Pražské mezioborové onkologické kolokvium slaví patnáctiny

„V patnácti letech je člověk puberťák, naše konference už ale dávno dospěla. PragueONCO je významným kongresem, který zviditelnil českou onkologii doma i za hranicemi. Každý rok nabízíme bohatý odborný program s účastí významných domácích i zahraničních spíkrů, zarámovaný multidisciplinární spoluprací.... 

... Možná i proto jsme úspěšně překonali všechna úskalí, zachovali si nezávislost a v dobré kondici se dožíváme polokulatého jubilea,“ uvádí vědecká sekretářka konference prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

Evropský pohled na českou onkologii
Česká onkologie urazila od roku 1989 obrovský kus cesty. Velmi brzy jsme měli k dispozici většinu léčebných možností jako ostatní evropští kolegové. Hodnocení stavu české onkologie v rámci zemí OECD ale uvádí, že je incidence zhoubných nádorů v naší republice vysoká (58 461 případů za rok 2021 bez kožních nádorů), s výraznými regionálními rozdíly a rozdíly podle pohlaví, zejména u karcinomu plic. Úmrtnost na rakovinu je u nás stále trochu vyšší než průměr EU (26 865 případů za rok 2021), ale postupně klesá. Míra úmrtnosti na preventabilní a léčitelné malignity se neustále zlepšuje. Mezi lety 2011 a 2018 se úmrtnost na tyto zhoubné nádory snížila o 15 % a 18 %, což je rychlejší pokles než ve většině zemí EU. Tím jsme se dostali na průměr EU. Je to důsledek zlepšení screeningu rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku a zlepšení dostupnosti a kvality onkologické péče. Úmrtnost na preventabilní rakovinu však neklesala tak rychle u žen, což naznačuje, že existuje prostor pro snížení zdravotních rizikových faktorů. „Rezervy a úkoly české onkologie shrnuje náš Národní onkologický plán, který budeme postupně naplňovat,“ řekl předseda České onkologické společnosti doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA.

Bariéry rovného přístupu k onkologické léčbě
Incidence zhoubných nádorů je v České republice rozdílná regionálně. V letech 2016–2020 se incidence karcinomu tlustého střeva a konečníku lišila mezi čtrnácti kraji ČR až o 29 %. V případě karcinomu plic byla incidence mezi krajem s nejnižším (Zlínský) a nejvyšším (Ústecký) výskytem dvojnásobná, zatímco rozdíl mezi kraji v incidenci karcinomu děložního čípku činil 70 % (nejnižší byla zjištěna na Vysočině a nejvyšší v Karlovarském kraji) U karcinomu prsu a tlustého střeva a konečníku byla úmrtnost v některých krajích vyšší o více než 30 %. U karcinomu plic byla úmrtnost v Ústeckém kraji více než dvakrát vyšší než ve Zlínském kraji. V případě karcinomu děložního čípku byl rozdíl v úmrtnosti v jednotlivých krajích téměř 2,3násobný (Český národní onkologický registr, 2022). V České republice máme 15 akreditovaných onkologických center. Na krajské úrovni komplexní onkologická centra (KOS) vytvářejí a vedou regionální onkologické skupiny (ROS), v jejichž rámci spolupracují s dalšími regionálními poskytovateli onkologické péče, konzultují rozhodnutí o léčbě a koordinují následnou péči. Některé léčebné postupy lze provádět pouze v akreditovaných centrech. V případě jiných léčebných postupů může být pacient se zhoubným nádorem po rozhodnutí o léčbě odeslán z KOC k poskytovateli v rámci daného ROS. Každý kraj kromě Karlovarského má alespoň jedno KOC. Podíl pacientů s malignitou léčených v KOC v celé zemi se postupně zvyšuje a v roce 2020 dosáhl 71 %, regionální rozdíly jsou však značné. Geografická dostupnost představuje problém pro pacienty, kteří musí za léčbou pravidelně dojíždět, zejména pokud se KOC nachází ve velké vzdálenosti nebo v jiném kraji. Doba od diagnózy do konzultace MDT a do zahájení léčby není pravidelně sledována a vyhodnocována. Odborníci odhadují, že existují regionální rozdíly ve včasnosti zahájení léčby od stanovení diagnózy a že existuje prostor pro zlepšení. Česko má obecně problém s nedostatkem vysoce kvalifikovaných zdravotních sester v nemocnicích. Hustota lékařů na počet obyvatel je podobná průměru EU, ale existují rozdíly mezi jednotlivými specializacemi a mezi kraji. Onkologové jsou vzhledem k přítomnosti lékařských fakult dostupnější v Brně a Praze, méně pak v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji. U ostatních zdravotnických pracovníků se uvádí nedostatečný počet radiologických asistentů a radiologických fyziků. „Abychom mohli situaci postupně zlepšovat, musíme ji nejprve pravdivě pojmenovat,“ říká prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., vědecká sekretářka PragueONCO.

