Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2015

Diagnostika a možnosti léčby infikovaných ran byly tématem pražské konference

Datum: 8. 6. 2015
Autor: Magda Hettnerová; MUDr. Jan Stryja, Ph.D.

Více než šest desítek sester i lékařů se sešlo v pondělí 27. dubna 2015 na děkanátu 1. LF UK v Praze na konferenci s názvem Diagnostika a možnosti léčby kolonizovaných a infikovaných ran, kterou pořádala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Po úvodních slovech náměstka ředitelky MUDr. Jana Břízy, CSc., MBA, a PhDr. Dagmar Škochové, MBA, dostal slovo jediný přednášející a odborný garant konference MUDr. Jan Stryja, Ph.D. Svůj projev zahájil přednáškou o diagnostice kolonizovaných a infikovaných ran a možnostech jejich léčby.

„Ranná infekce je závažný problém hojení akutních i chronických ran,“ upozornil. Vede totiž k prodloužení léčby a vzniku dalších závažných komplikací, které terapii prodražují. „Zatímco ranná infekce akutních ran má bohatou a bouřlivou symptomatologii, u chronických ran nemusí být ranná infekce na první pohled vždy zjevná,“ řekl. Nejlehčí případy jsou podle jeho slov charakterizovány stagnací hojení, které nepostupuje očekávaným způsobem vpřed. „Povrchní ranná infekce nehojících se ran je typická přítomností rozbředlé granulační tkáně, rannou bolestí, stagnací hojení, zvýšenou rannou sekrecí a přítomností zápachu (anglicky hovořící literatura používá akronym UPPER). Pro hlubokou rannou infekci (akronym LOWER) je typické zvětšení plochy rány, na spodině rány bývá sondovatelná kost, teplota okolí rány je zvýšená o více než 1 °C, přítomen je otok a lem zarudnutí v rozsahu více než dva centimetry od okraje. Přítomnost hlubokých známek ranné infekce je jednoznačně indikací k realizaci komplexních opatření, jejichž cílem je zvládnutí ranné infekce,“ řekl.

Kromě klinických známek je podle jeho slov potřebné využít pro diagnostiku infekce i paraklinická vyšetření (laboratorní metody: stanovení počtu leukocytů, CRP, prokalcitoninu; zobrazovací metody – např. CT, NMR, scintigrafie aj.) a mikrobiologická vyšetření, která vedou k odhalení původce infekce a umožňují v indikovaných případech nasadit systémová antibiotika cíleně. Mikrobiologické vyšetření spodiny rány by mělo být správně provedeno až po débridementu rány a jejím výplachu fyziologickým roztokem.

Další přednáška se týkala problematiky biofilmu a jeho řešení. „Častým důvodem chronické ranné infekce je přítomnost biofilmu. Byl prokázán u více než 60 % chronických ran,“ upozornil lékař. Jedná se o mikroorganismy vytvářející společenství na povrchu rány, které je chráněno vůči antimikrobiálním látkám a obranyschopnosti pacienta pomocí extracelulární polysacharidové matrice. Mikroorganismy jsou v biofilmu až několikatisícinásobně odolnější vůči antibiotikům v porovnání s planktonickou formou jejich fenotypu.

Základem terapie infikovaných ran je podle MUDr. Stryji, Ph.D., komplexní kauzální terapie s opakovaným débridementem a aplikací vhodných antimikrobiálních zdravotnických prostředků. „Antibiotika jsou indikována pouze u omezeného spektra diagnóz a tam, kde jsou přítomny známky šíření ranné infekce do okolí,“ řekl. „Antiseptická krytí můžeme dle mechanismu účinku dělit na aktivní a pasivní. Aktivní antiseptika poškozují strukturu mikroorganismů, které následně odumírají a rozpadají se. Pasivní antimikrobiální materiály působí bakteriostaticky, což znamená, že jim zabraňují množit se. Volba optimálního krytí je závislá na nosném materiálu krytí a vlastní antimikrobiálně účinné látce,“ upozornil.

Před závěrem konference se v odpoledních hodinách konal ještě workshop, na němž si přítomné sestry mohly vyzkoušet nově nabyté znalosti v praxi.

Magda Hettnerová, redakce Florence, MUDr. Jan Stryja, Ph.D., Vzdělávací a výzkumný institut AGEL o. p. s.

 
  • tisk
  • předplatit si