Kouření a jeho vliv na lidský organismus

Kouření, ať už ve formě cigaret, doutníků, dýmek, žvýkání tabáku, anebo ve formě pasivního kouření se významně podílí na vzniku 20 onemocnění a předčasných úmrtí . Cílem předkládaného příspěvku je popsat negativní vliv kouření na jednotlivé orgánové systémy a uvést doporučení Světové zdravotnické organizace pro léčbu závislosti na tabáku. K naplnění cíle bylo použito kvalitativní výzkumné šetření s využitím sekundární analýzy a relevantních zdrojů.

Závislost na tabáku je onemocněním se samostatnou diagnózou F17. V České republice se týká téměř 2,2 miliónu osob a vyžaduje prevenci i léčbu.Zpráva o zdraví obyvatel v České republice uvádí, že kouří asi 30 % naší populace, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří mladé osoby ve věkové skupině 15 – 24 let (44,7 %). Od roku 2002 vzrostl počet kuřáků vodní dýmky. Mezi 13 – 15 letými dětmi kouří častěji dívky, v celé populaci je více kuřáků mezi muži  a není zde v posledních desetiletích zaznamenán pokles. V České republice má 25 % dětí jednoho rodiče kuřáka, 20 % dětí má oba rodiče kuřáky, 20 % dětí má kuřáky prarodiče a 15 % dětí má ostatní příbuzné kuřáky . Výzkum na katedře Sociální geografie a regionálního rozvoje Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (2014) sledoval faktory rizikového chování mládeže ve vztahu k návykovým látkám u českých adolescentů ve věku 15 až 16 let. Výzkumprokázal souvislost kouření u dětí s kuřáctvím jejich rodičů. Dítě se nejčastěji naučilo kouřit doma, než mezi spolužáky. Mezi mladistvými je mnoho kuřáků, kteří zároveň pijí alkohol, uživatelé marihuany také často kouří a nadměrně pijí alkohol. Tyto skupiny se ukázaly vzájemně propojeny (3).Rodina a dobré rodinné zázemí má dle výzkumu zásadní vliv, rodiče kuřáci tedy představují pro děti rizikový faktor. Pozitivní vliv mají také preventivní programy ve školách. Začne-li jedinec kouřit v raném věku, jak je uváděno kolem 9-10 let, tím rychleji vzniká závislost a horší jsou i dopady na jeho zdraví. V nedospělém organismu dochází k celé řadě funkčních poruch v cévním nebo dýchacím systému.

 

Cílem tohoto příspěvku je předložit vědecké důkazy o negativním vlivu kouření na zdraví jednotlivce a seznámit čtenáře s možnostmi léčby závislosti na tabáku.

 

Metodika

Předkládaný příspěvek je zpracován jako teoretická přehledová práce, v rámci které bylo použito kvalitativní výzkumné šetření s využitím sekundární analýzy relevantních zdrojů. Jednalo se o vlastní rešeršní činnost s dohledanými zdroji. Po analýze získaných dat, následovala jejich syntéza, komparace a zhodnocení.

Závislost na tabáku je chronickým, recidivujícím a smrtelným onemocněním. V České republice ročně umírá na následky kouření 16 500 lidí, znamená to 50 úmrtí za den. Z toho tvoří nádorová onemocnění 8 000 úmrtí ročně, 7 000 úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, 2 000 na respirační onemocnění, a další onemocnění tvoří tisícovku úmrtí ročně.

Závislost na tabáku zahrnuje podobně jako ostatní závislosti složku psychobehaviorální či psychosociální a složku fyzickou. Fyzicky závislá je naprostá většina kuřáků, a proto také stále kouří, ačkoli 70 % z nich by raději žilo bez cigaret. Dá se říci, že na nikotinu je závislý ten kuřák, který kouří nejméně 10–15 cigaret denně a první cigaretu si zapaluje do hodiny po probuzení. Pro přesnější stanovení diagnózy závislosti na tabáku je možné použít Fagerströmův test závislosti na cigaretách. Kouření negativně ovlivňuje sliznice respiračních cest a plicní tkáň, má vliv na osídlení dutiny ústní a nosohltanu. Nejčastější infekční komplikací kuřáků je Haemophilus influenze. Změny bakteriálního osídlení v dutině ústní způsobené dlouhodobým kouřením a ovlivněním plicní tkáně přispívají ke vzniku infekce. Zdravotní důsledky aktivního a pasivního kouření negativně ovlivňují imunitní systém. Kouření postihuje v rámci humorální imunity oblast protilátek. Snižuje syntézu imunoglobulinů ve třídách IgG, IgA a IgM, naopak zvyšuje syntézu IgE a autoprotilátek.

