Zpět na detail čísla

Číslo 3 / 2015

Nad problematikou onkologických onemocnění se lékaři a sestry sešli již pošesté

Datum: 2. 3. 2015
Autor: Magda Hettnerová

Ve dnech 21.–23. ledna 2015 se sjeli odborníci do pražského Clarion Congress Hotelu Prague, aby tu již pošesté diskutovali o problematice onkologických onemocnění. Akci s názvem PragueOnco 2015 – 6. pražské mezioborové onkologické kolokvium pořádala 1. LF UK a Onkologická klinika VFN ve spolupráci s 2. a 3. LF UK. Jak napovídal samotný podtitul akce: Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům, nechyběla zde ani sesterská sekce.

Její účastníky přišla na úvod pozdravit ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, která kromě zdravice také upozornila na fakt, že sester ubývá a s jejich nedostatkem se už potýkají i všechny nemocnice v metropoli. Předsedkyně a moderátorka akce, vrchní sestra Onkologické kliniky VFN Zdeňka Dlouhá, zase upozornila, že zatímco počet ošetřených onkologických pacientů neustále roste, kapacita, personální obsazení ani fi nanční dotace oddělení, která o tyto pacienty pečují, se nemění.

Pak už přišel čas na první přednášku. Ujala se jí PhDr. Dana Stachurová, která pohovořila o historických aspektech péče o onkologicky nemocné z pohledu ošetřovatelství. Onkologické onemocnění bylo odjakživa jedním z nejobávanějších onemocnění. První nádory byly zjištěny na dochovaných kosterních pozůstatcích už ze starší doby kamenné. První známky o nádorech se nám dochovaly na egyptských papyrech z doby 3000–1500 př. n. l. Prvním historickým důkazem onkologického onemocnění je pak lebka ženy z období 1900–1600 př. n. l. Rozdíl mezi zhoubným a nezhoubným nádorem popisoval už Hippokrates (400 př. n. l.) a v jejich poznávání pokračoval i Galén. Ten se domníval, že nádor způsobuje nadbytek černé žluče, a jeho teorie přetrvávala celý starověk. V této době pečovali o nemocné především muži. Období středověku bylo ovlivněno Galénovou teorií, ale v tomto období dochází k vývoji lékařské vědy (anatomie, fyziologie a chirurgie). Ošetřování nemocných se děje prostřednictvím charitativního ošetřovatelství, které poskytovaly církevní řády. Ošetřovateli se tedy stávají nejen muži, ale i ženy. První milníky v poznávání onkologického onemocnění přináší 19. století. V roce 1846 byla objevena anestezie, což přineslo možnost vykonávat radikální chirurgické výkony při odstraňování nádorů. Do roku 1860 datujeme také začátek profesionálního ošetřovatelství. V roce 1851 vznikla první nemocnice specializovaná na ošetřování a léčbu onkologických pacientů – Royal Marsden Hospital v Londýně, po ní vznikaly další spe cializované instituce nejen v Evropě, ale i v USA. V roce 1905 byl objeven účinek rádia na nádorovou buňku, ovšem počáteční euforii vystřídalo rozčarování po zjištění negativního účinku rádia na buňky zdravé. Před rokem 1940 přežilo po léčbě přibližně 25 % pacientů. V roce 1946 byla objevena chemoterapie (první substance s antileukemickým účinkem) a na přelomu 40. a 50. let 20. století vznikla onkologie jako samostatný lékařský obor. V 70. letech se pak jako samostatný obor vyčlenila dětská onkologie. Od této doby se také ošetřovatelství začalo zaměřovat i na psycho-sociální aspekty a kvalitu života onkologicky nemocných.

Prevence je důležitá nejen u mukozitidy dutiny ústní

Druhý blok přednášek se zaměřil na nové možnosti v onkologii. O nových možnostech anti-HER2-neu léčby pohovořila MUDr. Lenka Vašáková a MUDr. Michal Vočka přednesl sdělení na téma Anti-EGFR terapie a její nežádoucí účinky v léčbě kolorektálního karcinomu. Řekl, že akneiformní vyrážka je běžný nežádoucí účinek, který se objevuje obvykle během týdne po zahájení EGFR terapie. Nejčastěji se vyskytuje na hlavě, krku a horní polovině hrudníku. Míra postižení je různá a koreluje s odpovědí na terapii. K léčbě se doporučuje při mírném stupni postižení mastný krém (např. Excipial Lipolotio), mast s vitaminem K (magistraliter nebo Reconval K1) či erythromycin (4% magistraliter, Aknecolor, Zineryt). Při vysokém stupni postižení (10–15 %) je na zvážení přerušení terapie (zvážit redukci dávky) a nutná je i konzultace s dermatologem. Systémové kortikoidy a ATB nemají větší význam.

