Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2016

IKEM hostil 9. podzimní konferenci prezidia ČAS

Datum: 12. 12. 2016
Autor: Bc. Magda Hettnerová

V téměř zaplněném kongresovém sále Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) se v pátek 4. listopadu 2016 konala již 9. podzimní konference prezidia České asociace sester (ČAS).

Po úvodních zdravicích, které přednesly prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, a viceprezidentka ČAS Bc. Anna Skalická, se první přednášky ujal MUDr. Mgr. Ing. Dalimil Chocholáč, Ph.D., který hovořil na stále aktuální téma – zdravotnická dokumentace z právního pohledu. Nejprve vyjmenoval nejdůležitější právní předpisy, které se k zdravotnické dokumentaci vztahují, a upozornil i na důvod, proč je vedení zdravotnické dokumentace tolik důležité.

„Vedení zdravotnické dokumentace je jednak nutné pro splnění legislativních požadavků, ale také slouží jako důkaz o poskytnuté péči, o postupu lege artis, je důkazem k posouzení informovanosti pacienta a slouží jako podklad pro kontrolní činnost,“ řekl. Zdravotnická dokumentace je také podkladem pro studijní činnost, pro posouzení úrovně poskytované péče, je pilířem programu kontinuálního zvyšování kvality péče, zdrojem statistických dat pro vyhodnocování stanovených indikátorů kvality poskytované péče a slouží i jako nástroj řízení kvality ve zdravotnickém zařízení. Součástí zdravotnické dokumentace hospitalizovaného pacienta je nejen lékařská a ošetřovatelská dokumentace, ale i dokumentace ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP), jako je například fyzioterapeut, nutriční terapeut aj. Teprve všechny tyto složky dohromady tvoří celek, který je dokladem provedené péče u konkrétního pacienta. Mezi nejčastější pochybení pak podle jeho slov patří chybějící identifikační údaje zdravotnického zařízení, zapisujícího zdravotníka, chybějící časy přijetí, používání nesrozumitelných zkratek, nečitelnost písma, (ne)hodnocení bolesti, nezaznamenání zdravotnických prostředků třídy IIb a vyšších do dokumentace, chybějící dokumentace ostatních NLZP a celá řada dalších. Následky chybně vedené nebo neúplně vedené dokumentace přitom mohou být katastrofální.

„Taková zdravotnická dokumentace nesvědčí o úplné péči, respektive svědčí o neúplné péči, může prokázat nesoulad s organizačními směrnicemi, zákony, vyhláškami apod., může být použita jako důkaz při obvinění z nedbalosti, neposkytnutí péče a podobně, a také nemusí poskytovat důkaz o nezbytnosti lékařem poskytnutých služeb,“ popsal přednášející. Přitom alespoň část těchto rizik je možné eliminovat zavedením elektronické dokumentace. Ta nejenže může zabránit chybám při vedení dokumentace, ale navíc je pro zdravotníky rychlejší, pohodlnější a v důsledku zvyšuje i bezpečí pacienta.

 

Nejen zdravotníkům pomáhá Ombudsman pro zdraví

V oblasti práva zůstala i další přednáška, kterou přednesla Mgr. Kateřina Havelková, ředitelka Kanceláře Ombudsmana pro zdraví. Na několika kazuistikách ukázala, s jakými problémy se zdravotníci potýkají a jak jim při jejich řešení může Kancelář Ombudsmana pro zdraví pomoci. Veškeré informace včetně kontaktů naleznou zdravotníci na webu www.ombudsmanprozdravi.cz. Služby kanceláře jsou bezplatné.

O tom, co je to PEER program a jak funguje v Nemocnici s poliklinikou Havířov, pohovořila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Renata Tydlačková. Na její přednášku navázala později její kolegyně, vrchní sestra Psychiatrického oddělení Mgr. Taťána Kršíková, která hovořila o intervenci první psychické pomoci v havířovské nemocnici. Během dopoledního bloku zazněly ještě přednášky Mgr. Věry Brzicové z VFN v Praze, která se věnovala zátěžovým faktorům v práci sestry, Mgr. Lenky Matějčíkové, která hovořila o 100 letech českého ošetřovatelství, a PhDr. Ivany Dvořáčkové, Ph.D., která hovořila o nelehké práci soudního znalce v oboru ošetřovatelství.

Co se týče zajímavých přednášek, ani odpolední blok nezůstal pozadu. Zazněla v něm sdělení týkající se například toho, jak vypadá farmakologistika v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze, o níž hovořila Martina Šopíková. Mgr. Jana Romanová popsala současnost české neonatologie, Bc. Ivona Mikulenková seznámila posluchače s tím, jak vypadá péče o děti s těžkými formami atopické dermatitidy, a David Brázda představil neziskovou organizaci KAMBA pro zdravotníky a možnosti podpory, které organizace zdravotníkům nabízí. Bližší informace naleznou zájemci na webu www.kamba.eu. Během odpoledne zazněla i kazuistika pacienta intoxikovaného metanolem, kterou prezentovala Martina Rozkošná, Jitka Kosíková mluvila o tom, jak vypadá práce sestry v organizaci Lékaři bez hranic, a Olga Mengerová seznámila posluchače se svou prací nutričního terapeuta v ambulanci. Odpověď na otázku, zda je tuberkulóza v současné době problém, kterou na konferenci položila Eva Kašáková, naleznete v tomto čísle časopisu Florence v rubrice Praxe na straně 34.

 

Bc. Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si