Každý desátý Čech trpí astmatem. ZP MV ČR loni na léčbu astmatiků vynaložila téměř půl miliardy korun

Astma – chronické zánětlivé onemocnění plic známé u dětí i dospělých napříč celým světem. Jeho výskyt v populaci dramaticky narůstá, a to i vinou zhoršujícího se životního prostředí i stylu života.

 

Jen v České republice postihuje kolem 10–12 % obyvatelstva. Na celé planetě dnes astmatem trpí přes 300 milionů osob. Jedná se tedy o jedno z nejčastějších chronických onemocnění vůbec.1,2

Podle Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR stojí léčba jednoho pacienta s astmatem kolem 7 tisíc korun ročně. Pojišťovna mezi svými klienty eviduje přes 67 850 astmatiků, celkové náklady na jejich léčbu loni přesáhly 482 milionů korun. „Téměř 64 % této částky jde přitom na léky – na ty úlevové, záchranné a preventivní protizánětlivé podávané dlouhodobě. Velkou část nákladů ale spotřebují i těžké astmatické stavy vyžadující hospitalizaci,“ upřesňuje tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.

Zdroj: foto ZP MV ČR

Nejdražší je však léčba pacientů, kteří podstupují biologickou léčbu v centrech specializované péče. ZP MV ČR jich mezi svými klienti eviduje 106 a průměrné náklady na jednoho takto léčeného pacienta dosahují až 272 tisíc korun ročně.

Přestože astma nelze vyléčit, je možné ho alespoň držet pod kontrolou. Lze tak předcházet nebezpečným záchvatům projevujícím se nedostatečnou průchodností dýchacích cest, otokem sliznice a nadprodukcí hlenu, které provází výrazná úzkost a slabost. Řada mýtů, které se s nemocí pojí, bohužel mnohým lidem trpícím astmatem brzdí pokroky v léčbě. Důkladné informování a vyvracení předsudků je proto hlavním tématem letošního Světového dne astmatu, který se každoročně slaví na počátku května.1,3

Časté mýty o astmatu

Jaké jsou tedy nejčastější mýty o astmatu a jeho léčbě? Mnozí lidé se například mylně domnívají, že astma je nemoc vznikající v dětském věku. Dětem z rodin, kde se již astma a alergie vyskytly dříve, mají sice zvýšené riziko, toto chronické onemocnění se ale může objevit i v dospělém nebo starším věku. Impulzem pro jeho vznik bývá alergická rýma, atopický ekzém i negativní faktory vnějšího prostředí, jako jsou smog, plísně či cigaretový kouř.

Pacienti s astmatem se také často vyhýbají sportu v domnění, že pohybová aktivita povede ke zhoršení stavu a vyvolá záchvat. Opak je ale pravdou – pokud je astma dobře kontrolováno, pohybová aktivita by měla být součástí léčebného režimu, protože fyzický trénink vede ke zlepšení nejen dýchacího, ale i oběhového ústrojí. Pravdou není ani to, že kontrola a léčba astmatu rovná se užívání vysokých dávek steroidů. Současná preventivní léčba astmatu je vysoce účinná a bezpečná a pro nemocného nepředstavuje žádné významné omezení ani riziko. Spočívá především v podávání nízké dávky inhalovaných steroidů, přičemž aplikace zabere obvykle pouhou minutu jednou či dvakrát denně.1,2,3

Na nástavce k inhalátorům, ale též na některé další zdravotnické pomůcky, jako jsou příslušenství ke kanyle či k odsávačce nebo pulzní oxymetr, si mohou astmatici, kteří jsou klienty ZP MV ČR, žádat o příspěvek z Fondu prevence. Výše finanční podpory je u dospělých 500 Kč, u dětí pak až 1 500 Kč.

---

Zdroje:
1. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/07/04.pdf
2. https://zena-in.cz/clanek/svetovy-den-astmatu-pruduskove-astma-je-nejcastejsi-chronickou-nemoci-deti
3. https://ginasthma.org/wad/