdravě – na základě výpovědí rodičů odborníci identifikovali u dětí návykové neboli problémové užívání. Takové používání je nekontrolované, intenzivní a na úkor podstatných aktivit, jako je spánek, pohyb nebo komunikace tváří v tvář se svým okolím. Také ho často doprovází depresivní a úzkostné stavy.

Rodiče často netuší, jakým způsobem jejich děti technologie používají, ale pozorují, že se dítě mění. „Přicházejí za námi s tím, že je jejich dítě unavené, depresivní, nechodí do školy a podobně. Když začneme zjišťovat důvody, často se dopátráme nadměrného používání digitálních technologií nebo vystavování se nevhodnému obsahu, zejména na sociálních sítích. Příkladem jsou různé výzvy ke škodlivému chování, dokonce pornografie či stránky navádějící k poruchám příjmu potravy. V případě závažných potíží usilujeme o převzetí dítěte do péče psychologa nebo psychiatra, ale protože bývají nedostupní, tak poruchy duševního zdraví včetně ‚závislosti‘ často řeší pediatři,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Podle doc. Mgr. Kateřiny Lukavské, Ph.D., psycholožky působící na Katedře psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se problémové používání technologií týká každého desátého teenagera. „U chlapců vrcholí okolo dvanáctého roku věku a jedná se především o hraní her. U dívek je nejkrizovější věk třináct let a nadužívání sociálních sítí,“ vysvětluje doc. Lukavská.

Odborníci se shodují, že do svých dvou let by dítě nemělo přijít do styku s digitálními technologiemi vůbec a v předškolním období by pak rodiče měli nastavit pravidla pro jejich užívání. „Nestačí jen limitovat čas u obrazovek, je třeba volit i vhodný obsah, který děti konzumují. Nabádáme rodiče, aby se zajímali, jaký obsah jejich děti láká, a objevovali ho s nimi společně. Je taky důležité, aby se rodiče vyvarovali tzv. technoference neboli používání technologií při hovoru s dítětem, u společného jídla nebo hry. Rodiče by v takových situacích neměli scrollovat a ideálně by měli omezit i textování a telefonování. Je také třeba šetřit s tzv. digitálním dudlíkem, tedy používáním digitálních médií pro uklidnění nebo zabavení dítěte,“ zdůrazňuje doc. Lukavská.

Rodinné prostředí podle odborníků na duševní zdraví významně ovlivňuje vznik návykového používání digitálních technologií i případnou terapii. Rodiče sami by si měli stanovovat pravidla, ačkoliv digitální média na ně nemají tak devastující dopad. „Mozek plně dozrává až kolem 25. roku věku, takže děti jsou neurobiologicky mnohem zranitelnější vůči návykovým mechanismům, jako je sledování upozornění na nový chat nebo obsah či nekonečné scrollování. Ohroženy jsou zejména děti s ADHD nebo poruchou autistického spektra,“ upřesňuje Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D., proděkanka pro vnější vztahy a další vzdělávání Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, odborná asistentka v Ústavu informačních studií a knihovnictví v oboru studia nových médií. S problémovým používáním digitálních technologií u mladých jsou pak konfrontováni i všeobecní praktičtí lékaři, když k nim dotyční adolescenti přechází od pediatrů. „Problémové užívání digitálních technologií adolescenta neskončí jeho přechodem do ordinace praktika pro dospělé, proto je spolupráce mezi praktiky pro děti a praktiky pro dospělé v této věci klíčová. Navíc kvůli nedostatku dětských praktických lékařů často přijímáme do péče teenagery již od 14 let věku, takže se nás tento problém týká stále více a musíme na něj být připraveni,“ dodává MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. Odborníci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého a vytvořili web digirozhledna.cz, který rodičům radí, jak vést své děti od batolecího věku až po dospívání ke zdravému vztahu k digitálním technologiím a kde případně vyhledat pomoc. Informace najdete také na https://www.instagram.com/sdruzenipraktickychlekaru/.

TZ, foto free (MaVe PR, pixabay.com)