Rozdílné jsou nálezy u aktivních kuřáků oproti nálezům u pasivních kuřáků v souvislosti s délkou krátkodobé a dlouhodobé expozice kouření. Prokazatelný vliv látek obsažených v tabákovém kouři a jeho zplodinách na imunitní systém, tyto mechanismy mohou působit imunostimulačně nebo imunosupresivně. Kouření negativně ovlivňuje imunologické regulační mechanismy, což může vést ke vzniku alergie a zejména eozinofilního zánětu a dále k perzistujícím tkáňovým a strukturálním změnám. Tyto změny se projeví u alergické rýmy nosními blokádami, ztrátou čichu, u ekzému hrubou hyperkeratickou kůží, u astmatu ztrátou reverzibility bronchiální obstrukce, přestavbou stěny průdušek a ztrátou pružnosti, hyperplazií buněk hladkého svalstva, proliferací fibroplastů a vazivovou přestavbou.

 

Aktivní a pasivní kouření je rizikovým faktorem pro vznik alergického onemocnění. Děti kuřáků jsou ohroženy zvýšeným rizikem recidivujícího kašle, obstrukcí dýchacích cest a vznikem astmatu. Porucha imunoregulačních mechanismů je podkladem alergie. Alergie vzniká interakcí genů s faktory prostředí. Genový základ ovlivňuje vznik, průběh a závažnost klinických příznaků onemocnění. Vrozenou dispozici ke vzniku alergie ovlivňuje výskyt alergie v rodině a tvorba protilátek třídy IgE a pozitivita testů s alergeny.

 

Kouření ovlivňuje regulační funkce všech endokrinních žláz a tím zdravotní stav aktivních a pasivních kuřáků. Nejzávažnějším rizikem kouření v endokrinologii je vysoký výskyt hypertyreózy - Gravesovy-Basedowy tyreotoxikózy. Vysoké je také riziko vzniku endokrinní orbitopatie, osteoporózy a infertility. Belinová et al. ve výsledcích studie, která hodnotila 15 592 tyreologicky vyšetřených osob, prokázala vliv kouření na mírný pokles Thyreotropního hormonu - TSH a sérologický průkaz tyreoidální autoimunity a hypotyreózy.

 

Metaanalýza autorů Vine et. al., prokázala snížení počtu spermií o 13 - 17 % u mužů  kuřáků. Tento jev je dle Bondeho důsledek sníženého počtu Sertoliho buněk. Kouření má vliv na reprodukční schopnosti muže i ženy. Asi u 20 % mužů kuřáků dochází ke snížené schopnosti erekce a snížení počtu mobility a kvality spermatu.

 

U ženy má kouření vliv na ženské hormony, způsobuje předčasnou menopauzu a bolestivou menstruaci. Kouření má antiestrogenní účinky, u žen je hladina estrogenů snižována, sekrece progesteronu je však porušena. Tyto změny metabolismu a biosyntézy estradiolu způsobují snížení účinnosti hormonální náhradní terapie, snižuje také účinky hormonální antikoncepce, a protože jsou potřebné vyšší dávky estrogenů, zvyšují se rizika estrogenní léčby. Hypoestrogenní stavy u žen vedou k předčasnému stárnutí kůže, kůže je suchá atrofická, dále ke zvýšené tvorbě vrásek a stárnutí obličeje. Kouření u žen zvyšuje riziko TEN při užívání hormonální antikoncepce, zvyšuje neplodnost a obtížné početí. U žen dále kouření představuje riziko vzniku nádoru děložního čípku, zvyšuje incidenci mimoděložního těhotenství a placentárních komplikací.

