Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 1 / 2021

Urologie pod tíhou covid-19

Datum: 2. 2. 2021
Autor: Mgr. Pavla Drábková
Urologie pod tíhou covid-19

Koronavirus, který je označován také jako SARS-CoV-2, dokázal změnit svět. Nouzový stav modifikoval strukturu práce mnohých zdravotníků. Doposud ověřené specifické pracovní postupy na pracovišti se staly vinou druhé vlny koronaviru bezvýslednými. Nastala doba péče o pacienty covid pozitivní a s tím související transformace ošetřovatelské péče.

Urologické oddělení Kroměřížské nemocnice a.s. pocítilo sílu druhé vlny koronaviru v polovině měsíce října. Vedení nemocnice vytipovalo naše oddělení jako třetí nejvhodnější v péči o pacienty s covid-19. Tuto výzvu jsme respektovali a přijali s určitým pocitem důležitosti, ale také s jistými obavami. Naše doposud chirurgická péče zaměřená na urologickou problematiku byla odsunuta na dobu neurčitou.

Přeměna urologie

V první fázi reprofilizace urologického oddělení na oddělení pro covid pozitivní pacienty bylo nezbytné pochopit systém hygienicko-epidemiologických opatření (nošení overalů, štítů, respirátorů a podobně). Tato záležitost nebyla nijak složitá, neboť informace byly dostupné jak ve vnitřním nemocničním systému, tak z externích zdrojů (youtube a podobně).

Než došlo k umístění prvních covid pozitivních pacientů, bylo prioritou doléčit pacienty, kteří ještě na urologii zůstali. Proto se péče odvíjela standardním způsobem. Pacienti však vnímali určitou změnu, a proto se snažili co nejrychleji opustit oddělení. Během 1 týdne bylo oddělení připraveno na příjem nemocných s koronavirem. Doba očekávání příchodu pacientů na sebe nenechala dlouho čekat. Postupně přeplněná jednotka intenzivní péče vyžadovala přesun pacientů na standardní oddělení.

Začal příjem covid pozitivních pacientů na standardní oddělení. Nebylo možné nadále pokračovat v systému izolačních pokojů. Proto byl zaveden systém covidového oddělení. Veškerá péče u všech pacientů se začala odehrávat v ochranných pomůckách, a jak vtipně poznamenal jeden z našich nemocných: „Pečují o nás kosmonauti.“

Péče o covid pozitivní pacienty

Urologie spadá do chirurgického lékařského oboru. Řešení onemocnění je radikální a většina pacientů odchází domů vyléčena. Ne vždy je urologická péče pouze čistou a příjemnou záležitostí, nicméně nehojících se a problematických ran je poměrně málo. V okamžiku, kdy byla urologie transformována na covidové oddělení, bylo nutné se zamyslet nad ošetřovatelskou péčí o zcela rozdílné pacienty, něž bylo zvyklostí. Naskytl se obraz polymorbidních pacientů vyžadujících rozsáhlou kyslíkovou terapii a ošetřovatelskou péči, spadající především do interních oborů.

Základem terapie se stala léčba jednotlivých symptomů SARS-CoV-2, které upoutaly nemocného na lůžko a kvůli nimž se dostal na covidové pracoviště. Poskytnutí antipyretik, antitusik, inhalací a dostatečné oxygenoterapie nahradilo péči o močové katétry a sledování hematurie.

S postupem času přibývalo pacientů s neurčitými bolestmi břicha a dehydratací. Pacienti s urologickými problémy vymizeli a nastoupilo hodnocení stavu hydratace, měření krevního tlaku a saturace O2 u pacientů. Velmi náročná se začala jevit ošetřovatelská péče. Většina pacientů byla imobilních a s přidruženými chorobami. Objevil se obraz gerontopsychiatrických pacientů přicházejících ze sociálních služeb. Otázkou zůstávalo, jak je možné, že i přes všechna opatření se koronavirus dostal k těmto tak těžce zdravotně postiženým osobám? Nač však hledat odpověď, když tato situace již nastala.

Kyslíková terapie

Zajistit dostatečné množství kyslíku u nemocných s koronavirovou infekcí je prvořadé. Dušnost a kašel provází téměř každého nemocného. Oxygenoterapií se dá zlepšit kvalita života a prodloužit doba přežití nemocných. Indikaci k oxygenoterapii má téměř každý pacient hospitalizovaný na covidovém pracovišti. Podmínkou kyslíkové terapie je dostatečná ventilace pacienta. V případě, že se stav pacienta negativně prohlubuje, nastupuje terapie pomocí high-flow nasal oxygenoterapie (HFNO). Práce s přístrojem vyžadovala čas a kontrolu, proto byli pacienti s nutností terapie na HFNO přesunuti na jednotku intenzivní péče.

Infuzní a medikamentózní terapie

Ordinace pacientů se staly široce obsáhlými. Přibyl nespočet léků, které se podávají při infekci, a to nejen perorální, ale především intravenózní formou. Pozitivní tekutinová bilance v prvních dnech kritického průběhu covid-19 byla tolerována. V dalších dnech byla volena již konzervativní tekutinová terapie s cílem bilanci vyrovnat. Náročná infuzní terapie s sebou nesla pravidelné sledování biochemických a hematologických parametrů a nespočet odběrů biologického materiálu. Součást celkové léčby byl také odběr PCR, který určuje možné vyléčení a negativitu pacienta s následným přesunem do domácího ošetřování.

