Zpět na detail čísla

Číslo 10 / 2016

O výsledcích analýzy hlášení nežádoucích událostí v ČR jednali zástupci PZS v Jihlavě

Datum: 3. 10. 2016
Autor: Bc. Magda Hettnerová

Desítky zástupců poskytovatelů zdravotních služeb (PZS) zapojených do Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) přivítala ve středu 14. září 2016 aula Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Sešli se zde společně se zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), aby se seznámili nejen s novinkami v oblasti metodických materiálů SHNU, ale především s výsledky sběru dat za druhou polovinu loňského roku.

Úvodní slova patřila doc. PhDr. A. Pokorné, Ph.D., která účastníky nejen přivítala a seznámila s programem setkání, ale také jim přednesla základní fakta. „K 15. červnu 2016, kdy byl sběr dat ukončen, bylo do systému zapojeno celkem 76 zdravotnických zařízení,“ uvedla úvodem doc. Pokorná s tím, že nyní je už do systému zapojeno 77 zařízení. V analýze bylo podle jejích slov zpracováno celkem 83 výkazů a pracoviště byla pro zpracování dat rozdělena do skupin A – fakultní a velké nemocnice, B – ostatní nemocnice akutní péče (původní rozdělení bylo kategorie B – větší nemocnice s více než čtyřmi základními obory, C – střední nemocnice a D – malé nemocnice), S – specializované nemocnice a centra, P – psychia trické nemocnice, L – lázně, léčebny a nově N – nemocnice následné péče a LDN. Sbírána byla pouze agregovaná data.

V diskuzi vystoupila i jediná zástupkyně krajských úřadů Ing. Měrtlová z KÚ Vysočina

Druhé sdělení se týkalo informací k metodickým materiálům a Národnímu portálu SHNU. Přednesla je PhDr. P. Búřilová, BBA. Upozornila, že v současné době jsou již hotové metodické materiály pro nežádoucí události (dále jen NU) Deku bit(y), Dieta/výživa, Dokumentace, Chování osob, Klinická administrativa, Klinický výkon, Medicinální plyny, Medicínské přístroje/vybavení, Medikace/IV roztoky, Neočekávané zhoršení klinického stavu, Pády, Krevní transfúze/deriváty a Zdroje/management organizace. Na dopracování metodických materiálů pro NU Nehody a neočekávaná zranění a Technické problémy se dále musí dohodnout pracovní skupina. Všechny metodiky, včetně aktuálních informací a výsledků sběru dat, jsou podle jejích slov k dispozici na webových stránkách shnu.uzis.cz.

O nedostatcích, chybách při vyplňování výkazu L(MZ)3-02 při sběru dat a o úpravě metodických pokynů pro vyplňování výkazu hovořila Ing. V. Štrombachová. Nejzásadnějšími změnami jsou podle jejích slov sloučení specializací „JIP/ARO – interna, chirurgie“ do jedné specializace „Intenzivní péče (JIP, ARO, IMP)“, dále byla přidána specializace „Následná a dlouhodobá péče (LDN, NIP, DIOP)“, „Paliativní péče“ a u denominátorů pro ostatní nežádoucí události byl přidán „Počet NLZP na lůžko v akutní péči“.

