COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 3 / 2021

Koncepce ošetřovatelství s Alicí Strnadovou

Datum: 15. 6. 2021
Autor: Redakce Florence

Nová Koncepce ošetřovatelství byla schválena vedením Ministerstva zdravotnictví 27. dubna a vyšla ve Věstníku č. 6/2021. Zcela nahrazuje stávající Koncepci ošetřovatelství z roku 2004.

Na novou moderní Koncepci čekalo české ošetřovatelství od roku 2004 – proč tak dlouho, když víme, že řada věcí se v oblasti vzdělávání, kompetencí i organizace péče významně změnila oproti stavu předpokládanému před 16 lety?

Úvodem je třeba říci, že vypracování a vydání nové Koncepce ošetřovatelství není snadný úkol, i když souhlasím, že jde poměrně o dlouhý časový úsek. Proč tomu tak bylo, se mi těžko hodnotí. Já mohu říci, že je třeba mít podporující a pracovité kolegy a kolegyně, hledat různé formy spolupráce, oslovit všechny klíčové zainteresované strany a jednat, diskutovat, komunikovat a především neztrácet víru a naději v dobrý a konsenzuální výsledek.

Nakolik je symbolické, že práce na nové koncepci vyvrcholily v roce 2020, který byl pro ošetřovatelství celosvětově velmi významný?

Ano, máte pravdu. Naším záměrem bylo vydat novou Koncepci ošetřovatelství v roce 2020 v rámci kampaně Nursing Now, nicméně pandemie covid-19 pozdržela přípravu. Symbolicky ji však vydáváme ke dni 12. 5. 2021, kdy si na počest výročí narození Florence Nightingalové připomínáme Mezinárodní den sester, společně s poděkováním všem zdravotnickým pracovníků, pedagogům, vojáků, policistům, hasičům, dobrovolníkům a dobrým lidem, tedy všem, kteří se podíleli na zvládání pandemie covid-19.

Kterých zdravotnických povolání se nová Koncepce týká?

Týká se především zdravotnických povolání všeobecná, dětská a praktická sestra, ošetřovatel a sanitář, tedy povolání, jejichž příslušníci se nejvíce podílejí na poskytování zdravotní, respektive ošetřovatelské péče. Koncepce ošetřovatelství cílí na rodinné příslušníky, neformální pečovatele a ostatní uživatele, kteří se dostávají do neobvyklých situací, jež vyžadují znalosti a dovednosti v péči o osoby s onemocněním či zdravotním handicapem.

Která zdravotnická povolání naopak nová Koncepce neupravuje a proč?

Jak jsem již uvedla, nová Koncepce ošetřovatelství se týká zdravotnických povolání, jejichž zásadní podstatou je poskytování profesionální ošetřovatelské péče. Nevztahuje se například na zdravotnické záchranáře, porodní asistentky, nutriční terapeuty a podobně, kterým se chceme s ohledem na odlišné zaměření a účel povolání věnovat v samostatných koncepcích.

Nakolik nová Koncepce koresponduje se Strategickým rámcem rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 i s mezinárodními strategickými dokumenty, například Globální strategií WHO pro lidské zdroje ve zdravotnictví do roku 2030?

Nová Koncepce ošetřovatelství je integrálně spojena se Strategickým rámcem rozvoje péče o zdraví do roku 2030 i s Globální strategií WHO pro lidské zdroje do roku 2030, ale vychází i z doporučení ­Mezinárodní rady sester a respektuje zásadní doporučení Evropské rady asociací sester pro ošetřovatelství.

Jaká je role a postavení setry ve 21. století?

Současná role a postavení sester v ošetřovatelství má v různých zemích některé společné znaky, ale i řadu odlišností. Postavení sester a ošetřovatelství bylo a je ovlivňováno náboženskými, kulturními, sociálními, ekonomickými a politickými faktory. Je ovlivněno změnou politického a společenského života, technickým vývojem, digitalizací, demografickými změnami, stárnutím a proměnou populace. Změny, které měly a budou mít vliv na vzdělávání v ošetřovatelství, celospolečenskou prestiž, organizaci poskytování zdravotní péče, integraci a obsluhu nových zdravotnických prostředků. V současné době nelze opomenout ani epidemiologické faktory. Na ses­tru klade 21. století nové a vyšší nároky. Sestra již jen neošetřuje pa­cienty, kteří se o sebe nemohou nebo neumějí postarat, ale musí mít další komunikační, osobnostní, jazykové, pedagogické, společenské, IT, ekonomické a další dovednosti.

Koncepce obsahuje tři strategické cíle – pojďme si je postupně představit a vysvětlit. Cíl první: vzdělání a praxe založená na spolupráci všech zainteresovaných stran. Co si pod tím konkrétně představit?