 

Dle Králíkové zeny kouřící během těhotenstvípoškozují budoucí fyzický i duševní vývoj dítěte. Tabákový kouř obsahuje asi 4 000 škodlivých látek, z nich většina prochází placentou. Dále Králíková uvádí, že na každou 15. cigaretu připadá v těle jedna mutace, z toho vyplývá, že kouření může snadno způsobit vrozené vývojové vady plodu. Pro těhotné kuřačky se zvyšuje riziko nízké porodní váhy jejich novorozence, intrauterinové růstové retardace.

 

Mezi další následky kouření matky v těhotenství patří častější onkologická onemocnění, poškození genetické informace DNA a syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome). Pohunek et al. potvrzují zjištění, že k poškození DNA dochází již během prvních několika minut, a nikoliv až po řadě let od počátku kouření. A že se epigenetické vlivy přenášejí do další generace. Popisují zde „syndrom kouřící babičky“, v těhotenství matky kuřačky dochází k modifikaci genetické informace plodu tak, že se zvyšuje riziko rozvoje astmatu a dalších onemocnění respiračního traktu v dalších generací. Králíková a Himmerová uvádějí, že závislost na tabáku je více než z poloviny geneticky podmíněna. Kouřící rodiče dětem předávají genetickou výbavu, která potomkům z padesáti procent zajišťuje větší pravděpodobnost, že se jednou stanou na nikotinu závislí.

 

Kuřáci mají až 4 krát vyšší riziko vzniku nádoru močového měchýře než nekuřáci. Nejčastěji se jedná o uroteliární karcinom. U karcinomu ledvin, které postihují 1,7 krát častěji muže než ženy, zaujímá Česká republika v mezinárodním srovnání první místo, je kouření vedle obezity a hypertenze jedním z rizikových faktorů.

 

Kouření způsobuje žlutavé zabarvení nehtů, prstů a zubů, také zvyšuje výskyt kožních nemocí jako akné, psoriásy, lupusu erymatoidesu a alergické kontaktní dermatitidy. Hedstróm et al., uvádějí, že pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku roztroušené sklerózy.

 

Kouření riziko vzniku diabetu mellitu zdvojnásobuje, protože vede k narušení glukózového metabolismu a rozvíjí insulinovou rezistenci.  U diabetiků pak celkově zhoršuje prognózu, zvyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění a mikrovaskulárních komplikací (24). Kouření má také vliv na výskyt diabetu mellitu 2. typu, obezity, některých zhoubných nádorů u prenatálně exponovaných dětí (17).

 

Harvardská prospektivní studie Nurses’Health Study se zaměřila na vliv kouření na zdraví žen. Sledováno bylo přes 100 000 žen po dobu 24 let. Za tuto dobu zemřelo 12 500 sledovaných žen, z nichž třetina byly nekuřačky a dvě třetiny kuřačky. Kuřačky měly třikrát vyšší riziko celkové mortality a sedmkrát vyšší riziko vzniku některého ze zhoubných nádorů souvisejících s kouřením, například kolorektálního karcinomu. Ženám, které přestaly kouřit, kleslo kardiovaskulární riziko na úroveň nekuřaček rychle, ale riziko respiračních onemocnění trvalo plných dvacet let. Celkově kouření přispělo k 64 % všech úmrtí aktivních kuřaček a 28 % úmrtí exkuřaček.

 

Kouření má nepříznivý vliv také na trávící soustavu, zvyšuje riziko vzniku nádorů rtu, jazyka, dutiny a spodiny ústní, slinných žláz, mezofaryngu, dále karcinomu jícnu, pankreatu a žaludku a kolorektálního karcinomu. Kouření je rizikovým faktorem pro vznik idipatických střevních zánětů: ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci.

Kouření snižuje kostní denzitu a zvyšuje riziko zlomenin, poškozuje kost nejčastěji do 25 let, kdy se tvoří kostní hmota. Kuřáci tedy mají častější riziko zlomenin ve vyšším věku. Jedná se nejčastěji o zlomeniny krčku femuru a obratle. Neznáme přesně, jakým mechanismem kouření ovlivňuje kostní mechanismus.

Také zvýšený výskyt pooperačních komplikací, zpomalení hojení ran a kostí, častější výskyt pooperačních infekcí a tím delší hospitalizace je zapříčiněno kouřením. Kouření zhoršuje výsledky chirurgických zákroků v dutině ústní a plastické chirurgie, mikrochirurgie, častěji vznikají nekrózy a kožní laloky. Kuřák by měl být poučen lékařem, aby minimálně 2 měsíce před plánovanou operací přestal kouřit, avšak tato intervence je často opomíjena.

