Vliv výživy na lidské zdraví

Souhrn: Výživa je fascinujícím tématem, o kterém v dnešní době mluví téměř každý. Noviny, rozhlas, televize a v poslední době především sociální sítě přinášejí každý den velké množství poznatků o výživě a o jejím vlivu na naše zdraví. Nutriční terapeuti vykonávají v rámci své pracovní náplně preventivní péči (například prevenci rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, prevenci nádorového onemocnění a další), ovšem zároveň nás reklamy a billboardy lákají pestrobarevnými obrázky pizzy, hamburgerů, chipsů a sladkých limonád k jejich konzumaci. Racionální výživa dokáže člověku zajistit optimální množství živin, vitaminů a minerálních látek, aby ale byla správně sestavená, je potřeba znát některá fakta, která mohou vést k podpoře lidského zdraví. Pokud se člověk dožije 65 a více let, zkonzumuje přes 70 000 jídel a jeho pozoruhodné tělo zlikviduje 50 tun jídla. Potraviny, které si v průběhu života vybíráme, mají na naše tělo kumulativní účinky. Nejlepší jídlo je tedy takové, které podporuje růst a udržování svalové tkáně, zdravé kosti, kůži a dostatečné množství krve k očistě a výživě všech částí těla. To znamená, že potřebuje jídlo, které poskytuje nejen energii, ale i dostatek živin. Pokud dnes potraviny, které jíme, poskytují každý den po dobu několika let příliš málo či příliš mnoho jedné nebo více živin, může se to projevit v pozdějším věku jako závažné onemocnění.

Klíčová slova: jídlo, výživa, živiny, zdraví

The influence of nutrition on human health

Summary: Nutrition is a fascinating topic that almost everyone is talking about these days. Newspapers, radio, television and, more recently, especially social networks, bring a large amount of knowledge about nutrition and its influence on our health every day. Nutritional therapists carry out preventive care as part of their work (for example, prevention of the development of cardiovascular diseases, prevention of cancer, etc.), but at the same time, advertisements and billboards tempt us with colorful images of pizza, hamburgers, chips and sweet liquids to consume them. Rational nutrition can provide a person with the optimal amount of nutrients, vitamins and minerals, but in order for it to be properly composed, it is necessary to know some facts that can lead to the support of human health. If a person lives up to 65 years orlonger, she/he has consumed more than 70,000 meals and her/his remarkable body will dispose of 50 tons of food. The food we choose throughout our live has cumulative effect on our body. Therefore the best food is the one which supports the growth and maintenance of muscle tissue, healthy bones, skin, and enough blood to cleanse and nourish all parts of the body. This means that it needs food that provides not only energy, but also enough nutrients. If the food we eat today provides too little or too much of one or more nutrients every day for several years, this can manifest as a serious disease later in life.

Keyword: food, nutrition, nutrients, health

 

Výživa je jednou ze základních potřeb lidského života. Nikdo už v dnešní době nepopře fakt, že výživa ovlivňuje zdraví a znalosti o ní mohou přinášet mnoho užitečných informací. Pokud se rozhodnete prohlubovat své vědomosti o výživě, dozvíte se, které potraviny mohou být pro vaše tělo prospěšné. Člověk si pak může plánovat svůj jídelníček a zlepšovat tak nejen své zdraví, ale i požitek z jídla, a zároveň se zbavit obav, že si nevhodnou skladbou jídelníčku ubližuje.

V těle probíhá denně velké množství procesů. Metabolizmus každého člověka je řízen hormonálně a nervově na úrovni celého organizmu. Nejlepší výživa je tedy taková, která podporuje správný chod metabolizmu. Kvalitní strava není jen dostatečné množství energie, ale vhodné složení živin a dostatečné množství vody, která tvoří přibližně 60 % našeho těla. Tím, že pokryjeme všechny potřeby těla, zabráníme rozvoji malnutrice. Malnutrici můžeme v širším slova smyslu chápat jako špatný stav výživy, který je buď nedostatečnou (podvýživa), či nadměrnou výživou (nadváha, obezita). Oba případy, nedostatečná i nadměrná výživa, jsou spojeny s vyšším výskytem onemocnění, a korelují tak s horším celkovým zdravím (Tomíška, 2018).

