Rakovina tlustého střeva může ohrožovat již čtyřicátníky – lékaři proto snížili věk vstupu do programu screeningu

Na rakovinu tlustého střeva a konečníku zemře ročně více než 3 000 lidí. Tento karcinom patří k nejčastějším u nás. Při včasném odhalení je přitom velmi dobře léčitelný. Lékaři se proto snaží detekovat případné změny ve střevech co nejdříve, aby dali pacientům šanci na úplné uzdravení. 

Od ledna snížili dolní hranici preventivního screeningu z 50 na 45 let. O dosavadních výsledcích budou odborníci na trávicí trakt diskutovat na 28. Hradeckých gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 19. března.

„Přibývá důkazů, že se kolorektální karcinom objevuje u stále mladších ročníků. V souladu s aktuálními doporučeními, která již platí v USA, jsme proto přistoupili ke snížení hranice, od kdy tuto nemoc kontrolujeme. V Evropě patříme k prvním, kteří to udělali,“ říká prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Program nabízí dvě varianty: buď primární koloskopické vyšetření jednou za deset let, nebo test okultního krvácení ve stolici, který je nutné opakovat každé dva roky. V roce 2024, tedy ještě před upravením věkové hranice, podstoupilo koloskopii v rámci screeningu kolorektálního karcinomu téměř 27 tisíc lidí. Podle dat z Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky je to o 6 tisíc více než v předchozím roce. Screeningový test na okultní krvácení pak v roce 2024 absolvovalo přes 700 tisíc pacientů.

Kromě úpravy věku pro vstup do screeningu odborníci od letošního roku určili nově také horní hranici, a to na 74 let. Dosud se u těchto kontrol žádné věkové omezení směrem nahoru nestanovovalo. „Vyřazení osob od věku 75 let ze screeningu vyplývá z nízké pravděpodobnosti úmrtí na kolorektální karcinom u asymptomatických starších osob v případě, že do tohoto věku byli součástí screeningu. To ale neznamená, že těmto osobám není provedena diagnostická koloskopie v případě klinického podezření na tento nádor,“ vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

I přes snížení věkové hranice vstupu do screeningu lékaři skokový nárůst počtu vyšetření a příliv pacientů ve svých ordinacích neočekávají. Důvodem je podle nich fakt, že mladší ročníky zatím o preventivní prohlídky nejeví tak velký zájem a péči o zdraví věnují méně pozornosti.

„Na nárůst pacientů jsme ale připraveni a doufáme, že se zejména lidé mladší padesáti let do screeningu zapojí. Zároveň ale počítáme s tím, že disciplína mladších a často vytížených osob může být nižší,“ říká prof. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D., MHA, předseda Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Koloskopie patří k obávaným zákrokům, které lidé obvykle raději odkládají. Lékaři však pacienty ubezpečují, že dnešní vyšetřovací techniky jsou velmi pokročilé a že lékaři, kteří zákrok provádějí, jsou zkušení. „Zákrok sice není úplně příjemný, rozhodně však není bolestivý. Většinou jej lze zvládnout bez injekcí a anestezie. Jen někteří pacienti potřebují zklidňující injekci a v některých odůvodněných případech přistupujeme i k celkové anestezii, například u žen po gynekologických operacích,“ říká prof. Urban.

Rakovina tlustého střeva a konečníku se často projevuje nenápadně a poměrně pozdě. Mezi hlavní varovné příznaky patří dlouhodobé změny v trávení, například střídající se průjmy a zácpa, krev ve stolici, prudký úbytek hmotnosti nebo bolesti břicha. Zásadním faktorem pro rozvoj rakoviny je životní styl, a to především strava bohatá na červené maso a průmyslově zpracované potraviny, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, a naopak nedostatek pohybu. Pokud lékaři odhalí nemoc včas, je velmi dobře léčitelná.

„Při screeningové koloskopii nejčastěji objevíme tzv. adenomový polyp. Jeho odstraněním zabráníme možnému rozvoji kolorektálního karcinomu, protože většina jich vzniká v průběhu mnoha let právě z takových polypů. V některých případech ale nalezneme i karcinom. V časných stadiích, u pacientů bez příznaků je ale lépe řešitelný, s nadějí na úplné vyléčení, a to včetně miniinvazivní endoskopické léčby,“ doplňuje prof. Falt.

O dosavadních výsledcích screeningu kolorektálního karcinomu i možnostech léčby nemoci budou odborníci společně debatovat na 28. Hradeckých gastroenterologických dnech, které začínají ve čtvrtek 19. března a potrvají do pátku 20. března.

TZ, foto free (pixabay.com)

---

O České gastroenterologické společnosti (ČGS)  Společnost (založená v roce 1945) sdružuje téměř 900 profesionálů zabývajících se onemocněními trávicího ústrojí. Hlavním úkolem ČGS je vytvářet odborné a organizační podmínky pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. V rámci ČGS pracují tři odborné sekce (Endoskopická sekce, Sekce mladých gastroenterologů a Sekce ambulantních gastroenterologů) a šest pracovních skupin. Odbornou platformou oboru je časopis Gastroenterologie a hepatologie, který je hlavním oborovým periodikem tří odborných společností. ČGS pořádá kongresy s mezinárodním zastoupením, jichž se standardně účastní na tisíc odborníků. Společnost se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách. Předsedou je prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Více informací na www.cgs-cls.cz.