COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 2 / 2021

Testování kognitivních funkcí zdravotníků aneb kognitivní připravenost na výkon povolání

Datum: 13. 4. 2021
Autor: PhDr. Martina Muknšnáblová
Testování kognitivních funkcí  zdravotníků aneb kognitivní  připravenost na výkon povolání

Souhrn

V letech 2015–2020 byla testována úroveň kognitivních funkcí studentů Vyšší odborné zdravotnické školy Mills. Cílem bylo prokázat možnost zlepšení kognice respondentů připravujících se na výkon mentálně náročného povolání. Do testování byli zařazeni studenti oboru diplomovaný farmaceutický asistent (DFA), diplomovaný zdravotní laborant (DZL) a diplomovaný zdravotnický záchranář (DZZ). U většiny studentů byl prokázán pozitivní posun v úrovni kognitivních funkcí. Nejlepší výsledky u jednotlivých oborů korespondovaly se zaměřením výuky na přípravu povolání dle kompetencí zdravotníků. U DFA došlo nejvíce k pozitivnímu posunu v krátkodobé paměti, u DZL se projevily největší pokroky v testech sledujících pozornost a u DZZ se nejvíce zlepšilo logické myšlení.

 

Klíčová slova

kognitivní funkce, paměť, pozornost, myšlení, testování, nelékařská zdravotnická povolání

Testing the cognitive functions of health professionals or cognitive readiness for the profession

Summary

In the years 2015–2020, the level of cognitive functions of students at the Mills College was tested. The aim was to demonstrate the possibility of improving the cognition of respondents preparing to perform a mentally demanding profession. Students in the field of certified pharmaceutical assistant, certified medical laboratory assistant and certified paramedic were included in the testing. Most students showed a positive shift in the level of cognitive functions. The best results in the individual fields corresponded to the focus of teaching on vocational training according to competencies. In the case of certified pharmaceutical assistants, the most positive shift was seen in short-term memory, in the case of certified medical laboratory technicians, the largest shifts in the tests monitoring attention were observed, and in the case of certified medical paramedics, logical thinking improved most.

Keywords

cognitive function, memory, attention, thinking, testing, non-medical health professions

 

Úvod

Při optimálním (úspěšném) stárnutí (udržovaná fyzická i psychická kondice) jsou kognitivní funkce plně zachovány po celou dospělost i na počátku stáří. Ovšem při nedostatečném kognitivním tréninku a celkově nezdravém životním stylu se projevují první známky narušení kognice již ve střední dospělosti. Věk kolem 35–45 let je kritickým obdobím, kdy se začínají morfologicky projevovat první důsledky nevhodného životního stylu, klinicky se ale projeví až po několika letech, kdy je již mnohdy kognice celkově natolik zbytečně narušená, že náprava je složitá. Nejen z tohoto důvodu je nezbytné se na pokles kognice zaměřit od rané dospělosti a aktivizovat svoje kognitivní funkce nejrůznějšími způsoby kognitivního tréninku. Pro nelékařská zdravotnická povolání je problematika poklesu kognice během dospělosti při nedostatečném tréninku v produktivním věku zásadní, jelikož bez patřičné úrovně kognice není zdravotnický pracovník schopen vykonávat svoje povolání kvalitně. Bez dostatečné paměti, pozornosti či myšlení a dalších poznávacích funkcí mozku není zdravotník schopen plánovat svoje činnosti nejen v rámci ošetřovatelské péče.

U  diplomovaných farmaceutických asistentů (DFA) je nejvíce potřeba trénovat a  udržovat stav krátkodobé i  dlouhodobé paměti, potřebné pro přesnou přípravu léčiv i jejich následné užívání. Diplomovaní zdravotní laboranti (DZL) musí mít velmi kvalitní pozornost, aby dokázali identifikovat nejrůznější abnormality v preparátech, které zpracovávají, a tím i částečně vyhodnocují zejména v histologické specializaci. Diplomovaní zdravotničtí záchranáři (DZZ) musí mít výbornou kvalitu logického myšlení, aby uměli adekvátně a rychle reagovat na urgentní stavy svých pacientů. Nelze říci, že by ostatní poznávací funkce zdravotníci nepotřebovali, každý jedinec (i nezdravotník) potřebuje dobrou kognici pro svůj život, bez poznání situace a podmínek kolem nás by člověk nepřežil, natož aby efektivně konal.

Cíl sledování

Cílem sledování kognitivních funkcí studentů kombinovaného studia vyšší odborné zdravotnické školy bylo zjistit možnosti kognitivního růstu jedinců, kteří se odhodlají přihlásit se ke studiu i po více než 20 letech od maturitní zkoušky. Mají zájem zvýšit či prohloubit si svoji kvalifikaci, ale zároveň mají velké obavy až pochybnosti, zda jsou ve svém věku schopni se ještě naučit potřebné množství učiva ke zkouškám a zda dokáží studium skloubit se svými pracovními či osobními povinnostmi. Výzkum měl dokázat, že i po 40. roce věku má student šanci nejen dostudovat, ale pravidelným učením významně zlepšit svoje kognitivní funkce, a tím se nejen moci lépe posunovat ve svých „studijních schopnostech“, ale zejména oddálit svoje kognitivní stáří, které při mentální nečinnosti přichází v ranějším věku.

Testování kognitivních funkcí proběhlo v letech 2015–2020 v říjnových a únorových termínech konzultačních hodin studentů ve škole dle jednotlivých ročníků studentů. K testování byly použity kognitivní testy zaměřené na sledování krátkodobé paměti, stability a šířky pozornosti a analyticko-syntetické (logické) myšlení. Test obsahoval 30 úloh (10 otázek na paměť, 10 otázek na pozornost a 10 otázek na myšlení). V testových úlohách byli respondenti vyzváni k přesné nebo volné reprodukci numerických, verbálních nebo obrázkových úloh, k hledání chyb, nebo naopak shody v textu či obrázku a k řešení různých typů logických úloh.

