Motivace k výkonu profese všeobecné sestry v intenzivní péči

Souhrn: Téma motivace v ošetřovatelské profesi je aktuální zejména v důsledku zvyšujícího se personálního nedostatku na pozici všeobecná sestra. Nedostatek sester postihuje celou Českou republiku napříč všemi sektory, sestry častěji migrují a odcházejí z profese. Motivace a spokojenost hraje v profesi všeobecné sestry v intenzivní péči důležitou roli, ovlivňuje její pracovní výkon, který má přímý vliv na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Text je rozdělen do dvou částí. Část teoretická se zabývá obecně motivací, pracovní motivací, specifiky práce a pracovní spokojeností všeobecné sestry v intenzivní péči. Praktická část mapuje motivaci a spokojenost všeobecných sester v intenzivní péči.
 

Klíčová slova: intenzivní péče, motivace, motivační faktory, pracovní spokojenost, všeobecná sestra

Motivation to perform the profession of general nurse in intensive care

Summary: The topic of motivation in the nursing profession is currently topical, mainly due to the growing shortage of general nurses. The shortage of nurses affects the entire Czech Republic across all sectors; nurses are more likely migrate and leave the profession. Motivation and satisfaction play an important role in the profession of general nurse in intensive care as they affect work performance, which has a direct impact on the quality of nursing care provided. The manuscript is divided into two parts. The theoretical part deals with general motivation, work motivation, work specifics and job satisfaction of general nurses in intensive care. The practice part maps the motivation and satisfaction of general nurses in intensive care.

Keywords: general nurse, intensive care, job satisfaction, motivation, motivational factors

 

Úvod

Ve zdravotnictví je motivace a spokojenost studována již od 30. let 20. století. V současné době se stále více zaměřuje pozornost na motivaci a pracovní spokojenost, protože je potřeba

vytvořit takové prostředí, které by zabránilo fluktuaci zdravotnických pracovníků a problémům pramenícím z jejich nedostatku (Vévoda et al., 2013). Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) není situace v České republice uspokojující. Za rok 2020 bylo hlášeno celkem 82 572 všeobecných sester a porodních asistentek. To je o 1 125 sester méně než v roce 2010 (ÚZIS, 2020).

Zvýšená nestabilita a fluktuace sester z důvodů nízké pracovní spokojenosti přináší problémy pro celou společnost. Pro zdravotnické služby je to zejména snížená kvalita zdravotnické péče a finanční ztráty. Častý nábor sester je nevýhodný z důvodu času zaškolování, orientace a adaptace (Vévoda et al., 2013). Práce v ošetřovatelství je velmi náročná a může se stát zdrojem pracovní nespokojenosti, zatímco nadměrné pracovní vytížení může ovlivnit výkon zaměstnanců (Kaur et al., 2017).

Cílem práce bylo zjistit, jaká je motivace k výkonu profese všeobecných sester v intenzivní péči. Další cíle se pak zaměřují na pracovní spokojenost všeobecných sester v intenzivní péči, vztah demografických charakteristik a spokojenosti sester a poslední cíl má za úkol zjistit, jak sestry hodnotí motivaci ze strany svého zaměstnavatele. Pokud se motivace sester nebude dostatečně podporovat a jejich práce bude podceňována, budou sestry i nadále opouštět jak svá pracoviště, tak zejména svou profesi.

Metodika výzkumného šetření

Záměrný výběr se stanovenými kritérii tvořili respondenti z řad všeobecných sester pracujících v intenzivní péči. Konkrétně se jednalo o všeobecné sestry pracující v hlavním městě Praha, a to ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, Fakultní Thomayerově nemocnici a ve Fakultní nemocnici Bulovka. Celkově bylo osloveno 1 200 sester z těchto nemocnic. Návratnost dotazníků činila 75,58 %, tedy celkově 907 dotazníků. Z důvodu špatného či neúplného vyplnění dotazníků bylo z dotazníkového šetření vyřazeno 54 dotazníků. Pro finální zpracování dat výzkumného šetření bylo použito 853 (71 %) odpovědí respondentů. Dotazníkové šetření probíhalo v termínu od března do května roku 2021.

Metodika práce

Pro práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal pomocí vytvořeného dotazníku. Tento dotazník obsahoval demografické otázky, standardizovaný dotazník McCloskey/Mueller Satisfaction Scale (MMSS) a nestandardizovaný dotazník inspirovaný Mgr. Jiřím Vévodou. Tento nestandardizovaný dotazník je publikován v češtině a je volně přístupný v knize Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Sám autor zde uvádí, že by byl rád, kdyby i ostatní výzkumníci využili jeho dotazníku, jelikož by měl splňovat všechny metodologické náležitosti a měl by se opakovat v čase (Vévoda et al., 2013).

