COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 1 / 2021

Výživa před, při a po onemocnění SARS-COV-2 infekcí

Datum: 2. 2. 2021
Autor: PhDr. Tamara Starnovská

Se šířením onemocnění koronavirem se dobrá imunita v prevenci zmiňovala od počátku, ale bez potřebné konkretizace. Význam výživy v této souvislosti nebyl zmiňován. V populaci se tak začaly šířit různé bizarní až toxické metody (včetně popíjení zředěného Sava).

 

Další publikované informace posléze upozorňují na rizikovost polymorbidních, starších a imunokompromitovaných osob. Tedy osob s rizikovým nutričním stavem, případně malnutricí přidruženou k základním onemocněním. Evropská společnost parenterální a enterální výživy proto v  září 2020 zveřejnila pravidla nutričního managementu při tomto onemocnění (následně vytvořené schéma v českém jazyce je dostupné z www.nutrition.abbott/cz).

Adekvátní nutriční doporučení, od prevence až po rekonvalescenci, nelze oddělit od pravidel zdravého životního stylu, který je pro kvalitní kondici, a tím i kvalitní imunitní aktivitu organizmu nezbytný. Omezení vydávaná v souvislosti s různým stupněm PES tomu však nejsou nakloněna.

Prvním krokem přesto zůstává docílení dobré kondice jedince, a tím dobré imunity populace. To je pochopitelně výhodné nejen v prevenci onemocnění způsobených koronavirem, ale v širším kontextu i v prevenci nemocnosti populace obecně, a v neposlední řadě i v kontextu psychické odolnosti. Významné zhoršení psychického zdraví (trojnásobný nárůst rizika sebevražd a nárůst duševních onemocnění z 20 na 30 %) uvádí Rada vlády pro duševní zdraví.

Klasickými aktivitami v rámci zdravého životního stylu jsou otužování, saunování, zvyšování fyzické kondice a pobyt na čerstvém vzduchu. Z nutričního hlediska jde o stravování plnohodnotné ve všech ohledech, tedy nejen ve smyslu energie a makroživin, ale i ve smyslu mikroživin, a zejména optimalizace jejich vzájemných vazeb (například dostatek vitaminu B6 ve vztahu k využitelnosti bílkovin). Tomu odpovídá známé doporučení pestrého stravování, jehož praktická realizace naráží na zažité stravovací stereotypy. Je třeba upozornit na rizikovost nekvalifikovaných, leč masivně popularizovaných redukčních a očistných režimů, které zcela postrádají pravidla nutriční komplexnosti.

Kompenzovat zvýšenou dávkou mikronutrientů je nutné i případné zlozvyky, které kondici i imunitní zdatnost snižují, jako je kouření a pravidelná či zvýšená nárazová konzumace alkoholu.

Ve stravování je nutné suplementovat nedostatečně dostupné složky, jako je vitamin D (optimálně formou vitaminu D3), dále vitamin C formou pozvolna uvolňované dávky, flavonoidy, antioxidanty, nenasycené mastné kyseliny n-3 (dříve omega 3), ale i minerální látky, zejména zinek. To však není srozumitelné ve vztahu ke konkrétní skladbě stravování.

Za zmínku slouží i benefit rostlin – například bazalky, fenyklu, máty, oregana, rozmarýnu a česneku. Tyto rostliny byly testovány proti různým virovým onemocněním s velmi slibnými výsledky. Imunitu posiluje i třapatka nachová (Echinacea purpurea), kterou však není vhodné používat dlouhodobě, podle různých zdrojů maximálně 2–6 týdnů. Pouze s opatrností ji mohou užívat alergici a její konzumace se nedoporučuje u těhotných či kojících žen.

Přípravky na podporu imunity bez porady s lékařem nemohou užívat pacienti s autoimunitním onemocněním, probíhající onkologickou léčbou nebo pacienti užívající léky ovlivňující imunitu.

Nejcennějšími zdroji flavonoidů jsou ostružiny, maliny, brusinky, borůvky, granátová jablka, šípky, černý rybíz, jeřabiny, arónie, ale i rajčata, citróny a pomeranče (i s bílou částí kůry), grepy (zejména červené) a kořen lékořice. I pro ně však platí omezení, zejména pro grepy, které nevhodně interagují s mnoha léky.

Po zhodnocení aktuálního životního stylu včetně stravování je třeba prevenci zahájit postupnými úpravami, které povedou k dlouhodobé pozitivní změně. Výhodné je využít kvalifikované odborníky-nutriční terapeuty, kteří jsou schopni nejen zhodnotit stávající režim, ale i navrhnout vhodné úpravy, a zejména jejich optimální postup a návaznost.

U osob v karanténě je důležité, aby pokračovaly s pravidelnou fyzickou aktivitou při dodržení potřebných opatření a dbali na pestré stravování s případnou suplementací k podpoře imunity.

V případě onemocnění je nezbytná identifikace nutričního rizika pomocí MUST kritéria u osob v domácím prostředí, u hospitalizovaných pacientů pak s využitím NRS 2002 kritéria. Při potvrzení nutričního rizika či deficitu je důležité zahájit ihned substituci živin, včetně případného doplnění vitaminů a  minerálních látek. Evropská společnost klinické výživy a metabolizmu (ESPEN) preferuje využití odborného poradenství.

U hospitalizovaných osob s rozumnou prognózou, jejichž nutriční nároky nemohou být naplněny perorálním příjmem, je doporučena časná enterální výživa. Při hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče pacienti často nedosahují potřebné energetické cíle perorálním příjmem. Doporučený nutriční management u těchto pacientů vychází primárně z použití orální nutriční suplementace. Pokud nestačí tak enterální sondové výživy.

V časné fázi akutního onemocnění je doporučena enterální výživa nepřesahující 70 % energetického výdeje. Po 3 dnech pak může být kalorický příjem zvýšen až na 80–100 % změřeného energetického výdeje. Bílkoviny v množství 1,3 g/kg/den. Využití parenterální výživy je indikováno až po vyčerpání všech možností podporujících toleranci enterální výživy. Obsah n-3 mastných kyselin může zlepšit oxygenaci.

Pobyt na jednotce intenzivní péče déle než 2 týdny předpokládá u pacienta zvýšený svalový katabolizmus. Dodání adekvátního množství energie a  proteinů je klíčové pro předcházení ztráty svalové hmoty a funkce. Existují důkazy pro potenciální pozitivní dopad fyzické aktivity spojené se suplementací aminokyselin nebo jejich metabolitů (například hydroxymetylbutyrátu).

U polymorbidních pacientů nad 65 let s vysokým rizikem malnutrice nebo zjištěnou malnutricí je vhodná nutriční podpora orálními suplementy i po propuštění z nemocniční péče.

 

 
  • tisk
  • předplatit si