Konference Obezitologie a bariatrie

Ve dnech 23.–24. listopadu 2023 se ve východočeském městě Hradci Králové konala konference věnovaná obezitologii a bariatrii. Setkání bylo tradičně spojením lékařské a nelékařské sekce a během dvou dní zazněla pestrá směsice zajímavých témat, jejichž význam podtrhuje neutěšená situace zhoršující se globální problematiky obezity a nadváhy světové populace.

Zahájení kongresu, PhDr. Dagmar Škochová, MBA.

Obezita je chronické onemocnění, které výrazně zasahuje do dalších lékařských specializací, ať již jako rizikový faktor onemocnění, nebo jako příčina vážnějšího průběhu a komplikací při rekonvalescenci, popisuje obezitu Česká obezitologická společnost (ČOS) ČLS JEP.

Dle údajů Světové zdravotnické organizace měla již v roce 2014 více než polovina světové dospělé populace (˃ 18 let) nadváhu nebo obezitu, v roce 2016 se jednalo celosvětově o 650 milionů dospělých osob, v roce 2021 přibližně o 800 milionů osob a do roku 2030 se hovoří o 1,1 miliardě osob s nadměrnou hmotností. Jedná se tedy o velmi progredující trend, jež je potřeba řešit, ideálně mu předcházet.

Ke společnému hledání odpovědí na otázky a řešení problematiky nadváhy a obezity se sešli zástupci ČOS ČLS JEP, Společná sekce bariatrické a metabolické chirurgie ČOS a ČCHS ČLS JEP a Traumatologicko-ortopedická a Interní sekce České asociace sester (ČAS). Celostátní konference proběhla pod záštitou prezidenta konference prof. MUDr. Martina Haluzíka, DrSc., nelékařskou sekci garantovala PhDr. Dagmar Škochová, MBA, předsedkyně Traumatologicko-ortopedické sekce ČAS, kteří spolu ve čtvrtek odpoledne slavnostně kongres zahájili.

Slavnostní Šonkova přednáška, přednesla ji doc. MUDr. Ľubomíra Fábryová, Ph.D., MPH.

Slavností Šonkovu přednášku přednesla doc. MUDr. Ľubomíra Fábryová, Ph.D., MPH, prezidentka multidisciplinární Slovenské obezitologické asociace, předsedkyně Obezitologické sekce Slovenské diabetologické společnosti a viceprezidentka Evropské společnosti pro studium obezity pro region centrální Evropy. Pro slavnostní přednášku si vybrala téma Od manažmentu glykémie k holistickému prístupu až ku remisii diabetes mellitus 2. typu (DM2T), ve které mimo jiné připomněla obrovský rozvoj obezitologie a jejích možností. Vyzdvihla pokrok, jež se během její kariéry v léčbě a výzkumu obezity, především v souvislosti s diabetologií, uskutečnil, ať již v množství preparátů, které jsou dnes k dispozici, tak možnosti bariatrické. Připomněla, že bohužel i na Slovensku je 7 z 10 mužů a 6 z 10 žen v kategorii nadhmotnosti (a to z údajů roku 2012), přitom snížení hmotnosti o 16 % může vést až k remisi DM2T.

Z bloku přednášek pro lékaře bychom rádi upozornili na přednášku MUDr. Jana Boženského, předsedy Sekce pediatrické obezitologie ČOS ČLS JEP, která se věnovala problematice nadměrného příjmu kalorií u dětí a mladistvých. Prevalence a incidence obezity stoupá i v dětském věku, způsobuje ji způsob života a nesprávné složení stravy. I v dětském věku nabývá formátu celosvětové epidemie. Ač se děti zdánlivě nepřejídají, schované kalorie na ně čekají ve slazených nápojích. Například 2 litry kolového nápoje (ale i jablečného džusu) ukrývají energii (3 600 kJ) srovnatelnou s 9 rohlíky, fanta nebo mirinda již 11 rohlíků (4 400 kJ). Samostatnou kapitolou je i vlastní složení těchto nápojů, kdy původní nápoj Coca-Cola obsahovala kromě extraktu z koky i kofein, limetkovou šťávu, vanilku, karamel a další, dnes se „totožný“ nápoj skládá pouze z cukru a ochucovadel. Stejně tak problematické jsou i energetické nápoje, jež kromě nevhodného kofeinu pro děti obsahují obrovské množství energie, především sacharidů. Nadměrný příjem slazených nápojů je tedy jednoznačně jednou z hlavních příčin obezity u dětí.