Souhlas s možností využití standardizovaného dotazníku MMSS v diplomové práci je získán od držitele licence The University of Iowa, College of Nursing v USA.

Sledované hodnoty

1. Subškála spokojenosti s vnějšími odměnami
2. Subškála spokojenosti v plánování
3. Subškála spokojenosti v rovnováze práce/rodina
4. Subškála spokojenosti se spolu- pracovníky
5. Subškála spokojenosti s interakcí na pracovišti
6. Subškála spokojenosti s možnostmi profesního růstu
7. Subškála spokojenosti s pochvalou, uznáním
8. Subškála spokojenosti s kontrolou a zodpovědností
9. Subjektivní pocit uspokojování motivačních faktorů

 

Vyhodnocení a diskuze

V diskuzi byly diskutovány výsledky kvantitativního výzkumného šetření zaměřeného na problematiku motivace k výkonu profese všeobecné sestry v intenzivní péči. Výzkumného šetření se zúčastnily všeobecné sestry pracující v intenzivní péči v hlavním městě Praha.

1. dílčí cíl – spokojenost všeobecných sester v intenzivní péči

V prvním dílčím cíli měla práce zjistit spokojenost všeobecných sester v intenzivní péči. K tomuto cíli byl určen standardizovaný dotazník MMSS, který se skládá z osmi subškál. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že poměrně velká část respondentů je spokojená s vnějšími odměnami. Celkově 60 % našich respondentů uvádí spokojenost s platem. Podobně je na tom výzkum prováděný v Austrálii, kde je uvedeno, že s platem je spokojeno 40 % zdravotních sester (Holland et al., 2012). Druhou otázkou v této subškále je dovolená. S dovolenou je spokojeno 47 % respondentů a se sociálními výhodami pak 34 % respondentů. Dle výzkumu Gurkové, která prováděla výzkum na faktory spokojenosti slovenských sester v roce 2012, vyplynulo, že slovenské sestry jsou nejvíce ze všech subškál nespokojeny s vnějšími odměnami (Gurková, 2012).

Druhá subškála zjišťovala spokojenost s plánováním. V subškále spokojenosti s plánováním byly v našem výzkumu sestry spíše spokojené. Pouze necelá čtvrtina z celkového počtu uváděla, že je velmi nespokojena nebo spíše spokojena v subškále plánování. Vysokou spokojenost v oblasti plánování uvádí i výzkum prováděný v etiopských veřejných nemocnicích, kde v oblasti plánování bylo spokojeno 58 % sester (Semachew et al., 2017).

Třetí subškála popisovala spokojenost všeobecných sester v intenzivní péči s vyvážeností práce a rodiny. Pouhá čtvrtina sester uvádí, že je spokojena se zabezpečením péče o děti a s délkou mateřské dovolené. Polovina respondentů pak uvádí, že nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni. V této subškále uvádí nespokojenost i slovenské sestry (Gurková, 2012). Nejvyšší spokojenost v této subškále je pak u slovinských sester (Prosen et al., 2015).

Čtvrtá subškála mapovala spokojenost v oblasti spolupracovníků. V této subškále byla ukázána největší spokojenost našich respondentů. Celkově je spokojeno se vztahy s ostatními sestrami na pracovišti 79 % respondentů. Vysoká spokojenost je i v oblasti vztahů s lékaři, kdy je se vztahy s lékaři spokojeno 71 % respondentů. Studie zaměřená na vliv pracovní spokojenosti na pracovní život sester uvádí, že nedostatek týmové práce, pracovní tlak, špatné vztahy s ostatními zaměstnanci a supervizory přispívají k nespokojenosti sester. Tato nespokojenost vede k tomu, že sestry hodlají svou profesi opustit (Hamad Al-Qahtani et al., 2020). Největší spokojenost v subškále spolupracovníků se také shoduje s výzkumem spokojenosti slovenských sester. V tomto výzkumu je taktéž nejvíce sester spokojeno se subškálou spolupracovníků (Gurková, 2012).

Pátá doména poukazovala na spokojenost respondentů v oblasti interakce na pracovišti. V této subškále se ukazuje velmi vysoká spokojenost respondentů. S metodou poskytování ošetřovatelské péče je spokojeno 73 % respondentů. Vysoká spokojenost se ukázala i ve výzkumu prováděném v nemocnicích jihozápadní Etiopie. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 316 sester a spokojenost činila 62 % (Semachew et al., 2017).