Bariéry zavádění a využití precizní medicíny v onkologii
U nemocných se zhoubným nádorem probíhá léčba podle odborných doporučení. Pokud ale není účinná nebo jsme ji už vyčerpali, hledáme nějaké individuální řešení. V tom nám pomáhá molekulárněbiologické vyšetření nádorové tkáně individuálního pacienta, které může objevit cíl pro fungující systémovou léčbu. U každého takového pacienta posoudí molekulární board klinický význam nalezeného cíle a multidisciplinární tým potom příslušnou terapii indikuje. Pojišťovny hradí sekvenaci genů (NGS) nádorových buněk, nicméně pokud se odhalí případné léčebné cíle, může se stát, že příslušná léčba ještě neexistuje, nebo existuje, ale je standardem v léčbě jiných typů nádoru, nebo existuje, ale pojišťovna ji paradoxně neuhradí. Nalezený cíl může být také možností pro vstup do klinické studie, ale pokud tato probíhá mimo území ČR, je pro nemocné velmi obtížné do ní vstoupit. Problémem je také využívání informací precizní medicíny až v nevyléčitelné fázi nemoci, kdy účinná terapie už nemůže pacienta uzdravit. Možnost zacílit nalezené individuální charakteristiky nádoru v časných fázích nemoci, by mohla zvýšit počet uzdravených. „V současné době identifikujeme v rámci přístupu k precizní medicíně několik překážek. Je to například nedostatek znalostí pacientů, poskytovatelů léčby a pojišťoven ohledně možností jejího využití, obtížná možnost vstoupit do programu klinického hodnocení, překážky včasného přístupu k léčbě vzhledem k ochotě pojišťoven terapii hradit a/nebo dlouhé trvání vyřízení žádosti o úhradu pojišťovnou,“ podotýká prezident kolokvia prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Precizní medicíně se bude věnovat jedna ze sekcí naší konference, kde přivítáme dva významné přednášející, prof. Juliane Waltz, z University v Tübingenu, která se zabývá imunoterapií, a prof. Miklose Plesse, přednostu Onkologické a hematologické kliniky ve Winterthuru a prezidenta SAKK (The Swiss Group for Clinical Cancer Research). Prof. Fortunato Ciardello, ředitel onkologické divize a děkan lékařské fakulty v Neapoli, bude přednášet o novinkách u kolorektálního karcinomu. Prof. Janina Kulka ze Semmelweisovy univerzity v Budapešti se bude věnovat histologické diagnostice triple negativního karcinomu prsu. Z Bruselu, z Jules Bordet Institut, přijede Dr. Francesco Scalfani s přednáškou o karcinomu rekta. Znovu nás navštíví také prof. Gerard Prager z Vídeňské univerzity a Onkologické kliniky AKH, který se věnuje karcinomu pankreatu. Ze stejného pracoviště doplní urologickou sekci uroonkolog Dr. Gero Kramer a dorazí také doc. Mir Alireza Hoda, odborník na plicní malignity. Nejvýznamnějším hostem bude ale nepochybně prof. Fred Hirsch, ředitel Centra pro hrudní onkologii v Tisch Cancer Institute v nemocnici Mount Sinai (TCI), významný odborník na plicní nádory.

TZ i foto (pragueonco.cz)

---

Zdroj: OECD (2023), Onkologický profil země: Česká republika 2023, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/3b650e6f-cs