Kdy spolupracovat s dětským klinickým psychologem?

Péče dětského klinického psychologa by měla být v rámci zdravotnictví dostupná všem dětským pacientům. V praxi se však nedostává všem, neboť počet těchto odborníků není v Česku dostatečný. MZ ČR po tlaku pacientských organizací slibuje změnu k lepšímu.

Včasná diagnostika psychomotorických obtíží, poruch či oslabení pomůže k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění díky komplexní intervenci odborníků. Aby byly efekty včasné léčby co největší, je zapotřebí zahájit klinickopsychologickou péči dětí co nejdříve.Čeho a kdy si u dětí všímat a jakou roli může v odhalení poruch psychomotorického vývojesehrát zdravotní sestra, objasňuje Mgr. Hana Jahnová z Ordinace dětské klinické psychologie, Ambulancekomplexní péče perinatologického centra při Neonatologickém oddělení FN Brno.

Odkdyse dětský klinicky psycholog začíná zajímat o děti a od jakého věku? 

Mezi nelékařské zdravotnické obory patří obor klinická psychologie, v jehož rámci klinický psycholog věnuje svoji péči dětskému i dospělému pacientovi. V návaznosti na obor klinická psychologie byl v roce 2008 vytvořen zásluhou PhDr. Dany Krejčířové obor dětská klinická psychologie (dále DKP), který se ale formoval daleko dříve. 

V rámci vzdělávání v oboru DKP si dětský klinický psycholog osvojí specifické teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti prevence, diagnostiky a terapie dětí jak v ambulantní, tak v lůžkové péči. Za výkon povolání se považuje psychologická diagnostika, psychoterapie, rehabilitace psychických funkcí a systematická psychologická péče o děti všech věkových skupin se zdravotními nebo psychickými poruchami a riziky. Z pohledu věku může dětský klinický psycholog pečovat o děti od nejranějšího věku – od narození až do dospělosti, tedy do 19. roku věku. 

Co se musí stát, aby byl k dítěti povolán dětský klinický psycholog? 

Péče dětského klinického psychologa by měla být v rámci zdravotnictví dostupná všem dětským pacientům, bohužel to tak v praxi není. Dětského klinického psychologa může oslovit sám rodič dítěte, nejčastěji je ale péče doporučována praktickým lékařem pro děti a dorost – pediatrem, dětským psychiatrem, případně jiným odborníkem jako dětským neurologemči klinickým logopedem. Klinickopsychologickou péči dítě potřebuje v případě, že se v jeho vývoji objeví obtíže či oslabení, která souvisejí s jeho psychomotorickým vývojem nebo somatickým vývojem a vývoj negativně ovlivňují nebo limitují. Pro ilustraci, důvodem doporučení může například být sledování psychomotorického vývoje předčasně narozeného dítěte v raném věku, tedy do třílet, dále změny v chování a prožívání dítěte – deprese u dětí, poruchy osobnosti, dále poruchy spánku a poruchy příjmu potravy – mentální anorexie a mentální bulimie, změny osobnosti dítěte a psychosociální problematika závažných somatických onemocnění jako je třeba onkologické onemocnění. Patří sem i péče o dítě smyslově či kombinovaně postižené, určení stupně mentálního vývoje případně určení jeho deficitu – mentální retardace. Dále specifické poruchy učení, poruchy řeči nebo poruchy komunikace či sociálního chování, které mohou vést k diagnostice pervazivního vývojového onemocnění, charakterizovaného nejčastěji dětským autismem. Důvodem zahájení péče mohou také být projevy neurotických poruch, psychosomatických onemocnění, disharmonického vývoje dítěte, poruchy chování v dětství. Důvody zahájení péče jsou velmi rozmanité a všechny zde není možné uvést. 

Jaké jsou nejčastější diagnózy a lze je vůbec stanovit, když má dítě jen několik měsíců? 

U dětí raného věku, tedy u dětí do 3,5 let věku, je velmi zásadní kvalitní psychologická vývojová diagnostika, stanovení úrovně psychomotorického vývoje a případné doporučení následné péče – podpůrná opatření, stimulační programy, raná péče a podobně.Diagnóza se stanovujevelmi obezřetně. 

Zcela přirozeně dětský klinický psycholog pracuje s mezinárodní klasifikací nemocí, MKN - 10, kde v kapitole F, F70-F99,jsou uvedeny diagnózy vztahující se k poruchám psychického vývoje a dále pracuje s americkým diagnostickým a statistickým manuálem mentálních poruch, DSM -  V. Diagnostika dětí raného věku se opírá o klasifikační systém DC: 0-3 Zero to three, protože u dětí raného věku jsou klasifikace MKN a DSM těžko použitelné.

 Jak včasnádiagnóza dítěti pomůže? Jaké jsou efekty včasné léčby? 

Včasná diagnostika obtíží, poruch či oslabení pomůže k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění a to díky tomu, že je dítěti poskytována komplexní péče. Dětský klinický psycholog je kompetentní odeslat dítě do péče k dalšímu specialistovi v dané oblasti jako je dětský psychiatr, dětský neurolog, fyzioterapeut, klinický logoped, psychoterapeuta podobně.

Aby byly efekty včasné léčby co největší, je zapotřebí zahájit klinickopsychologickou péči dětí co nejdříve.

Jak moc je důležitá spolupráce rodiče? A u jakých diagnóz především? 

V každé situaci je nutná a stěžejní spolupráce s rodiči, a to nejen proto, že dítě doprovázejí, ale jedině oni mají kompetence k tomu, aby doporučené postupy a opatření realizovali.

Dětských klinických psychologů je celkově nedostatek. Měli by být součástí každého dětského oddělení nemocnic?