Šestá subškála popisovala spokojenost všeobecných sester v intenzivní péči v oblasti možnosti profesního růstu. V této subškále je spokojenost poměrně nízká. V této subškále je u všech otázek spokojeno pouze okolo 30 % všech respondentů. Okolo 50 % respondentů není se subškálou ani spokojeno, ani nespokojeno. Gurková ve svém výzkumu zjišťuje, že spokojenost v oblasti profesního růstu se zvyšuje s věkem a s roky praxe. Domnívá se, že je to z důvodu, že se projeví jejich zkušenost a zručnost (Gurková, 2012).

Sedmá doména popisovala pochvalu a uznání. V této subškále se opět ukazuje vysoké procento spokojenosti. S přímým nadřízeným je spokojeno 76 % respondentů, s oceněním ze strany nadřízeného pak 60 % respondentů. Pracovní vztahy s nadřízenými jsou jedním z klíčových faktorů mezilidských vztahů. Manažeři hrají hlavní roli v řadě zdravotnických profesí, zejména v akutní péči (Konstantinou et al., 2018). Pokud manažer dokáže vytvořit podpůrné prostředí a poskytuje ostatním členům zpětnou vazbu, ukazuje se u zaměstnanců větší spokojenost s prací (Lockhart, 2020). S oceněním ze strany spolupracovníků je spokojeno 59 % respondentů. Vysoké procento spokojenosti je pak i v oblasti míry povzbuzování a zpětné vazby, kdy je s tímto faktorem spokojeno 55 % všech respondentů. Z dalšího výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry usilují nejen o finanční odměnu, ale například i o odměnu nefinanční formou pochvaly od nadřízené sestry, lékaře a tak podobně (Vévoda et al., 2020).

Osmá subškála zjišťovala spokojenost v oblasti kontroly a zodpovědnosti. V této subškále se objevila nejmenší spokojenost v oblasti možností ovlivnit pracovní podmínky a v oblasti spoluúčasti na organizačních rozhodnutích. Nespokojeno je v této oblasti přes 20 % respondentů. Přibližně 40 % respondentů pak v této oblasti uvádí, že nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni. Gurková (2012) ve svém výzkumu upozorňuje na to, že také v oblasti kontroly a zodpovědnosti se zvyšuje spokojenost s věkem a délkou praxe. Velká míra nespokojenosti v rámci ostatních subškál může být tedy z důvodu, že 49 % respondentů bylo ve věku do 39 let.

2. dílčí cíl – vztah demografických charakteristik a spokojenosti sester

Druhým dílčím cílem bylo zjistit vztah demografických charakteristik a spokojenosti sester. Nejzajímavějším zjištěním bylo, že byla prokázána závislost pracovní spokojenosti na nejvyšším dosaženém vzdělání. S rostoucí úrovní dosaženého vzdělání byla spojena klesající spokojenost, a to ve všech subškálách. Intenzita této závislosti je však velmi slabá. Závislost se potvrdila i ve výzkumu prováděném v USA. Výzkum se týkal sester pracujících na oddělení urgentního příjmu. V tomto výzkumu bylo také zjištěno, že sestry s nižším vzděláním vykazovaly vyšší spokojenost. Nejvíce byly v práci spokojené sestry bez vysokoškolského vzdělání (82 %), následovaly sestry s bakalářským studiem (67 %) a poté sestry magisterského studia (63 %) (Helbing et al., 2017).

Ve výzkumu se nepotvrdila závislost celkového skóre spokojenosti na délce praxe ve zdravotnickém zařízení, ale potvrdila se závislost celkového skóre spokojenosti na délce praxe v intenzivní péči. Konkrétně pak bylo zjištěno, že s rostoucí délkou praxe v intenzivní péči klesá spokojenost v subškálách spokojenosti s vnějšími odměnami a možnostmi profesního růstu. Hodnota korelačního koeficientu je však blízká nule, jedná se tak o zaned-batelnou závislost. Gurková (2012) ve výzkumu nepotvrdila významné závislosti mezi věkem, délkou praxe a celkovou pracovní spokojeností.

Dále nebyla prokázána ani závislost celkového skóre spokojenosti na věku. Konkrétně pak ale byla prokázána závislost na věku pro skóre v subškálách spolupracovníci a interakce na pracovišti. Intenzita této závislosti je však velmi slabá. Výzkum prováděný u sester na oddělení urgentního příjmu v USA zjistil, že zdravotní sestry mladšího a středního věku uvedly vyšší úroveň celkové spokojenosti s prací (Helbing et al., 2017).