Zajímavým nahlédnutím pod pokličku biologie nabídla posluchačům molekulární mikrobioložka RNDr. Soňa Štemberková – Hubáčková, Ph.D. z laboratoře molekulární terapie BTÚ AV ČR, která ukázala fungování senescentních buněk a ukázala, že redukce buněčné senescence po bariatrické operaci snižuje riziko chronického poškození ledvin. Buněčná senescence (lat. stárnutí) je stav, v němž buňky zastavily svůj buněčný cyklus. Nejsou však neaktivní. Skupina molekul označovaná jako SASP (senescence associated secretory phenotype) produkuje řadu působků a ovlivňuje zdravé buňky ve svém okolí. Senescentní buňky se vyskytují především v tukových tkáních, poškozují lidský organizmus a vedou ke vzniku zánětu.

Na přednášku navázal MUDr. Igor Šimoník, MBA, chirurg Interního oddělení Nemocnice Mostiště, který potvrdil pozitivní vliv redukce buněčné senescence bariatrickou operací na metabolická onemocnění.

Přednáška MUDr. Jana Boženského.

Podvečerní sympozium se zaměřilo na otázky psychologické, neboli téma Když chutě a emoce řídí mozek. Prof. Haluzík připomněl nezbytnost zohlednění fenotypu jedlíků, od emočního jezení přes tzv. hladový mozek nebo střevo, se kterými je potřeba pracovat.

Obezitou vs. mozkem se zabýval ve své přednášce doc. MUDr. Martin Anders, PhD. z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, který účastníkům ukázal, že obezita je jedním z velmi důležitých faktorů rozvoje kognitivního deficitu. V České republice bohužel stále přetrvává zažitá historická představa, že některé nemoci si lidé způsobují sami. Řadí se mezi ně právě obezita, druhým příkladem mohou být poruchy spánku, pro které taktéž neexistuje hrazený lék.

Docent Anderes připomněl, že žijeme v době turbulentní a vymknuté z kloubů. Onemocnění se posouvají do mladších věkových skupin (12leté dítě s Crohnovou chorobou), třetina populace trpí nějakou autoimunitní afekcí a roste výskyt všech onemocnění vč. obezity. Moderní společnost je zavalena technologiemi, energeticky bohatými potravinami, které mají obrovské porce, ale chybí v nich důležité látky, mění se skladba mikrobiomu, trávíme čas sedavým způsobem života, ač víme, jak důležitý je pro mozek pohyb. Rezignovali jsme na přirozený režim světla a tmy, přitom světlo je jedním ze synchronizátorů (zeitgeber – časovač) biologické rytmicity, právě tak jako potrava. Často trpíme spánkovou deprivací, umocněnou nadměrnému vystavení modrému světlu, jež mění biologický rytmus, zkracuje dobu spánku a dokonce mění zastoupení spánkových epoch. To vše ovlivňuje kognitivní oblast. Docent Anderes zmiňuje také sociální izolaci, která patří mezi stresové faktory, zvyšuje aktivitu imunitního systému a tím potencuje neurodegenerativní působení. Velký nárůst tělesné hmotnosti vede k větší produkci prozánětlivých cytokinů a ty jsou transportovány přímo do mozku, kde dokáží spustit řadu procesů vedoucích k neurodegeneraci, zastavit novotvorbu neuronů a ovlivnit proces sickness behavior, neboli chování v nemoci. Můžeme tedy shrnout, že obezita je multifaktoriální onemocnění, vede ke změnám fungování mozku a k jeho neurodegeneraci resp. k akceleraci stárnutí. Určité léky proti obezitě fungují jako jakási brzda tohoto procesu.