O nových možnostech v léčbě neresekabilního nebo metastazujícího melanomu s pozitivitou BRAF V600 pohovořila MUDr. Lenka Nováková. Lékaři MUDr. Roman Tichý a doc. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., se věnovali tématu mukozitida dutiny ústní při onkologické léčbě. Na úvod svého sdělení představil doc. Vokurka edukační materiály, které dostali všichni posluchači k dispozici a které vznikly ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Dialog Jessenius. Jedná se o skripta, která jsou určena zdravotním sestrám, asistentkám a ošetřovatelkám především v oboru onkologie, hematoonkologie, stomatologie a dentální hygieny. Seznamují se základy anatomie a mikrobiologie dutiny ústní (DÚ) a s postupem klinického vyšetření. Větší část je věnována právě problematice postižení DÚ po chemoterapii a radioterapii. Doc. Vokurka se pak ve svém sdělení zaměřil na mukozitidu DÚ. „Mukozitida DÚ představuje charakteristický typ postižení sliznice a podslizniční tkáně DÚ v souvislosti s chemoterapií (toxická mukozitida) nebo radioterapií (postradiační mukozitida). U postižení při léčbě s využitím mTOR-inhibitorů (např. everolismus, temsirolismus, sirolismus) naopak hovoříme o stomatitidě,“ řekl. Projevy mukozitidy po chemoterapii nastupují nejčastěji za 4 až 8 dní a přetrvávají podle tíže poškození zhruba 7 až 14 dní, někdy i déle. Nejčastěji bývá postižen jazyk a bukální (tvářová) sliznice. Pacienti trpí pocitem nepohody až bolestí v DÚ nebo hltanu při kousání nebo polykání, poruchou vnímání chutě, sníženou produkcí slin (salivací) a suchostí sliznic (xerostomií). Defekty sliznice mohou krvácet nebo se infi kovat. Proto je nutné, aby pacient, dříve než podstoupí chemoterapii, podstoupil včas vyšetření u stomatologa, při kterém mu bude ošetřen defektní chrup, odstraněn zubní kámen, ostré hrany a ošetřeny protézy. Před radioterapií je zásadní výměna nebo clonění kovové protetiky a zubních výplní.

Nejen o mukozitidě dutiny ústní pohovořil stomatolog MUDr. Roman Tichý
fota: Magda Hettnerová

„Pacienta je nutné srozumitelně a dostatečně informovat o podstatě možných komplikací v DÚ před zahájením onkologické léčby a o možných opatřeních a jejich prevenci a léčbě,“ upozornil. Strava pacienta ohroženého nebo již postiženého mukozitidou nebo jakoukoli jinou afekcí (např. infekce, trauma) by měla být taková, aby nezpůsobovala další dráždění, bolestivost a poškození sliznic. Není tedy vhodná jakákoli tvrdá, tuhá a suchá strava, kořeněná nebo příliš slaná a kyselá, příliš teplá až horká. Doporučit lze naopak jídla, která jsou měkká, dobře se rozmělňují, jsou kašovitá nebo tekutá. K čištění zubů by měli pacienti používat měkký zubní kartáček, pečovat o zubní protézy, odkládat je na noc a při mukozitidě i během dne. Pacient by měl provádět pravidelné výplachy DÚ roztoky, které by mu měly vyhovovat, protože již samotný mechanický, zvlhčující a mírně úlevový efekt výplachů je významný. Výplachy se mohou provádět chladnou vodou (ideálně balenou, převařenou nebo sterilní), fyziologickým roztokem, přípravky s výtažky šalvěje nebo celou řadou komerčních specializovaných přípravků, které považuje pacient sám za pomáhající. „U pacientů s mukozitidou DÚ je nutné udržovat hygienu úst, tišit bolesti a zajistit řádný přísun výživy, tekutin a léků,“ uzavřel doc. MUDr. S. Vokurka, Ph.D.

I několikaminutová intervence u kuřáka může být významná

O závislosti na tabáku a klíčové roli sester při odvykání kouření pohovořila doc. MUDr. Eva Králíková, CSc. Upozornila také na vysoké procento českých sester – kuřaček. Je jich 40 %, zatímco například v USA kouří jen 7 % sester. V ČR kouří také 16 % lékařů, zatímco v USA je jich méně než 2 %. Dále upozornila na rizika kouření u onkologických pacientů. Kouření zpomaluje hojení ran, kuřáci mají více pooperačních komplikací i delší hospitalizaci. Cytostatika, kterých jsou u kuřáků potřeba vyšší dávky, mají menší efekt a kuřáci podstupující tuto léčbu mají vyšší pravděpodobnost a intenzitu nežádoucích účinků a komplikací. I u radioterapie snižuje kouření její účinek, nádor rychleji progreduje a nežádoucí účinky radioterapie se zvyšují. Přestat kouřit po onkologické diagnóze tedy znamená delší přežití, vyšší úspěšnost léčby, méně nežádoucích účinků všech typů onkologické léčby, rychlejší uzdravení po léčbě, menší riziko sekundárních nádorů, nižší riziko infekcí, snazší dýchání, více energie a v neposlední řadě i víc peněz. Každá sestra by proto měla mít na paměti pravidlo krátké intervence, tzv. 3A: 1. Ask (ptej se), 2. Advise (poraď přestat), 3. Assist (pomoz přestat). Krátkou intervenci by měly nejen sestry provádět u kuřáků při každém klinickém kontaktu a pro více informací nasměrovat pacienty do nejbližšího Centra pro závislé na tabáku, jejichž seznam a další informace najdou na www.slzt.cz. O činnosti sester pracujících v Centrech pro léčbu závislosti na tabáku následně pohovořila Mgr. Iveta Nohavová, Ph.D., a s činností Onkoportálu seznámil posluchače Ing. Jan Sobotka. Závěr konference pak patřil právní problematice v sesterské praxi s kazuistikami, kterou přednesla JUDr. Milada Džupínková, MBA.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si