3. dílčí cíl – motivace ze strany zaměstnavatele

Třetím dílčím cílem bylo zjistit, jak sestry hodnotí motivaci ze strany svého zaměstnavatele. K tomuto cíli sloužila třetí část dotazníkového šetření, která se zaměřovala na subjektivní pocit uspokojování motivačních faktorů ze strany zaměstnavatele. Respondenti uváděli, že nejvíce spokojeni jsou se vztahy se spolupracovníky a s jistotou pracovního místa. To se potvrdilo i v hodnocení spokojenosti v rámci standardizovaného dotazníku MMSS, kdy respondenti uváděli největší spokojenost v rámci subškály spolupracovníci. Spolupráce mezi členy týmu je zaměstnanci považována za jeden z hlavních důvodů spokojenosti v zaměstnání (Lockhart, 2020). Dále bylo prokázáno, že důležitost, kterou zaměstnavatel dle respondentů přiřazuje zkoumaným motivačním faktorům, není pro všechny respondenty stejná. Dle průměrného pořadí, které respondenti přiřadili jednotlivým motivačním faktorům, lze interpretovat, že z pohledu respondentů dává zaměstnavatel nejvyšší důležitost vztahu se spolupracovníky a mzdě/platu. Vévoda ve svém výzkumu uvádí, že statisticky více je faktor mzda/plat preferován u sester, které nepracují v manažerské pozici (Vévoda et al., 2013). Naopak nejnižší důležitost zaměstnavatel dává image zaměstnavatele a poskytovaným informacím.

 

 

Literatura

1. GURKOVÁ E. Faktory pracovnej spokojnosti slovenských sestier. Zarzadzanie. Teoria i Praktyka 2012; 2(6): 195–203.
2. HAMAD AL-QAHTANI A., STIRLING B., FORGRAVE D. The impact of job satisfaction on nurses’ work lives: a literature review. Q Sci Connect 2020; (1): 1–11. doi: 10.5339/connect.2020.1.
3. HELBING E., TEEMS M., MOULTRIE D. An investigation of job satisfaction among nurses in the emergency department. ABNF Journal 2017; 28(4): 103–108.
4. HOLLAND P., ALLEN B., COPPER B. What nurses want: analysis of the first national survey on nurses’ attitudes to work and work conditions in Australia. Monash University 2012: 1–52. [online]. Available from: https://anmf.org.au/documents/reports/What_Nurses_Want_Report.pdf.
5. KAUR N., GUJRAL H. Work load on nurses and it’s impact on patientcare major. IOSE J Nurs Health Sci 2017; 6(5): 22–26.
6. KONSTANTINOU C., PREZERAKOS P. Relationship between nurse managers‘ leadership styles and staff nurses‘ job satisfaction in a Greek NHS Hospital. Am J Nurs Sci 2018; 7(3–1): 45–50.
7. LOCKHART L. Strategies to reduce nursing turnover. Nursing made incredibly easy! 2020; 18(2): 56.
8. PROSEN M., PISKAR F. Job satisfaction of Slovenian hospital nursing workforce. J Nurs Manag 2015; 23(2): 242–251. doi: 10.1111/jonm.12121.
9. SEMACHEW A., BELACHEW, T., TESFAYE T. et al. Predictors of job satisfaction among nurses working in Ethiopian public hospitals, 2014: institution-based cross-sectional study. Hum Resour Health 2017; 15(1): 31. doi: 10.1186/s12960-017-0204-5.
10. ÚZIS ČR, 2020. Zdravotnictví ČR: Personální kapacity a odměňování 2020. [online]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008372/nzis-rep-2021-e04-personalni-kapacity-odmenovani-2020.pdf.
11. VÉVODA J. et al. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Praha: Grada 2013. ISBN 978-80-247-8662-9.
12. VÉVODA J., VÉVODOVÁ Š., SOBOTKOVÁ H. Faktory ovlivňující pracovní spokojenost a motivaci všeobecných sester. Prakt Lék 2020; 100(Suppl.): S44–S49.

 

---

O autorce

Mgr. Daniela Gajdová

Vystudovala magisterské studium na ZČU v Plzni, Fakulta zdravotnických studií, obor Ošetřovatelství v interních oborech. Působila na na kardiologické JIP FNKV, v současnosti pracuje na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Nemocnici Karviná-Ráj.

 

• tisk
• předplatit si