Neformální setkání zástupců PZS před zahájením setkání a odborného jednání

Jednání probíhalo v aule Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

Nejčastějšími nežádoucími událostmi jsou pády, dekubity a chování osob

Následující přednáška už patřila tomu, na co všichni zúčastnění netrpělivě čekali – analýze výsledků pilotního sběru agregovaných dat o hlášení nežádoucích událostí (NU) za 2. pololetí 2015, které přednesl RNDr. J. Mužík, Ph.D. Ten nejprve krátce pohovořil o způsobu sběru dat a formulářích, které k tomuto účelu slouží, a následně představil jednotlivé sledované údaje podle kategorií zdravotnických zařízení (A, B, S, P, N a L). Výskyt hlášených NU představil jednak podle kategorie poskytovatele zdravotních služeb (PZS), jednak podle jednotlivých NU. Z analýz vyplynulo, že mezi nejčastější hlášené patří NU zařazené do kategorií Dekubity, Pády, Chování osob, Nehody a neočekávaná zranění a Klinický výkon. Důležité je také srovnání výskytu hlášení NU nejen podle absolutního počtu hlášení NU, ale i v přepočtu NU na tisíc pacientů. Srovnáme-li totiž například NU Pády mezi jednotlivými PZS podle absolutního počtu NU, pak jednoznačně vede kategorie A – fakultní a velké nemocnice s číslem 214. Přepočteme- li však počet NU na 1000 pacientů, rázem se na přední místo dostane kategorie N – nemocnice následné péče a LDN s číslem 83,16 (fakultní a velké nemocnice se přesouvají na předposlední místo v grafu s počtem 7,48) (viz graf). Stejné porovnání představil RNDr. Mužík, Ph.D., i u dalších čtyř nejčastěji hlášených NU. Současně s tím upozornil, že podle zákona musí ÚZIS zveřejňovat pouze anonymní data, ale pro jednotlivé poskytovatele zdravotních služeb zapojených do SHNU je vypracovávána podrobná analýza, v níž je jasně označeno, jak si konkrétní zdravotnické zařízení stojí vzhledem k průměru v dané oblasti a vzhledem k ostatním zdravotnickým zařízením ve stejné kategorii. Během svého sdělení pak upozornil ještě na nejčastější metodické chyby u hlášení tzv. jiných NU a zaměřil se i na detailní sledování pádů a dekubitů. V závěru pak upozornil, že pilotní sběr dat umožnil kvantitativní hodnocení hlášených NU a byly identifikovány hlavní metodické nedostatky kategorizace NU na lokální úrovni s možností sdíleného učení do budoucna. „Hlavním limitem analýzy je rozsah a úplnost předávaných údajů,“ upozornil RNDr. Mužík, Ph.D. Výjimkou jsou podle jeho slov nežádoucí události Pád a Dekubitus, které sledují a hlášení o nich odevzdali téměř všichni poskytovatelé zdravotních služeb. Ovšem stále existují rozdílné názory na to, zda se opravdu jedná o nežádoucí události, či o klinický jev, jehož příčinou je aktuální stav pacienta. Dalším kladem pilotního šetření je, že analýzou byla ověřena účelnost a použitelnost zvoleného způsobu sběru dat. Srovnání je tak možné provést nejen podle absolutních počtů, ale i v přepočtu na celkový počet pacientů. Díky těmto datům je možné hodnotit nejen PZS na individuální úrovni, ale i v rámci odpovídajících kategorií PZS, při srovnání mohou být zohledněny i rizikové faktory výskytu NU. „Byly zjištěny i rozdíly ve výskytu hlášených NU podle typu poskytované péče,“ uzavřel své sdělení RNDr. Mužík, Ph.D.

Závěrečné slovo patřilo opět doc. Pokorné, která ještě shrnula výsledky ankety, jež měla zjistit názor poskytovatelů zdravotních služeb zapojených do SHNU jednak na přínosnost Národního portálu SHNU, dále na kvalitu metodických materiálů využívaných v SHNU, náročnost předání dat v CUV do výkazu L(MZ)3-02 a v neposlední řadě i jejich názor na povinné předávání dat o nežádoucích událostech (NU) na centrální úrovni. „Z oslovených 76 zástupců poskytovatelů zdravotních služeb jich v anketě odpovědělo celkem 47, návratnost tedy byla 61,84 %,“ uvedla doc. Pokorná. Většina oslovených (22 určitě ano, 13 spíše ano) se přikláněla k tomu, aby měli všichni poskytovatelé zdravotních služeb v ČR povinnost hlásit informace o NU. Závěr setkání patřil diskuzi a debatám o případné změně některých metodik a potřebě zaměření systému také na NU vznikající nejen v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, ale zdravotní péče celkově v multidiciplinárním týmu. Více informací o Systému hlášení nežádoucích událostí naleznou zájemci společně s prezentacemi z tohoto setkání a aktuálními informacemi na webovém portálu shnu.uzis.cz.

Bc. Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si