Podmínky pro poskytování péče u covid pozitivních pacientů jsou extrémně náročné. Ošetřovatelskou péči je nezbytné provádět komplexně se zaměřením na celkovou hygienu, péči o dutinu ústní, péči o kůži, výživu a podobně. Klinický obraz u pacientů je podobný. Většina uvádí dechové obtíže, avšak jsou pacienti, u kterých se dostávají do popředí celkové symptomy, jakými jsou malátnost, únava, průjem, nechutenství a další. Při příjmu pacienta se nejprve zhodnotí jeho celkový stav a poté se stanoví oblast, kde dochází k největšímu rozvoji příznaků. Zásah ošetřovatelské péče se prolíná všemi oblastmi.

Dostatečná péče o dutinu ústní je nezbytná především u oxygenoterapie. Sliznice snadno vysychá, a vznikají tak bolestivé ragády, které mohou znemožnit příjem potravy. Je vhodné dutinu ústní vyplachovat ústními roztoky (ne příliš dráždivými) a po inhalacích vždy ústa vypláchnout čistou vodou. U imobilních pacientů se musí zvýšeně dbát také na očistu zubů a ošetření sliznic vhodnými gely.

Problematické jsou defekty a nehojící se chronické rány, které byly zaznamenány u většiny imobilních pacientů. Ošetřování ran je vysoce nákladnou záležitostí, nicméně s erudicí a dostatečným materiálem lze rány u pacientů zcela vyléčit. S pomocí lékařů z chirurgie byl vytvořen systém pravidelné péče o defekty pomocí vhodně zvoleného materiálu. Na seznam používaných prostředků urologie tak přibyla mokrá terapie, léčba pomocí alginátů, antiseptického krytí, hydrogelů, vakuová terapie ran a podobně. Rozšířilo se tak povědomí péče o rány, které bylo doposud na oddělení určitým tabuizovaným tématem.

Mobilizace covidových pacientů je dlouhodobá záležitost, neboť dechové obtíže neumožňují rozsáhlý pohyb. Opakující se febrilní stavy nemocné vyčerpávají, proto je vhodné mobilizaci zařazovat do ošetřovatelské péče pozvolna s ohledem na celkový stav pacienta. Téměř u všech pacientů byla zavedena antikoagulační terapie, tudíž rehabilitační péče a chůze probíhala s maximální opatrností.

Adekvátní ošetřovatelská péče však byla poznamenána negativní zkušeností. Zvýšená mortalita pacientů na covidovém oddělení byla nevyhnutelná. Průměrný věk zemřelých pacientů byl námi zmapován na hranici 79–81 let. Většina zemřelých na našem oddělení však vykazovala řadu jiných onemocnění, která průběh nemoci komplikovala. Navýšení počtu úmrtí mělo hlavní dopad na ošetřovatelský personál.

Ošetřovatelský tým

Změnou struktury pacientů se změnil přístup zdravotníků. Práce v overalech je extrémně náročná. Dominuje nemožnost jít na toaletu, snížený pitný režim a silné pocení při práci. Ochranné pomůcky sice zamezují přenosu covidu, nicméně jsou i určitým blokem mezi pacienty a personálem. Přesto lze pacienty vnímat empaticky a zajišťovat složku psychické podpory.

Pochopit celý systém práce a začít ho akceptovat bylo velmi náročné. Akutní stavy pacientů, zvýšená mortalita a vyčerpanost doléhá na všechny zdravotníky. Avšak nelze na situaci pohlížet pouze negativním postojem. Covid nás naučil práci vnímat jinak. Nové zkušenosti v péči o pacienty jsou značným přínosem pro celý ošetřovatelský tým. Také předchozí záporné postoje k práci, melancholie a apatie, která často dominovala na standardním urologickém pracovišti, téměř vymizely. Co bylo příčinou, je na zhodnocení každého z nás.

Nicméně nyní převládá spíše pozitivní nálada a velká dávka spolupráce v celém týmu.

Závěr

Již 3 měsíce fungující covidové pracoviště překonalo řadu změn. Ponaučili jsme se z prvotních chyb, nastolili nový systém práce, naučili se sledovat a vyhodnocovat parametry jiného charakteru než urologického, překonali jsme odpor k overalům a blok k ochranným pomůckám a nepřetržité dezinfekci. Vymizel strach ze SARS-CoV-2, avšak nastolil se v každém z nás vysoký respekt k této nemoci.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří podporují naši práci. Za dostatek ochranných pomůcek, odměny pro zaměstnance a zajištění navýšení počtu zaměstnanců patří velký dík managementu Kroměřížské nemocnice. Mnoho firem, dobrovolníků a škol nám poskytlo potraviny, obrázky a pomoc při výkonu našeho nelehkého povolání. Mé díky patří také celému ošetřovatelskému týmu za soudržnost, solidaritu a vzájemný respekt. Vynikající je také vstřícnost všech lékařů a akceptace hygienicko-epidemiologické situace. V neposlední řadě si velmi vážím pomoci zdravotníků z jiných pracovišť (gynekologie, chirurgie, operačních sálů), mediků a všech, kteří jsou ochotni mimo své primární zaměstnání pomáhat na našem oddělení.

Covid-19 rozhodně není lehké onemocnění. Je to značně nebezpečný virus, který může mít dopad na každého z nás. Proto je nezbytné dodržovat platná protiepidemická opatření a chránit nejen sami sebe, naše rodiny, ale také pacienty.

 

Mgr. Pavla Drábková, vrchní sestra Urologie, Kroměřížská nemocnice a.s.

 
  • tisk
  • předplatit si