Výsledky sledování

Na základě statistického zpracování byly prokázány významné pozitivní posuny u většiny respondentů, respektive u  všech sledovaných skupin zdravotnických pracovníků. Jelikož jediným společným novým činitelem ovlivňujícím zlepšení kognice respondentů při jejich studiu bylo právě pravidelné učení v rámci kombinovaného studia na vyšší odborné škole, lze označit toto studium jako významný kognitivní trénink prospívající nejen výkonu povolání, ale obecně zdraví. Studenti docházejí na přímou výuku 1× měsíčně a dále absolvují individuální praxi v počtu 600–2 000 hod za dobu studia dle zaměření oboru. Významnou součástí je samostudium v rozsahu 50 % hod dle učebního plánu, jelikož se jedná o kombinované studium. Dospělí jsou většinou zodpovědní za své studium, a pakliže podcení studijní přípravu při zkouškovém období, před dalším pokusem vše doženou a nestává se, že přicházejí bez patřičné „učební expozice“, tedy všichni se více či méně učí, tak aby byli schopni uspět nejen u závěrečných zkoušek. V porovnání se studenty denního studia se nechtějí nechat u zkoušení zahanbit a být neúspěšní. Možná jsou si toho vědomi již při přihlašování ke studiu, a proto váhají, zda vůbec studium ve svém věku ještě zvládnou.

Rozvoj paměti je u studentů podporován zejména vyžadováním u některých učebních modulů dodržení přesné reprodukce učební látky (viz například složení léčiv nebo pracovních postupů). Pozitivní progres paměti byl zjištěn nejvíce u farmaceutických asistentů a pohyboval se okolo 40 %. Rozvoj pozornosti proběhl během praktického vyučování pokrývajícího většinu výuky v oboru DZL formou koučování studentů přímo v reálném prostředí nejrůznějších typů laboratoří a zlepšení pozornosti se projevilo nejvíce právě u laborantů, a to až o 80 %. Rozvoj myšlení byl podporován zejména u záchranářů (zlepšili svoje myšlení o 40 %) nácvikem hledání řešení nejrůznějších problémových situacích s provázaností na potenciální situace při poskytování akutní či urgentní péče.

 

Závěr

Pokud se člověk věnuje svému mentálnímu zdraví a preventivně pravidelně posiluje svoje kognitivní funkce ještě před počátkem prvních projevů fyziologického či patologického stárnutí, lze posunout hranici kognitivních změn do pozdního stáří. U zdravých jedinců (tělesně i duševně) je stav kognice ve stáří zachován srovnatelně se středním věkem. Při fyziologickém stárnutí se objevuje stařecká (benigní) zapomnětlivost (zhoršená výbavnost), ale ostatní kognitivní funkce nejsou narušeny. Ovšem při patologickém stárnutí (ranější a rychlejší nástup příznaků) se projevuje mírná kognitivní porucha se subjektivními i objektivními příznaky poruchy kognice ve věku okolo 50 let a stav postupuje často po 5–7 letech do demence. K udržování kondice nejen kognice je potřeba racionální, zdravý životní styl společně s pravidelným kognitivním tréninkem, který lze realizovat například učením se v rámci zvyšování či zcela změny kvalifikace v průběhu dospělosti. Stimulovat nervovou soustavu k prokazatelně lepšímu zapojení kognitivních funkcí lze různými způsoby, mimo jiné i elektricky či farmakologicky, ale zmiňované učení nemá prokázány žádné vedlejší neblahé účinky na organizmus. Proto je učení považováno za optimální způsob prevence poruch kognice vlivem změn stárnutí nervového systému.

Literatura

1. BIRKENBIHL V. F. Stroh im Kopf? Műnchen 2013. ISBN:978-3-86882- 445-2.
2. FARKOVÁ M. Vybrané kapitoly z psychologie. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského 2017. ISBN 978-80-7452-130-0.
3. GRAND J. H. G., STAWSKI R. S., MacDONALD S. W. S. Comparing individual differences in inconsistency and plasticity as predictors of cognitive function in older adults. Journal of clinical and experimental neuropsychology 2016; 38(5): 534–550. doi: 10.1080/13803395.2015.1136598.
4. KOUKOLÍK F. Lidství. Neurální koreláty. Praha: Galén 2010.
5. LEZAK M. D., HOWIESON D. B., BIDLER E. et al. Neuropsychological assessment. New York: Oxford University Press 2012. ISBN: 780195395525.
6. OREL M. a kol. Psychopatologie. Praha: Grada 2016. ISBN 978-80- 247-5516-8.
7. PETRŮ M. Fyziologie mysli. Úvod do kognitivní vědy. Praha: Triton 2007. ISBN 978-80-7254-969-6.
8. PLECEROVÁ V., PUŽEJOVÁ Y. Psychologie. České Budějovice: SZŠ a VOŠZ České Budějovice 2016. ISBN 978-80-88058-88-5.
9. WICHMAN F. A. In: KASSIN S. Psychologie. Brno: Computer Press 2007. ISBN 978-80-251-1716-3.


O autorce

PhDr. Martina Muknšnáblová, Vyšší odborná škola zdravotnická MILLS, Čelákovice
Více než 20 let odborný pedagog na vyšších nebo vysokých školách zdravotnického zaměření. Auditor pro zdravotnická či sociální zařízení. Autorka cca 25 odborných článků a 6 monografií

 

 
  • tisk
  • předplatit si