Májové hepatologické dny

Ve dnech 13.–15. května 2009 se v Kongresovém centru hotelu Thermal v Karlových Varech konaly XVII. májové hepatologické dny. Tento vysoce odborný kongres České hepatologické společnosti si nenechalo ujít na 187 odborníků z celé ČR.

Druhý kongresový den proběhlo s velkým zájmem očekávané sympozium, na němž osobně převzal ocenění za přínos hepatologii a zároveň čestné členství v České hepatologické společnosti prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., dr. h. c. Náš světově proslulý akademik vystoupil s přednáškou Perorální virostatika a jejich postavení v terapii chronické hepatitidy B. Komplexní řešení chronické hepatitidy B (HBV) bylo hlavním tématem přednášek, které se z větší části dotýkaly popisu využití nového léku Viread (účinná látka tenofovir) z dílny právě profesora Holého. Účinnou látku tenofovir začal profesor Holý vyvíjet v 80. a 90. letech minulého století a od roku 2001 je tento lék používán k léčbě HIV. Lék funguje na principu inhibice reverzní traskriptázy, což znamená, že zamezuje přenosu genetického kódu viru na buňky pacienta, a tím nedochází k rozvoji virového onemocnění. Postupem času se zjistilo, že tento mechanismus účinku funguje podobně i na jiné druhy virů – lék Viread je od roku 2008 schválen v USA a v zemích EU pro léčbu chronické hepatitidy B.

V kongresovém sále zaznělo mnoho ho kazuistik a klinických hodnocení. Chronická hepatitida B je vleklé onemocnění, jehož léčbu nejčastěji komplikují mutace viru a vznik rezistence na účinné látky medikamentů. Tenofovir je jediná účinná látka, u níž se ještě rezistence neobjevila a přitom má jedinečný mechanismus účinku. Jak ve své přednášce poznamenala MUDr. Soňa Fraňková, „léky první generace, jako je lamivudin nebo adefovir, jsou sice efektivní, ale po velmi krátké době si virus vůči nim vytvoří rezistenci, což znamená časem vyšší náklady, prodloužení doby léčby a nakonec stejně výměnu za tenofovir“.

K dotazům na úhradu léku Viread (tenofovir) u pacientů s virovou hepatitidou odpověděl doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc., následovně: „V současné době je tenofovir schválen k léčbě HIV infekce, v některých státech EU i pro léčbu chronické hepatitidy B. A k tomuto stavu teď usilovně směřujeme.“ Pokud dnes chce lékař lék předepsat, musí zažádat revizního lékaře zdravotní pojišťovny, u které je pacient registrován, o výjimku a čekat, zda ji pojišťovna udělí a umožní léčbu tímto českým vynálezem. Na kongresu se k této problematice vyjádřil také prof. MUDr. Petr Husa, CSc., přednosta infekční kliniky FN Brno.

Udělení čestného členství

Po odborných přednáškách bylo přistoupeno k hlavnímu tématu dne – udělení čestného členství v České hepatologické společnosti profesorovi Holému. Předseda společnosti, prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc., poděkoval významnému českému akademikovi za jeho přínos vědě (uděleno na 60 patentů českých i zahraničních) a předal ocenění za vývoj léků týkajících se hepatologie (Vistide, používaný od roku 1996, Hepsera, lék používaný proti viru HBV od roku 2003, a Viread). Připravenou přednášku o historii vývoje nukleotidových antivirotik bohužel nemohl z důvodu chronického onemocnění hlasivek odprezentovat sám, tak o to poprosil svého doktoranda Ing. Petra Jansu.

Vývoj léku od A do Z

V úvodu zaznělo nastínění vývoje léku, kdy Ing. P. Jansa vysvětlil strukturu pochodů od myšlenky ke konečnému produktu. Na počátku je příprava látky v laboratorním prostředí, náhodný či úmyslný objev. Následuje preklinická fáze, která trvá 6,5 roku. Na počátku bývá průměrně 6200 variant různých sloučenin a na konci, účelovou selekcí, dojde k vytvoření jednoho jediného léčiva. Následuje první, druhá a třetí fáze klinického testování. Během těchto fází se zkouší toxicita přípravku, poté účinek a nakonec se účinek kvantifikuje, přičemž je potřeba dokázat, že lék je nejen účinný, ale že je také lepší než ostatní doposud vyvinuté léky.

Jak uvedli autoři, celý tento proces je finančně velmi náročný, cca 800 milionů dolarů, a z toho důvodu si jej firmy z ČR nemohou dovolit financovat. Na všech vyvíjených lécích proto spolupracuje prof. Holý s americkou firmou Gilead Sciences, která je také držitelem registračních oprávnění k jeho lékům.

O budoucnosti moderních antivirotik

Obsáhlá prezentace, která mapovala 20letou cestu vzniku moderních antivirotik, pak byla zakončena zajímavým nástinem možné budoucnosti. Jedním z aktuálních projektů týmu profesora Holého je převedení úspěšné léčebné látky tenofoviru do náplasti. Po prvních pokusech konstatoval, že byla prokázána dobrá prostupnost virostatik kůží. Možnost dávkování nezatěžujícícho gastrointestinální trakt je tedy již ve stadiu počátečního vývoje.

(Z tiskových materiálů jš)

 

• tisk
• předplatit si