Ve druhém dni konference se v samostatném sále sešli zástupci nelékařských profesí. Sekci slavnostně zahájila PhDr. Dagmar Škochová, MBA, předsedkyně Traumatologicko-ortopedické sekce ČAS společně s MUDr. Petrem Suchardou, CSc., vědeckým sekretářem ČOS ČLS JEP. Samostatná sekce se konala již tradičně a zazněly v ní přednášky primárně určené pro nelékařské zdravotníky.

Předání kytice jako poděkování PhDr. Dagmar Škochové, MBA za organizaci přednášek pro NLZP MUDr. Petrem Suchardou, CSc.

Diety pacientů z praxe nutriční terapeutky představila Mgr. Linda Mϋllrová z Endokrinologického ústavu v Praze, konkrétně problematiku diety Beverlyhillské a stravování dle Břicháče Toma.

O práci na Obezitologické ambulanci IKEM s obézním pacientem přednesla kazuistiku Bc. Barbora Doležalová, DiS., jež popsala problematiku pacienta, u nějž bylo potřeba snížit BMI tak, aby mohl být indikován k transplantaci orgánu, ač jeho komorbidity snížení BMI značně komplikovaly.

Další přednášky se věnovaly tématům jak snižovat hmotnost například formou nordic walking či programu FNKV Aktivně nejen s diabetem.

Specifickou přednášku přednesla Mgr. Helena Michálková, Ph.D. z Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, jež prováděla průzkum orálního zdraví a stavu chrupu u seniorů a jejíž zjištění jsou velkou výzvou pro stomatology, protože odpověď v dotazníku „Máte vlastní zuby?“ „ano, mám“ je velmi zavádějící a neodpovídá tomu, že pacient přijímaný do nemocnice je schopen konzumace běžných potravin, protože za odpovědí „ano“ se skrývá to, že zuby má jen dva a každý na opačné straně úst, nelze je tedy považovat za funkční.

V bloku zazněl i příspěvek PharmDr. Ireny Štenglové Netíkové, Ph.D. z Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN v Praze, jež se zaměřil na antiobezitika a rizika vs. benefity jejich podávání.

Vrcholem potom byla společná odpolední sekce lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, ve které dr. Sucharda upozornil na problematiku BMI a jeho nadhodnoceného postavení například pro indikaci pro bariatrickou operaci. PharmDr. Štenglová Netíková představila problematiku potravinových doplňků v obezitologii se zaměřením na farmakologické aspekty jejich účinnosti nebo neúčinnosti a MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ, ukázala výsledky 5letého programu prevence obezity u dětí ve vyloučených lokalitách.

Jaké jsou tedy závěry konference? Především otevření a diskutování problematiky obezity a nadhmotnosti a apel na nepodceňování jejich rizik včetně finanční nákladnosti léčby pacientů, jimž nadměrná hmotnost akcelerovala další onemocnění. Obezita je celosvětovým problémem, vede ke zhoršení zdravotního stavu, metabolickému syndromu a závažným zdravotním komplikacím, včetně poškození mozku a neurodegenerativním poškozením. Pro léčbu máme kromě rozvíjejících se bariatrických a endoskopických metod také léčiva, jejichž úhrada ale zatím není schválena a již je potřeba prosazovat. Vhodné je také revidovat parametr BMI jako jediný pro stanovování parametrů obezity, protože dnes již existují lepší nebo doplňující hodnoty. Obezita je nemoc a je potřeba k ní takto přistupovat.

 

 

• tisk
• předplatit si