HIPEC z pohledu anesteziologické sestry

Souhrn: Hypertermická intraperitoneální chemoterapie (HIPEC) je kombinací rozsáhlého chirurgického výkonu a podání cytostatik do dutiny břišní. Vysoce odborná práce anesteziologické sestry na operačním sále je jedním z pilířů kvalitní péče o pacienty při náročných operačních výkonech, jako je HIPEC.

Klíčová slova: hypertermická intraperitoneální chemoterapie, HIPEC, anestezie, anesteziologická sestra

HIPEC from the perspective of a nurse anaesthetist

Summary: Hyperthermic intraperitoneal chemotherapy (HIPEC) is a combination of extensive surgery and administration of cytostatics into the abdominal cavity. The highly skilled work of the operating room nurse anaesthetist is one of the pillars of quality patient care in complex surgical procedures such as HIPEC.

Keywords: hyperthermic intraperitoneal chemotherapy, HIPEC, anaesthesia, nurse anaesthetist

 

Úvod

Hypertermická intraperitoneální chemoterapie (HIPEC – Hyperthermic Intraperitoneal Chemotherapy) je způsob léčby pokročilých nádorů peritonea, kolorektálního a žaludečního karcinomu, karcinomu appendixu a karcinomu vaječníků.

HIPEC navazuje na chirurgický výkon, jehož cílem je odstranění všech viditelných nádorů z dutiny břišní (cytoredukční výkon). Dochází k odstranění peritonea, omenta, resekci nádorem postižených částí střev, u žen k odstranění vaječníků a dělohy.

Během operace, po odstranění viditelných nádorů, jsou do dutiny břišní zavedeny drény a teplotní čidla a dutina břišní je dočasně uzavřena. Při HIPEC jsou zavedenými drény napuštěny do dutiny břišní přibližně 3–4 l fyziologického roztoku, který je lavážním přístrojem (Skala medica) zahříván až na teplotu 42 °C. Když dojde k dosažení požadované cirkulace a teploty, jsou do roztoku přidána cytostatika a dochází k promývání dutiny břišní tímto roztokem.

Celková doba operace a HIPEC je v rozmezí 6–11 hodin, samotný výplach dutiny břišní je v rozsahu 60–120 min, nejčastěji 90 min.

Výkon anesteziologické sestry

Příprava na tento výkon pro anesteziologickou sestru začíná již den předem, kdy si připraví do mrazáku chladicí gely a do lednice infuzní roztoky.

V den operace si anesteziologická sestra připraví a otestuje anesteziologický přístroj, monitor vitálních funkcí pacienta a zkontroluje, zda má na sále k dispozici dostatek perfuzorů. Připraví si infuzní roztoky pro dvě i. v. linky (periferní kanyla a centrální žilní katétr (CŽK)) a pomůcky k intubaci. Dále dle ordinace lékaře léky k i. v. úvodu do anestezie. Dále si sestra připraví pomůcky na zavedení kontinuálního epidurálního katétru (KEK), arteriálního katétru k přímému měření krevního tlaku a k zavedení CŽK.

Po převzetí pacienta na operační sál se mu sestra představí a provede bezpečnostní proceduru, v rámci níž si ověří při rozhovoru s pacientem jeho jméno a datum narození, lačnost, případné alergie, pevnost chrupu či nepřítomnost zubní náhrady v ústech. Dále zkontroluje množství připravené krve na transfuzním oddělení nemocnice.

Pacientovi je změřen vstupní krevní tlak, SPO2 a je připojena infuze na periferní žilní katétr (PŽK). Následně po rozhovoru a kontrole anesteziologem je pacient napolohován a lékař za aseptických podmínek zavede KEK. Pacient je po ošetření KEK uložen na záda, vypodložen a monitorace vitálních funkcí je doplněna o EKG. Výhodou je použití ohřívací/chladicí podložky pod pacienta. Po celou dobu s pacientem komunikujeme a informujeme ho o našem dalším postupu.

Po uvedení pacienta do celkové anestezie mu je asepticky zaveden CŽK, arteriální katétr. Do jícnu a konečníku je zavedeno teplotní čidlo. Dále je zavedena nasogastrická sonda. Chirurg nebo perioperační sestra zavedou pacientovi permanentní močový katétr. Po této fázi kompletního zajištění pacienta se přistupuje k operačnímu výkonu.

Během operačního výkonu je pacient plně monitorován, je kontrolován Astrup, hrazeny případné krevní ztráty, kontrolován tepelný komfort, sledována diuréza a jsou podávány léky dle ordinace lékaře.

Po ukončení cytoredukční fáze operace je dutina břišní dočasně uzavřena a napuštěna fyziologickým roztokem s cytostatiky. Po dobu promývání tímto roztokem operační sál opouští chirurgický tým a s pacientem zůstává pouze anesteziolog se sestrou a technik lavážního přístroje.

Během této fáze je nutné pozorně monitorovat teplotu pacienta a dle potřeby vypnout vyhřívání podložky a infuzních roztoků, namraženými gely (zabalenými v podložce) lze chladit hlavu, krk, třísla a podávat dle potřeby studené infuzní roztoky.

Dále dle ordinace lékaře anesteziologická sestra aplikuje lékárnou připravená i. v. cytostatika. Je nutné vždy používat ochranné pomůcky určené k práci s cytostatiky.

Po ukončení této fáze operace je výplach z dutiny břišní vypuštěn a k pacientovi přistupuje znovu operační tým, dutina břišní je znovu otevřena, drény pro HIPEC se zruší. Provede se kontrola operačního pole, stomií, jsou zavedeny drény, je provedena kontrola roušek a nástrojů a dutina břišní se uzavře.

Závěr

Pacient se na umělé plicní ventilaci předává k dospání a pozvolnému probuzení na ARO.

Tento výkon je velmi náročný nejen pro pacienta, ale také pro celý tým od sanitářů, sester až po lékaře. Anesteziologická sestra musí mít dokonalý přehled o stavu pacienta, musí umět předvídat další kroky v práci lékaře, aby byla schopna včas a adekvátně reagovat na nastalé situace, které vyžadují okamžitou reakci na stav pacienta. Proto je dobrá komunikace mezi anesteziologem, anesteziologickou sestrou, technikem a celým operačním týmem základem pro kvalitní zvládnutí celého operačního výkonu a velkým benefitem pro pacienta.

Literatura

1. WIKISKRIPTA.EU. HIPEC. [online]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/HIPEC.
2. CENTRUM PRO PERITONEÁLNÍ KARCINOMATÓZU. Informace o CRS a HIPEC. [online]. Dostupné z: https://www.karcinomatoza.cz/ informace-o-crs-hipec.

 

---

O autorce

Bc. Hana Konečná

Vzdělání:
– 1993 maturita na SZŠ Dubečská, Praha;
– 1997 závěrečná zkouška ARIP na KAR VFN v Praze;
– 2001 státní zkouška na LF UK Hradec Králové, obor Ošetřovatelství a psychologie, bakalář.

Po ukončení střední školy nastoupila na interní oddělení, ale záhy poté jí učarovala intenzivní medicína a od roku 1994 u ní zůstala, s krátkými přestávkami, doposud. Postupně si prošla lůžky ARO a Záchrannou službou, až zakotvila na anestezii. Od roku 2015 pracuje na oddělení anestezie Anesteziologicko- -resuscitační kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha.

 

• tisk
• předplatit si