Anders i Štěpánková et al.  uvádějí, že kouření u poloviny pacientů s psychickým onemocněním zvýšilo riziko vzniku deprese a naopak zanechání kouření riziko deprese zmírnilo. Štěpáková et al potvrzují, že cigareta sice může krátkodobě pomoci proti stresu, při depresi vylepší náladu, ovšem z dlouhodobého pohledu psychice vůbec neprospívá, naopak depresi prohlubuje. Silní kuřáci mají častěji potíže s úzkostí a depresí, u kuřáků kouřících více jak 20 cigaret za den, je až třikrát více sebevražd proti nekuřákům. Zanecháním kouření dochází ke snížení úzkosti, deprese, stresu a zvýšení pozitivní nálady a kvality života ve srovnání s těmi co nadále kouří.

Při inhalaci tabákového kouře z prostředí vznikají významné funkční změny cévního systému, jež vedou k akceleraci aterosklerózy. U takto exponovaných jedinců dochází k vysokému riziku mozkových a koronárních cévních příhod.

Na následky pasivního kouření předčasně umírá až sto tisíc obětí. Také Pohunek et al uvádějí, že děti vystavené pasivnímu kouření dvakrát častěji trpí zánětem průdušek nebo zápalem plic, trvale u nich dochází ke zhoršení plicní funkce, mají vyšší riziko vzniku astmatu, častěji trpí nachlazením, kašlem a virózami, zánětem středního ucha, který může být i chronický. V dospělosti jim hrozí vyšší riziko vzniku rakoviny. Voborská (2011) uvádí, že pasivní kouření způsobuje neustálé dráždění sliznic a vede k jejich vážnému a chronickému poškození, kašel se pak stává dlouhotrvajícím a progresivním. Nedbalová (2014) potvrzuje, že inhalace kouře zvyšuje potřebu antioxidantů, spotřebu vitamínů A, C, E a prvků např. selenu a vede zejména k psychosomatickým poruchám, ke zhoršení chronických onemocnění, k opoždění vývoje dítěte, k urychlení vzniku kardiovaskulárních a nádorových onemocnění.

V zemích, kde je zákaz kouření na veřejných místech, a kde byly zavedeny nekuřácké prostory v restauracích, dochází ke sníženému výskytu akutních infarktů myokardu v průměru o 17 %. V těchto zemích se rovněž snížil počet ambulantních ošetření a hospitalizací pro chronickou obstrukční nemoc plic. Proto expozice pasivního kouření by měla být součástí klinického vyšetření pacientů s respiračním a kardiovaskulárním onemocněním. Kouření v domácnosti je základním zdravotním problémem. V částečkách kouře se nachází až 4 000 známých škodlivin. Chemická směs při pasivním kouření vzniká při nízké teplotě a malém přístupu kyslíku, tedy při nedokonalém spalování. Proto je koncentrace chemických látek a nikotinu v kouři několikanásobně vyšší než ta, kterou vdechuje samotný kuřák. Část chemické směsi, která se v plicích kuřáka nevstřebá, vydechuje kuřák zpět do svého okolí. Aktivní kuřák má ve své blízkosti doutnající cigaretu, tím se stává také pasivním kuřákem.

V České republice léčbu závislých na tabáku zajišťuje síť center, která vznikala od roku 2005 při nemocnicích. Dnes je v České republice více jak 40 těchto center, kam je možné doporučit kuřáka, který potřebuje intenzivnější léčbu, na niž není v běžném provozu časový prostor. Centra pro závislé na tabáku nejčastěji působí při nemocnicích, což umožňuje návaznost na další klinické obory. Péče v těchto centrech je hrazena ze zdravotního pojištění; pacienti platí pouze případné léky vydané v lékárně. Centra pro závislé na tabáku dlouhodobě spolupracují s Nicotine Dependence Center, Mayo Clinic, Rochester. Po roce od vykouřené poslední cigarety jsou i nadále v centru klienti dispenzarizováni. Po roce jsou pozváni na kontrolu, kde po validizaci nekouření se jejich dispenzarizace ukončí. V centrech pracují vyškolení lékaři a sestry, adiktologové, psychologové a psychoterapeuti. Léčba závislosti na tabáku je nabízena také kuřákům hospitalizovaným ve velkých nemocnicích, například v UVN, VFN, FN KV aj. Zatím léčba kuřáků v průběhu hospitalizace není v České republice dostupná, ale ve světě je rozšířená. Světová zdravotnická organizace doporučuje zřízení specializované telefonní linky pro odvykání kouření. Jedná se o ekonomicky výhodnou intervenci, která by měla mít finanční podporu státu. 

