Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2009

Kontinuální monitorace glykémie. Minulost, současnost a perspektivy

Datum: 5. 12. 2009
Autor: Jana Pacnerová

Diabetes mellitus je onemocnění známé několik tisíciletí a metody stanovení glukózy v tělesných tekutinách jsou známy již přes sto let. Používala se různá detekční činidla, později enzymatické metody. Vyšetření se provádělo pouze z venózní krve, později z plazmy. Postupně se objevily testovací proužky, glukometry a celé systémy pro monitoraci glykémie.

První testovací proužek Dextrostix pro měření glukózy z kapilární krve vyvinul v roce 1964 Ernest Adams. Využívá reakce glukózaoxidázy, která vede ke změně barvy proužku dle výše hodnot glykémie.

V roce 1970 byl na trh uveden elektrický glukometr ARM. Postupně se vylepšovaly parametry v jednoduchosti ovládání, snížení spotřeby krve a přesnosti měření. Dále následoval přechod z fotometrického stanovení k elektrochemickému.

Další vývoj se zaměřil na vytvoření systému kontinuálního monitorování hodnot glykémie, jež poskytuje informace o příčinách výkyvů v průběhu dne, které může ovlivnit sám pacient. První kontinuální monitorování glykémie se provádělo v letech 1970 až 1980 pomocí nepřenosného přístroje Biostator (umělý pankreas). Následně byl v roce 1999 v USA vyvinut systém CGMS (Continuous Glucose Monitoring Systém, Medtronic MiniMed) s implantabilními senzory, které se zavádějí do podkoží a měří hladinu glukózy v intersticiální tekutině (in situ).

Naměřené hodnoty glykémie by měly úzce korelovat se systémovou glykémií.

Přístroj 1. generace

CGMS je tvořen senzorem, který se pomocí speciálního aplikátoru zavede do podkoží. Senzor je tenkým kabelem spojen s monitorem upevněným na opasku pacienta. Každých 10 vteřin měří hladinu glukózy a každých pět minut ukládá průměrné hodnoty do paměti. Hodnoty se nezobrazují v reálném čase, jsou analyzovány až po přenesení do počítače. První kalibrace systému se provádí za hodinu po zavedení senzoru. Kalibrační hodnota musí být v rozmezí 2,2–22,2 mmol/l. Glykémii změříme glukometrem. Do systému zadáváme nejméně 4 hodnoty za 24 hodin. Je nutné, aby si pacient vedl záznam s režimovým opatřením (informacemi o aplikovaném množství inzulinu, dietě, fyzické aktivitě a jiných mimořádných událostech). Monitoring se provádí 3 až 6 dní (životnost senzoru). Systém není vodotěsný.

Přístroje 2. generace

V roce 2006 představila firma Medtronic systém Guardian® Real Time CGMS, který v reálném čase ukazuje dynamiku hladiny glukózy. Je tvořen glukózovým senzorem, vysílačem a monitorem. Vysílač obsahuje dobíjitelnou baterii, elektroda i vysílač jsou vodotěsné. Kalibrace se provádí po 12 hodinách. V roce 2007 byl na trh uveden systém MiniMed Paradigm® REAL-Time, který integruje inzulinovou pumpu a kontinuální monitoraci hladin glukózy. Obsahuje senzor (měří hladinu glykémie), vysílač (je připojen na senzor a bezdrátově vysílá informace o hladině glukózy k pumpě) a pumpu (dávkovač inzulinu a analytická jednotka s obrazovkou v jednom). Systém upozorňuje na odchylky od nastaveného rozmezí glykémií a na aktuální změny glykémie.

Závěr

Monitorovací systémy jsou vhodné pro pacienty na intenzivním inzulinovém režimu a na inzulinové pumpě. Kontinuální monitorování glykémií poskytuje nejen lékařům, ale i pacientům zajímavý pohled na vývoj glykémie v průběhu dne a její ovlivňování působením různých faktorů (fyzická aktivita, potrava, léky, psychika), což běžný selfmonitoring pomocí glukometru nemusí zachytit. Tento systém měření by mohl přispět k lepšímu nastavení léčby, a tedy k lepší kompenzaci diabetu.

Jana Pacnerová, Metabolická jednotka, III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

 
  • tisk
  • předplatit si