O letošních volbách a o roce 2050

Tak jsme se – chtě nechtě – dočkali. Děti vyrazily do školy a politici do ulic. Ve Středočeském kraji dokonce ruku v ruce. Hejtman MUDr. David Rath daroval žákům cestování do školy zdarma (z krajského rozpočtu) a se svým vlastnoručním podpisem to oznámil na bilboardech (opět z krajského rozpočtu). Inu, předvolební kampaň vypukla naplno a s ní i boj o každý (preferenční) hlas.

Nezbývá než si přát, aby se tentokrát stal zázrak a zvolili jsme si vládu, která bude držet opratě věcí veřejných v rukou alespoň jedno celé volební období. I když dvě by byla lepší, o třech nemluvě... Krátkodobých opatření a příštipkaření jsme si všude, ve zdravotnictví tuplovaně, užili už měrou vrchovatou. Kandidáti politických stran by nám teď měli konečně odpovědět nikoli na otázku, kolik drobných díky nim ušetříme na regulačních poplatcích (i když se to tak rádo poslouchá...), ale na otázky mnohem důležitější. Například jak zabrání tomu, aby se zdravotní systém znovu nepropadl do dluhů. Lidská paměť je ošidná, tak jen na připomenutí, jaká byla situace před minulými parlamentními volbami. Na konci roku 2004 byl kumulovaný deficit veřejného zdravotního pojištění 9 miliard korun, o rok později překročil 15 miliard. Zdravotní pojišťovny platily zdravotnickým zařízením s třicetidenním až šedesátidenním zpožděním. Jejich rezervní fondy zely prázdnotou – ostatně to byl i oficiální důvod uvalení nucené správy na VZP. Dnes jsou rezervní fondy plné, pojišťovny disponují i přebytky v hospodaření, ze kterých sice každým dnem ukusují dopady ekonomické krize, ale zaplaťbůh, že je (zatím) z čeho ukusovat... Odpovědí kandidáti politických stran svým voličům zdravotníkům i voličům pacientům, zda ukočírují financování českého zdravotnictví v kladných číslech i nadále? A hlavně, jak toho dosáhnou, když zároveň slíbí občanům generální pardon na jakýkoli růst jejich finanční spoluúčasti? Prozíravý politik ovšem dohlédne i dále než jen za časový horizont svého mandátu, ať už jej stráví v poslanecké lavici či ministerském křesle. Proto by měl umět voličům odpovědět i na otázku, co udělá už dnes pro děti a vnuky svých voličů. Již v roce 2050 bude věková struktura obyvatel ČR nastavena tak, že rozdíl mezi výběrem zdravotního pojištění od ekonomicky činných a mezi výdaji věnovanými na zdravotní péči o stárnoucí populaci bude oproti dnešku činit asi 60 miliard korun! A to ještě za předpokladu, že ceny léků i medicínských technologií zůstanou na stejné úrovni jako dnes – což je samozřejmě bohapustá teorie. Takže roční deficit bude ještě vyšší. Při zachování současné sazby pojistného to znamená, že v roce 2050 budeme mít na úhradu maximálně dvou třetin objemu zdravotní péče poskytované dnes...

To vše jsou data běžně přístupná z veřejných zdrojů. A tak je legitimní se ptát kandidátů, jakou (a zda vůbec) mají vizi rozvoje zdravotnictví v tomto volebním období i v obdobích příštích. Třicetikorunové poplatky už dokázaly jedny volby vyhrát, proč by se to nestalo i podruhé? Nic proti úlevám v rodinných rozpočtech – jen abychom kvůli ušetřeným třiceti korunám dnes ve vlastní peněžence nevyhnali svým dětem a vnukům z kapes miliardy... Přemýšlivé čtenářky a čtenáře si proto tímto dovoluji pozvat k předvolebním diskusím o zdravotnictví na stránkách www.zdravky.cz.

Jan Kulhavý, šéfredaktor Zdravotnických novin

 

• tisk
• předplatit si