Pacienti i lékaři už spolu mluví jinak – medicína se přesouvá na obrazovky, i tam, kde jde o umělé oplodnění

Pacienti dnes komunikují s lékaři jinak, než tomu bylo ještě před deseti lety. Osobní návštěvy ustupují digitálním kanálům a medicína se přesouvá na obrazovky. E-maily, videohovory, sdílené kalendáře a mobilní aplikace dnes nahrazují fyzickou přítomnost lidí v ordinaci.

Trend je vidět i v oboru, v němž se lékaři snaží neplodným párům pomoci k početí dítěte. Elektronizace zasahuje téměř všechny fáze péče – objednání k vyšetření, laboratorní výsledky, konzultace s lékařem, neschopenky a recepty. Výsledky laboratorních vyšetření přicházejí e-mailem nebo přes komunikační platformy, jako jsou Teams či WhatsApp. Osobní kontakt lékař-pacient už zůstává jen u klíčových úkonů, jako jsou vyšetření, odběry krve, vajíček či spermií, nebo u samotného zákroku.

Tento posun zásadně šetří čas jak pacientům, tak lékařům. „Velkou část péče dnes zvládneme na dálku – od první konzultace přes ladění léčby až po konzultaci výsledků. Pacienti sem tak nemusí jezdit mnohdy stovky kilometrů, což šetří čas všem. Do ordinace pak přicházejí hlavně na samotná vyšetření nebo zákroky,“ popisuje MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis.

Digitalizace také mění dynamiku komunikace mezi lékařem a pacientem. Osobní schůzky stále častěji nahrazují videohovory, které kombinují pohodlí a určitou míru osobního kontaktu. Klasické telefonáty však podle lékařů narážejí na své limity, zejména v citlivějších situacích. „Pokud pacient jen volá a nevidíme jeho obličej a mimiku, je to složité – zejména při sdělování senzitivních informací. Videohovor je v tomto směru výrazně lepší,“ doplňuje MUDr. Štelcl.

S rostoucím využíváním online komunikace se ale objevují nové problémy. Typickým příkladem jsou dlouhé e-mailové konverzace, jejichž čtení může být pro lékaře časově náročné. Zároveň někteří pacienti očekávají, že vyřeší na dálku a bezkontaktně veškerou péči. „Někdy se to zvrhne v nekončící komunikaci, kdy jedna odpověď vyvolá další otázky. A zároveň jsou situace, kdy pacienta prostě musíme vidět,“ vysvětluje specialista na umělé oplodnění.

Výrazně se mění i samotní pacienti. Díky přístupu k internetu a umělé inteligenci přicházejí na schůzku s lékařem mnohem informovanější než dříve. Zatímco ženy mívají často detailně nastudovaný celý proces léčby, muži obvykle přicházejí bez základních informací. „Pacientky jsou v dnešní době díky AI velmi dobře informované. Z internetu nebo s pomocí AI si sice vše načtou, ale ne vždy dokážou vyhodnotit, kdy a jestli je pro ně dané vyšetření skutečně přínosné. Řešíme tedy konkrétní otázky a komunikace je efektivnější. Naopak muži si informace často nehledají, a je potřeba je více edukovat,“ popisuje MUDr. Štelcl.

Digitalizace mění také to, podle čeho si lidé vybírají zdravotnické zařízení, kterému svěří svou cestu za vytouženým potomkem. Stále větší roli hrají data, výsledky a úspěšnost jednotlivých klinik, zatímco osobní sympatie ustupují do pozadí. Tento trend do budoucna ještě zesílí. „Pacienti se orientují více podle výsledků a dat. Do procesu výběru kliniky zapojují i umělou inteligenci,“ připouští lékař.

Podle Reuters Institute Digital News Report 2026 využívá chatboty a umělou inteligenci jako zdroj informací již 6 % lidí. S nástupem generace Z, která je na digitální komunikaci zvyklá, bude nutné tomuto vývoji přizpůsobit nejen komunikaci, ale i fungování zdravotnických zařízení. Tato mladá generace zároveň přichází na konzultace připravená a očekává rychlé a srozumitelné informace. „Nejprve zjistím, co všechno ví, a na to pak navazujeme,“ uzavírá MUDr. Štelcl.

TZ, foto free (pixabay.com)