Od roku 2014 vznikají také poradenská centra odvykání kouření v lékárnách – doposud se do této iniciativy zapojilo kolem stovky lékáren. 

Doporučení WHO pro léčbu závislosti na tabáku 2012

Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje právo lidí na zdravý život a zejména na ochranu dětí, upozorňuje na nebezpečí užívání tabáku, obchodní triky tabákových společností. Dne 31. května je Světovým dnem bez tabáku - World No Tobacco Day. Konzumace nebo užívání tabáku ročně zabíjí více než 7 milionů lidí a náklady rodin a vlád přesahují částku 1,4 bilionu dolarů prostřednictvím výdajů na zdravotní péči a ztrátu produktivity. Užívání tabákuzhoršuje chudobu, snižuje hospodářskou produktivitu a znečišťuje ovzduší ve vnitřních prostorách. Při naplňování rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a do roku 2030 je kouření významným rizikovým faktorem a má klíčovou roli pro snížení předčasného úmrtí na civilizační onemocnění, zejména srdeční a plicní onemocnění, rakovinu a diabetes mellitus o jednu třetinu. Dle doporučení WHO „Triad Communique“ by se měli lékaři a sestry aktivně zapojit do léčby závislosti na tabáku, což by mělo být součástí jejich každodenní praxe a známkou kvalitní zdravotní péče. Kuřák v roli pacienta je vnímavý k doporučení přestat kouřit a lékař nebo sestra mu může pomoci v motivaci přestat s kouřením. V Americe je tato role edukačních sester běžná, vyškolená sestra konzultuje příznaky a léčbu abstinenčních příznaků s lékařem. Roli sestry v prevenci a léčbě závislosti na tabáku podporuje několik organizací a poskytuje jim zdroje informací v rámci Global Nurses for Tobacco Dependence Treatment. V České republice funguje sesterská sekce Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT), která organizuje jednodenní kurzy pro zaškolení sester a nabízí jim nové informace ze světa,šíří mezi zdravotníky současná doporučení léčby závislosti na tabáku, zvyšuje dostupnost účinné léčby závislosti na tabáku a pořádá konference a semináře.

Diskuse

Dle Rosse  více než polovina kuřáků by chtěla s kouřením přestat, ať už ze zdravotních nebo finančních důvodů. U kuřáka, který vykouří krabičku denně, se jedná o 2000 Kč měsíčně, ročně je to pak přibližně 25 000 Kč. Dále Ross uvádí, že vykouření 15 cigaret denně stojí kuřáka 15 910 Kč ročně, což je asi 6 % průměrného ročního platu. Celkově kouření v ČR zvyšuje náklady na zdravotnictví v rozsahu 22 mil. Kč za rok. Odvykání kouření není vždy snadné, proto je dobré spolupracovat s odborníkem. Mlčoch  uvádí, že až 70 % kuřáků se pokouší přestat kouřit, ale sami to dokážou jen 4 %, zatímco ve spolupráci s odborníkem jsou úspěšní až ve 40 %.

Kmeťová a Králíková uvádějí, že role sester a lékařů je při účinné léčbě a odvykání kouření nezastupitelná, krátká intervence zdravotníka má velký dopad na prevalenci kouření. Zároveň se také jedná o nejlevnější způsob záchrany lidského života, kterou by měli sestry a lékaři využívat. Plánovaná edukace sestrou je nejvhodnější uskutečňuje-li se rozhovorem s použitím edukačních brožur a reedukací. Tato role sestry přímo pomáhá pacientovi zlepšit kvalitu života. Sestry dobře vědí, že edukace pacienta je velmi potřebná a důležitá činnost sestry a že tedy pouhý záznam o kuřáctví nestačí. Podle mého názoru by se mohla edukace lékařská a sesterská vzájemně doplňovat a pak by zde vznikl i určitý časový prostor.  

