Zpět na přehled aktualit

Aktuality

Na doporučení GINA se mění schéma léčby astmatu

Datum: 20. 12. 2019
Na doporučení GINA se mění  schéma léčby astmatu

V malém salonu pražské kavárny Louvre proběhla ve středu 16. října tisková konference o nových přístupech v léčbě astmatu. O nové poznatky v oblasti kortikoidní léčby se podělil prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel České iniciativy pro astma. Protizánětlivá léčba se totiž nově nasazuje již v době méně závažné fáze astmatu, kdy má pacient malé potíže či je zcela bez potíží. Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze přiblížila vývoj v užívání biologické léčby u astmatických pa­cientů. O svůj příběh se podělil i ­olympijský medailista z Londýna Vavřinec Hradílek, sám astmatik.

Průduškové astma je v celosvětovém měřítku závažným zdravotnickým, hospodářským a sociálním problémem. Astmatici nepodstupující léčbu mívají záchvaty těžké dušnosti, které je mohou ohrožovat na životě. Čím dříve s léčbou začnou, tím snadněji se stav optimalizuje.

Podle současných odhadů dnes počet astmatiků na celém světě přesahuje 300 milionů a během příštích 30 let zřejmě vzroste na 400 milionů. Za posledních 20 let dochází celosvětově k nárůstu onemocnění především u dětí a mladistvých. Astma se stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku. Tento trend je patrný i v České republice. Prevalence astmatu v ČR se zvyšuje především v dětské populaci. Úmrtnost na astma je u nás velmi nízká díky péči specialistů a v posledních letech kolísá kolem 1/100 000 obyvatel, tj. kolem 100 osob ročně.

Potřeba úlevového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly astmatu

Cílem léčby je, aby nemoc byla takzvaně pod kontrolou. Preparáty užívané k léčbě astmatu se dělí na preventivní (kontrolující) a úlevové. Úlevová léčba pomáhá otevřít průdušky při akutních potížích, nedovede ale ovlivnit zánět. Podává se jen ojediněle, při potížích, při akutním záchvatu. Pokud je astma pod kontrolou, je potřeba úlevové léčby zcela ojedinělá nebo žádná. Preventivní léčba potlačuje zánět v průduškách, podává se pravidelně, dlouhodobě, a to i v době, kdy pacient nemá žádné příznaky a potíže.

Je-li astma kontrolované, pa­cient pociťuje mírné příznaky nejvýše dvakrát měsíčně, úlevovou léčbu potřebuje užít maximálně dvakrát měsíčně, nemusí omezovat své fyzické aktivity, nepostihují ho těžké záchvaty, jeho plíce fungují normálně. Důležitým faktorem při vývoji pacientova zdravotního stavu je včasná diagnóza a nasazení preventivní léčby, aby nedocházelo k exacerbacím, které snižují budoucí funkčnost plic.

„Dobře léčený astmatik by měl pravidelně jednou až dvakrát denně užívat preventivní lék a zcela výjimečně by měl potřebovat lék úlevový. Potřeba úlevového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly astmatu. Častá potřeba úlevového léku signalizuje nedostatečnou základní, tedy preventivní léčbu,“ poznamenal prof. Pohunek.

Na základě doporučení Globální iniciativy pro astma (GINA) se letos mění léčebné schéma. Dříve se v prvním kroku léčby u zcela mírného, intermitentního astmatu nasazovala pouze úlevová léčba při potížích. Nyní GINA doporučuje, aby všichni dospělí a dospívající s mírným astmatem dostávali i preventivní léčbu, případně užívali úlevový lék při potížích vždy i s inhalačním kortikosteroidem. Samotná léčba pouze úlevovým lékem je považována za rizikovou.

Pacientským příběhem přispěl Vavřinec Hradílek. Jak sdělil, s astmatem se potýká už odmala. Nicméně ač je aktivním sportovcem, nemoc ho příliš neomezuje, protože od útlého věku se poctivě léčí, podstupuje dlouhodobou preventivní léčbu. V současné době již na sobě spolehlivě pozná příznaky, které nemoc přináší, a umí se svým stavem pracovat. Ví, že když léky vynechá, dýchá se mu hůř. „Nikdy jsem neužíval pouze úlevovou léčbu, vždy užívám i tu protizánětlivou,“ uvedl V. Hradílek. A dodal, že v současné době už léčba udržuje jeho zdravotní stav na takové úrovni, která umožňuje, aby se věnoval i vrcholovému sportu. Je velmi flexibilní, přizpůsobuje se jeho momentálnímu stavu a potřebám a pomáhá mu zvládat i zhoršené podmínky, jako je prach nebo smog. Podle vlastních slov nikdy neměl pocit, že by se měl kvůli své nemoci omezovat nebo že by snad dosahoval horších výsledků než jeho zdraví souputníci.

Asi desetině pacientů s těžkým astmatem základní léky nestačí, nadějí je biologická léčba

I přes pokroky v medicíně v posledních letech ale zůstává u části pacientů astma obtížně léčitelnou nemocí. U nich je nutné důsledným vyšetřovacím programem sestavit individuální kombinaci antiastmatik, dle pacientova konkrétního fenotypu astmatu. Kombinací různých protizánětlivě působících antiastmatik a léků ovlivňujících remodelaci dýchacích cest je možné dosáhnout lepší kontroly astmatu i v jejich případě. Takzvané eozinofilní astma ještě nedávno nebylo možné léčit jinak než systémovými kortikosteroidy, s jejichž užíváním se ovšem pojí nežádoucí účinky. Dnes je možné takovým pacientům podávat biologickou léčbu. „Díky těmto biologickým preparátům lze u části pacientů zcela vysadit kortikoidní léčbu, tím se vyhnout vedlejším účinkům a zajistit i takto těžkým pacientům život bez exacerbací,“ připojila prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha. Dodala, že i přes velkou finanční zátěž pro zdravotní systém péče by měla být biologická léčba poskytována co největšímu počtu pacientů s těžkými formami astmatu, obtížně léčitelnými klasickou léčbou, protože jejich zdravotní stav se razantně zlepšuje a snižuje se riziko úmrtí způsobeného exacerbacemi.

V České republice je 17 center, která biologickou léčbu astmatikům zprostředkovávají. 


Článek byl převzat z časopisu Terapie.
 
  • tisk
  • předplatit si