Mnoho metabolických poruch je spojeno právě se změnami stravovacích zvyklostí, které se mohou projevit obezitou a jejími komorbiditami, jako jsou například hypertenze, hyperlipidemie, inzulinová rezistence či jiné. K udržování adekvátního nutričního stavu bylo několika zeměmi již před 80 lety vypracováno nutriční doporučení pro jednotlivé živiny, aby se předcházelo onemocněním vznikajícím v důsledku nedostatku či nadbytku těchto živin (Torres et al., 2021). Bohužel problémy spojené s obezitou v České republice stále zůstávají přítomny. V posledním desetiletí bylo prokázáno, že v populaci existuje velká variabilita účinků spojených s příjmem živin, zejména hlavních makroživin (sacharidů, tuků a bílkovin). Této variabilitě se přizpůsobuje několik faktorů, mimo jiné postprandiální glykemie, energetický výdej, kolující hladiny lipidů, zejména mastných kyselin, triglyceridů a cholesterolu. Výsledkem je, že individuální změny v reakci na živiny nebyly brány v úvahu, což by znamenalo, že nutriční péče musí být individualizována pro každého jedince (Torres et al., 2021).

Dle posledních statistik Českého statistického úřadu jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR onemocnění srdce, z nichž polovina je způsobena ischemickou chorobou srdeční (Český statistický úřad, 2022). Pokud nebudeme počítat úmrtí na covid-19, na druhém místě je ve statistice s nejvyšším počtem úmrtí onemocnění zhoubnými novotvary, kde je největší úmrtnost na karcinom průdušek a plic, poté následuje karcinom tlustého střeva a konečníku a na třetím místě karcinom slinivky břišní. Velmi často je bohužel přítomna obezita a negativní vliv na lidské zdraví mají samozřejmě i dva nevhodné životní návyky: kouření a nadměrné pití alkoholu. Všechny choroby v horních příčkách statistik úmrtnosti souvisejí s nevhodnou stravou, stresem a nedostatečnou pohybovou aktivitou. Je možné, že kdyby dnešní senioři, kteří trpí chronickými onemocněními, jako jsou srdeční choroby, diabetes mellitus, ztráta kostní hmoty a podobně, znali a uplatňovali dnes již známé zásady zdravé výživy, mohlo by se některým závažným stavům předejít.

Samozřejmě není možné všem nemocem předcházet pouze správnou stravou, v našem životě taktéž hrají velkou roli genetika a životní styl člověka. Avšak vhodný výběr potravin je prvním krokem ve snaze k potlačení jejich negativního rozvoje. Příkladem může být například srpkovitá anemie, která je autozomálně recesivním dědičným onemocněním a jejíž rozvoj s výživou sice nesouvisí, ale správná výživa může pomoci zmírnit průběh nemoci a prodloužit pacientovi život. Naopak anemie z nedostatku železa je právě důsledkem dlouhodobé karence ve výživě člověka. Čím více souvisí onemocnění či zhoršený zdravotní stav s výživou, tím úspěšněji jim může správná výživa předcházet.

Jednotliví lidé se od sebe geneticky liší, takže u dvou osob se stejným onemocněním neplatí totéž doporučení. U všech jedinců je důležitý individuální přístup, což může být mnohdy kamenem úrazu na sociálních sítích, kde se objevují různá „moudra“ dnešních influencerů, přičemž ne vždy mohou být jejich rady přínosné, ba naopak, u nemocných lidí mohou být spíše na škodu.

Mimo volbu potravin ovlivňuje lidské zdraví i již zmíněný životní styl. Kouření, alkohol, jiné návykové látky, stres, nedostatek spánku, nedostatek fyzické aktivity, kvalita vzduchu a vody, domácí a pracovní prostředí či jiné aspekty životního prostředí mohou zvyšovat riziko vzniku nemoci. Některé aspekty neovlivníme, ale zvolit si v životě možnost být fyzicky aktivní a konzumovat vhodné potraviny – to můžeme. Kombinace zdravé výživy a fyzické aktivity je nejúčinnějším doporučením pro prevenci vzniku civilizačních onemocnění.