Klimovičová popisuje zkušenosti s kuřačkami ze své ordinace a potvrzuje naše výsledky. Uvádí, že v její ordinaci má až 75 % dívek v patnácti letech zkušenost s cigaretou. Tato nelichotivá zjištění se snaží lékařka snížit pomocí podrobné edukace pacientek o negativních účincích závislosti na tabáku na zdraví. Dále Klimovičová zjistila, že většina kuřaček začíná kouřit před prvním těhotenstvím, 87 % kuřaček v těhotenství přestane kouřit, ale 70 % žen se do roka po porodu ke kouření vrací, jestliže je pravidelně nevedla k nekouření. Pouhý dotaz na kouření v její ordinaci 47 žen obtěžovalo natolik, že si našly jiného lékaře.  Naopak pravidelnou edukací kuřačky Klimovičová dosáhla, že 49,32 % žen přestalo kouřit.

Komunikace s kuřáky se často obávají sestry i lékaři. Přitom by se rodičům snažili pomoci, ale často nevědí, jaká zvolit vhodná slova a jakou metodu. V ordinaci jim pomáhají informační brožurky pro kuřáky, letáčky, anebo plakát o škodlivosti kouření. I když sestry mají dostatek vědomostí a informací z posledních světových výzkumů v otázce škodlivosti kouření tento jejich potenciál a přirozená autorita není v praxi využita. Základem by měl být dotaz na pacienta a na kouření, doporučení přestat kouřit a předat informační leták s postupem odvykání a kontaktem na Centrum pro závislé na tabáku záznam kuřáckého statusu do pacientovy dokumentace, posouzení ochoty pacienta přestat kouřit.

Kuřák je nemocný člověk, nepotřebuje naši kritiku a odsouzení, ale naši pomoc. Jedině aktivní podpora sester, lékařů, rodiny i kolegů v zaměstnání pomůže kuřákům odvykat. Pacienti by měli být aktivně edukováni a možnosti léčby závislosti na tabáku pod odborným vedením kvalifikovaných zdravotníků a o možnýchpříspěvcích zdravotních pojišťoven na léčbu kuřáků.

Závěr

Stát zajišťuje svým občanům právo na péči o zdraví. Na druhou stranu i pacient by měl převzít odpovědnost za své zdraví dříve, nežli jej samotná nemoc postihne. V otázce prevence jsme však pozadu oproti jiným vyspělým zemím. V otázce kouření se jedná o prevenci a výchovu v rodině, příklad rodičů a členů rodiny a dále prevenci vedenou pedagogy ve školním zařízení. Otázka zdravotní výchovy je dána lékařům i sestrám zákonem. Je proto žádoucí, aby zdravotníci využili svou přirozenou autoritu a zvýšili své úsilí a intervenci k propagaci nekouření. Lékař může pacientovi pomoci v motivaci i léčbě závislosti a intervenovat dle doporučení založených na vědeckých důkazech.

Krátkou desetiminutovou intervenci má sestra možnost aplikovat při každém kontaktu s pacientem, při návštěvě v ordinaci, anebo v nemocnici za hospitalizace. Minimálně jde o dotaz na kouření, dát kuřákovi jasné doporučení přestat kouřit a nabídnout doporučenou léčbu uvedenou v letáku, brožuře s informacemi o škodlivosti kouření na zdraví. Malá et al. uvádí, že v rámci aktivního podílu na snížení spotřeby tabáku a začlenění kontroly tabáku do zdravotních systémů na lokální, národní i globální úrovni, mají zdravotnické profesní organizace podporovat své členy v nekuřáctví.

 

Zdravotníci by měli být osobním vzorem nekuřáctví a propagovat nekuřáckou kulturu. Edukační úsilí sestry má směřovat ke změně životního stylu a jeho složek a souvisí s podporou zdraví. V současnosti větší podíl na edukaci kuřáků – rodičů mají zejména lékaři, i když i zde jsou značné rezervy. Podle Švédové a Matišákové je důležité, aby sestra poučila pacienta o škodlivosti kouření a nutnosti jeho zanechání. My zdravotníci se však musíme vyhnout příkrému odsuzování kuřáků i jejich návyku, ale přistupovat k nim nehodnotícím, podpůrným a empatickým způsobem. 