Určitě ano, dětský klinický psycholog může působit v rámci ambulantní a také lůžkové péče. Ambulantní péče je nabízena především formou privátních ordinací dětských klinických psychologů a výjimečně bývá součástí nemocnic. Například v rámci Fakultní nemocnice Brno, ve které sama působím, existuje na pracovišti Dětské nemocnice Ambulance dětské psychiatrie a klinické psychologie, kde kliničtí psychologové a dětští psychiatři poskytují svoji péči dětem společně. A zároveň fungují formou konziliární péče přímo u lůžka dítěte. Některé specializované kliniky či oddělení, nejen ve FN Brno, mají svého klinického či dětského klinického psychologa ve svém týmu – psychiatrická klinika, onkologická klinika, neurologická klinika či neonatologické oddělení. Ale celkový počet dětských klinických psychologů je bohužel i nadále neuspokojivý.

Pokud kliničtí psychologové nejsou, jaká může být role zdravotních sester? Čeho by si měly všímat? 

O dětské pacienty v rámci zdravotnictví pečují především dětské sestry, případně zdravotní sestry, které mají patřičné vzdělání v péči o děti doplněné v rámci specializačního vzdělávání formou certifikovaného kurzu. Dětská sestra je součástí pracovního týmu, komunikuje s ošetřujícím personálem, lékaři předává důležité informace nejen ohledně zdravotního stavu, ale také ohledně psychického stavu pacienta, podle věku využívá prostředků hry k navázání kontaktu s dětským pacientem a také komunikuje s rodiči pacienta. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je výchovná péče dětské sestry, která se zaměřuje na sledování psychomotorického vývoje, které vychází především z poznatků vývojové psychologie a komunikace. Pokud na oddělení pracuje společně dětský klinický psycholog a dětská sestra, je možné rozsah sledovaných parametrů u dítěte více specifikovat. 

Můžete poradit rodičům, jaké jsou varovné příznaky, že něco není v pořádku a od jakého věku by měli psychomotorický vývoj dětí sledovat?

Sledovat psychomotorický vývoj dítěte, jeho přirozené projevy, temperamentové nastavení a podobně je nutné již od narození dítěte. Varovné příznaky se liší dle toho, jaké obtíže dítě má – spektrum poruch a obtíží nelze v rámci článku pro jejich variabilitu vyjmenovat. 

Kde vidíte největší rezervy v dětské klinické psychologii v České republice a jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Největší rezervy vidím v nedostupnosti péče klinických a dětských klinických psychologů. Na 100 000 lidí v Česku připadá osm klinických psychologů, ale podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26. I přes tento alarmující nedostatek psychologů, kdy maminky s nemocnými dětmi stejně jako dospělí čekají na termín čtyři až šest měsíců, zdravotní pojišťovny nechtějí uzavírat s klinickými a dětskými klinickými psychology smlouvy a tvrdí, že stávající počet stačí. Atestacemi po dvanáctiletém vzdělávání ročně projde asi šest dětských klinických psychologů. Smlouvu se zdravotní pojišťovnou však dostane jen málokdo z nich, protože zdravotní pojišťovny většinou odmítají nové smlouvy uzavřít, přičemž kapacita všech klinickopsychologickýchambulancí zůstává daleko za skutečnou potřebou. Objednací doby k prvnímu vyšetření u dětského klinického psychologa činí ve většině regionů čtyři až šest měsíců. V některých oblastech ambulance dětských klinických psychologů chybí úplně, například na Karlovarsku, Tachovsku či Jindřichohradecku. Vzhledem k nedostatečnému personálnímu pokrytí je podle odborníků prakticky nedostupná konziliární pedopsychologická služba pro dětská oddělení nemocnic. Stejně nedostatečný je počet dětských denních stacionářů a krizových center.

Přestože rodiče dítěte s psychickými obtížemi mají na péči klinického či dětského klinického psychologa nárok ze zákona, často kvůli dlouhým čekacím dobám zaplatí tisíce korun za diagnostiku v soukromém zařízení. Vyšetření soukromým psychologem pracujícím v poradenském režimu (tedy mimo zdravotnictví)však nedává žádnou záruku odbornosti ani kvality diagnostiky a následné péče v případě dětských pacientů s duševní poruchou. Velmi příznivou a povzbudivou zprávou je, že Ministerstvo zdravotnictví ČR aktuálně vyslyšelo pacientské organizace a připravuje projekt, který počítá s navýšením počtu dětských klinických psychologů.

Co nejdříve zahájená psychologická péče u předčasně narozených dětí umožní:

·     psychoterapeuticky pomáhat rodičům zvládat stresové situace po narození nedonošeného dítěte či nemocného dítěte, případně po narození mrtvého dítěte nebo po jeho úmrtí později,

·     pomoci vytvořit optimální interakční chování mezi dítětem a rodiči, což je důležitá podmínka pro jeho další zdárný vývoj,

·     naučit rodiče správně pozorovat a porozumět chování dítěte a jeho možnostem, což je důležitý předpoklad pro vhodnou stimulaci jeho vývoje,

·     rodiče akceptovat jako aktivní účastníky v péči o dítě a zároveň je podporovat i v aktivním kontaktu s odborníky,

·     opakovaným kontaktem vytvořit určitou oporu a zázemí, kam se mohou rodiče vždy obrátit při jejich často velmi náročné péči plné nejistoty – je zcela zřejmé, že kvalita vztahu mezi rodiči a odborníky se odráží i ve vztahu rodičů k dítěti. 

Proto všechny děti, které se narodí s porodní hmotností nižší než 1 500 gramů, mají doporučené preventivní klinickopsychologické sledování jejich psychomotorického vývoje v raném věku, tzn. do tří let.