Potenciální benefity fyzické aktivity:

→ snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění,
→ zvýšená kardiovaskulární vytrvalost,
→ zvýšená svalová síla,
→ zvýšená flexibilita,
→ snížení rizika výskytu některých typů karcinomů (zejména karcinomu tlustého střeva a karcinomu prsu),
→ zlepšení duševního zdraví a snížení výskytu deprese,
→ pocit sounáležitosti,
→ silnější sebedůvěra,
→ snížení tělesného tuku,
→ zvýšení svalové hmoty,
→ zdravá pokožka,
→ zlepšení svalového tonu,
→ větší hustota kostí a snížení rizika ztrát kostní hmoty ve vyšším věku,
→ větší samostatnost a nezávislost u starších lidí,
→ kvalitnější spánek,
→ lepší odolnost vůči infekcím (Sizer et al., 2008).

Na každý nádech, každý tep našeho srdce, každý pohyb potřebuje naše tělo energii. Díky ní fungujeme. Tělo kromě energie potřebuje šest skupin živin. Čtyři z nich jsou organického původu, což znamená, že obsahují uhlík. Na prvním místě je voda. Voda se z těla neustále ztrácí a musí být pořád doplňována. Dalšími jsou živiny poskytující energii – sacharidy a tuky. Bílkoviny mají více funkcí: mohou být zdrojem energie, a především mají nezastupitelnou roli ve většině funkcí našeho organizmu, kde tvoří stavební část všech buněk, včetně myofibrilární struktury svalových buněk, spoluvytváří transportní systémy a enzymy, jsou součástí protilátek, některých hormonů a jsou regulačními peptidy (Tomíška, 2018). Posledními dvěma skupinami živin jsou vitaminy a minerální látky, které nedodávají tělu žádnou energii. Některé minerální látky slouží jako součást tělesných struktur (například vápník a fosfor jsou hlavními složkami kostí), ale všechny vitaminy a minerální látky působí jako regulátory, čímž pomáhají ve všech tělesných procesech: trávení potravy, pohyby svalů, odvod odpadních látek, růst nových tkání, hojení ran, získávání energie ze sacharidů, tuků a bílkovin (Sizer et al., 2008). Každým jídlem tedy dodáváme tělu nejen energii, ale také živiny, navíc některé živiny jsou pro naše tělo esenciálními, nedokáže je samo vyrobit, což by při jejich nedostatku mohlo vést ke zdravotním potížím. Esenciální živiny se nacházejí ve všech šesti skupinách (voda, sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy, minerální látky).

Energie potravin se určuje v kaloriích nebo joulech – jednotkách energie, množství potravin se často stanovuje na gramy. Energeticky nejbohatší živinou je tuk, který obsahuje devět kalorií v každém gramu. Sacharidy a bílkoviny obsahují čtyři kalorie v každém gramu. Vědci sestavili rovnice, kterými je možné stanovit podle pohlaví, věku a aktivity potřebu energie (například Harris-Benedictova rovnice). Mohla by vyvstat otázka, proč tedy neužívat jednoduše pilulky nebo doplňky stravy dle vypočtených potřeb energie? Protože, jak se ukazuje, jídlo nabízí více než jen šest základních živin.