Sestra by měla být více empatická, lépe kuřákům naslouchat, neodsuzovat je za kuřáctví, respektovat jejich autonomii, neměla by očekávat změnu k nekuřáctví okamžitě, ale spíše ho motivovat k nekouření a naopak nechat mu jeho zodpovědnost za kuřáctví. Zvolíme-li ke kuřákům vhodnější cestu a zlepšíme komunikaci, dokážeme-li také zvýšit informovanost o škodlivosti kouření na zdraví, kuřáci budou k pomoci se závislostí na tabáku přístupnější. Doufejme, že i u nás časem kuřáků ubude i díky přijetí Zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně před škodlivými účinky návykových látek, který zakazuje kouření v restauracích a na veřejných místech. Výsledky studií z mnoha zemí dokazují vysokou účinnost zákonů proti kouření.

Literatura

1.   Kernová V. Poradenství – odvykání kouření. Poradny pro odvykání kouření - jednotlivé kroky, individuální a  skupinová terapie, náhradní substituční terapie, objektivizace expozice tabákovému kouři.Státní zdravotní ústav, 2014. Praha. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI/kurz/Poradny_pro_odvykani.pdf

2.   MZ ČR, Zdraví 2020. Zpráva o zdraví obyvatel České republiky 2014. Ministerstvo zdravotnictví ČR.Dostupné na: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zprava-o-zdravi-obyvatel-ceske-republiky2014-_9420_3016_5.html   

3.   Kažmér L, Dzúrová D, Csémy L, Spilková J. Multiple health risk behaviour in Czech adolescents: Family, school and geographic factors. Health & Place.2014: 29,  18-25.

4.   Kukla L, Hrubá D, Tyrlík M. Některé aspekty rodinného prostředí českých dětí. Výsledky studie ELSPAC. In: Česko-slovenská pediatrie, 2006. no 6, s. 357-364

5.   Adámková V. Civilizační choroby – žijeme spolu. 2010. Triton.Praha 130s

6.   Malá K, Felbrová v, Kulovaná S, Štěpánsková L. 2010. Pracovní postup.Léčba závislosti na tabáku. Praha: Česká asociace sester. PPČAS-2010/001. Revize 12. 10. 2011. Příloha č. 2., s. 14. Dostupné z: www.cnna.cz/docs/tiskoviny/cas_pp_2010_0001_revize_2-759db.pdf

7.   Králíková E. Farmakologická léčba závislosti na tabáku.2015. Remedia. 25(2), 135–138

8.   Csémy L, Sovinová H, Sadílek P. Užívání tabáku v České republice v roce 2013. SZÚ 2014. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CPVZ_aktualne/Tabak_Sovinova/UzivaniTabaku2013.pdf

9.   Králíková E. et al. Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku. 2015. Dostupné na: http://www.vnitrnilekarstvi.eu/vnitrni-lekarstvi-clanek/doporuceni-pro-lecbu-zavislosti-na-tabaku-52291?confirm_rules=1

10.    Jedličková A. Kouření a mikrobiologie. 2013. In Králíková E. et al. Závislost na tabáku. 2013. Adamira: Břeclav. 171-176

11.    Špičák V. Kouření a alergie. In Králíková E. et al. 2013. Závislost na tabáku. Adamira. Břeclav. 181-184

12.    Stárka L, Hill M, Králíková E. Kouření a endokrinní systém. Endokrinologie 2005. 8 (4): 179-185

13.    Belin R. M, Astor B. C., Powe N. R. Ladenson P. W. Smoke exposure in associated wirth a lower prevalence of serum thyroid autoantibodies and thyrotropin concentration elevation and a higher prevalence of mild thyrotropin concentration suppresion in the third National Helath and Nutrition Examination Survey. Oxford Univerzity: The Journal Endocrinology and Metabolism.2004. 89. 6077-6086

14.    Vine M. F., Margolin B. H. Morrisdon H. I et al., Cigarette smoking and sperm density a meta-analysis. New York NY. Elsevier for the American. Society for Reproductive Medicine. Fertil Steril. 2014. 61. 35-43

15.    Bonde J. P. a Storgaard L. How work-place conditions environmental toxicants and lifestyle affect male reproductive function USA: Malden. International Journal of Andrology2002. 5 25 (5) 262-268