Moderní doba rozhodně přispěla vytvořením enterálních přípravků a parenterální výživy – přesné složení živin, které zachraňuje lidské životy v případech, kdy pacienti nemohou přijímat běžnou stravu. Tyto přípravky podávané po několik dnů či týdnů podporují nejen všechny životní funkce, ale také zotavení z nedostatku živin, infekcí či regeneraci ran. Avšak pokud se dostaneme mimo nemocniční prostředí a tyto přípravky se začnou doporučovat zcela zdravým lidem k dlouhodobému podávání, mohly by se začít objevovat komplikace. Byť tyto přípravky obsahují základní energii a živiny, nepodporují optimální růst a zdraví. Lidé, kteří se stravují zdravě pomocí běžné stravy, prosperují nejlépe a ve skutečnosti nepotřebují žádné doplňky stravy. Žaludek a střevo jsou dynamickými orgány, které se neustále mění v reakci na přijímanou potravu. U pacienta, který je na plné parenterální výživě, může dojít k ochabování trávicího traktu a nedostatek jeho stimulace může také oslabit obranyschopnost těla proti některým infekcím. V praxi je plná parenterální výživa lékaři využívána jen na dobu nezbytně nutnou a zavádějí ji na co nejkratší možný čas.

Trávicí orgány v reakci na výživu uvolňují mimo jiné také hormony, jež posílají zprávy do mozku a přinášejí člověku pocit uspokojení (Sizer et al., 2008). Jídlo je pro nás tedy i prostředkem k navozením fyzické a emocionální pohody. Nejedná se jen o nositele energie a živin, potraviny jsou chemicky složité a obsahují i další složky, mimo jiné i fytochemikálie, které propůjčují potravinám barvu, chuť a další vlastnosti, a mnohé z nich mají pozitivní vliv na snižování rizika rozvoje onemocnění (Sizer et al., 2008).

Potravin je na trhu velká hojnost, ale ty, které tvoří základ kvalitní výživné stravy, známe všichni a jsou nám běžně dostupné. Jedná se o maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu, obiloviny a výrobky z nich, dále luštěniny. Správně sestavený jídelníček nabízí řadu výživných potravin, je velmi střídmý v nežádoucích složkách a odpovídá potřebě energie a živin, které každý člověk potřebuje dle své individuality. O správném složení jídelního lístku se může každý jedinec poradit s nutričním terapeutem, který má zdravotní vzdělání, a může tak reagovat úpravou jídelníčku na případné zdravotní komplikace jedince.

Věda o výživě se zabývá složením potravy a studuje využití potravy v našem organizmu. Na rozdíl od ostatních je vědou relativně mladou. Většina výzkumů v oblasti výživy byla prováděna od roku 1900, například první vitamin byl identifikován v roce 1897 a první proteinová struktura byla zcela popsána až v polovině 40. let 20. století (Sizer et al., 2008). S ohledem na to, že je věda o výživě aktivní, mění se a neustále rozrůstá o nové poznatky, může se zdát, že si některé informace mohou odporovat. Podstatné však je, odkud informace čerpáme, tedy zda se k nám dostávají z důvěryhodného zdroje. Zásadní jsou odborné informace usnadňující orientaci v poměrně širokém tématu výživy.

Správná výživa zajistí kvalitu zdraví celé populace.

Literatura

1. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. 2022. Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech – 2012–2021. [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zemreli-podle-seznamu-pricin-smrti-pohlavi-a-veku-v-cr-krajich-a-okresech-2012-2021.
2. SIZER F., WHITNEY E. Nutrition: concepts and controversies. 11th ed. Belmont, CA: Thomson/ Wadsworth 2007. ISBN 978-0-495-39065-7.
3. TOMÍŠKA M. Výživa onkologických pacientů. Praha: Mladá fronta 2018. ISBN 978-80-204-4064-8.
4. TORRES N., TOVAR A. R. The present and future of personalized nutrition. Rev Invest Clin 2021; 73(5): 321–325. doi: 10.24875/RIC.21000346.

 

---

O autorce

Mgr. Irena Haluzová, DiS.

Nutriční terapeutka, členka výboru Sekce nutričních terapeutů ČAS. Pracuje ve FN Brno – Dětské nemocnici.
– od 7/2011 FN Brno – klinická nutriční terapeutka
– od 5/2020 členka výboru Sekce nutričních terapeutů ČAS
– aktivní přednášková činnost (kongresy, konference, semináře)
– aktuálně na mateřské dovolené

 

• tisk
• předplatit si