Uvědomujeme si, že rychlé změny ve zdravotnictví, významný technologický pokrok, možné hrozby, šíření epidemií a nouzový stav vyžadují, aby byl systém vzdělávání zdravotníků schopný včas a efektivně reagovat na změny a umožnil studentům a absolventům poskytovat bezpečnou a kvalitní péči. Ve vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou systémové problémy týkající se rozporu mezi jejich kompetencemi a potřebami pacientů a obyvatel, přetrvávajícího genderového rozvrstvení, profesního postavení a kvantitativního i kvalitativního nepoměru v jednotlivých zdravotnických profesích. Schopnost vzdělávacích programů připravovat kompetentní absolventy ošetřovatelství pro klinickou praxi je často ohrožena mnoha faktory: nedostatečným důrazem a časem vyhrazeným pro klinickou výuku, absencí jasně definovaných cílů klinického vzdělávání, používáním neefektivních metod ve výuce, nevhodnými, nekvalitními nebo přeplněnými prostorami pro klinickou výuku a nedostatkem dobrých vzorů v klinické praxi. Kromě toho čelí pedagogové v ošetřovatelství stejným demografickým výzvám jako ostatní pracovníci. Z těchto důvodů se domníváme, že je nutné, aby vzdělání a praxe byly založeny na spolupráci všech zainteresovaných stran, tedy vzdělavatelů, odborníků z praxe, zástupců Ministerstva zdravotnictví a dalších.

Pro srozumitelnost a přehlednost jsme k naplnění tohoto globálního cíle vytvořili tři specifické cíle:
1. posílení významných investic do vzdělávání sester / ošetřovatelských týmů / neformálních pečujících;
2. profesní rozvoj sester / členů ošetřovatelských týmů;
3. podpora vědy a výzkumu.

Kam by tedy měly směřovat investice určené na vzdělávání?

Doporučujeme upravit osnovy v oblasti ošetřovatelských oborů tak, aby obsahovaly širší základnu znalostí, ale neprodlužovaly specifické vzdělávací programy. Vzdělávání u sester by mělo být kromě odborných znalostí zaměřeno na specifické komunikační schopnosti, znalosti skupinových procesů v praxi a především získání více klinických zkušeností. Klíčovým předmětem vzdělávacích programů ošetřovatelských oborů je odborná klinická praxe.

Nezbytnou součástí je i zvýšení kapacit škol a zatraktivnění studia na středních a vyšších odborných zdravotnických školách.

V neposlední řadě je nutné motivovat, vzdělávat, informovat a edukovat rodinné příslušníky a neformální pečovatele, kteří se dostávají do si­tuací, jež aktuálně vyžadují jejich znalosti a dovednosti v péči o jiné osoby, například blízké.

Jak nová Koncepce podporuje profesní rozvoj sester a dalších členů ošetřovatelských týmů?

Kromě odborného vzdělávání by se profesní vzdělávání sester mělo perio­dicky zaměřovat také na dovednosti v oblasti organizace a řízení lidských zdrojů, na osobní rozvoj (komunikaci, sebepoznání, sebereflexi a zdravý životní styl, zvládání stresu a prevenci syndromu vyhoření), na sociální dovednosti (interpersonální vztahy, poznání mezigeneračních rozdílů, vztahů v týmu, atmosféru na pracovišti).

Profesní celoživotní ­vzdělávání se uskutečňuje prostřednictvím růz­ných forem celoživotního vzdělá­vání, které jsou stanoveny v zákoně č. 96/2004 Sb. Tradičními metodami jsou semináře, školicí akce, ­různé kurzy či stáže. Kromě nich by se vzdělavatelé měli zaměřit i na moderní přístupy, ­e-learning, koučink, mentoring, simulační výuku a další.

Podpora vědy a výzkumu v ošetřovatelství je, předpokládám, další důležitou metou?

Ano, hlavním smyslem ­specifického cíle je podpora vědy a výzkumu v ošetřovatelství při zachování úrovně zdravotnického výzkumu, který je srovnatelný s úrovní ve vyspělých státech Evropské unie, a zároveň šířit výsledky výzkumu a pomoci se zajišťováním jeho potřeb ve zdravotnictví v České republice.

Výzkum v ošetřovatelství umožňuje sestrám zkoumat a kriticky hodnotit zavedené postupy, stejně jako zkoumat efektivitu a hodnotu nových nebo navrhovaných postupů. Výsledky výzkumu mohou ovlivňovat jak vzdělání sester, tak ošetřovatelskou praxi. Vysokoškolsky vzdělaná sestra by měla být schopna pomocí vlastní vědecké práce zlepšovat kvalitu ošetřovatelské péče. Měla by být schopna chápat potřebu výzkumu jako součást své odborné ­myšlenkové výbavy, kriticky hodnotit užívané stereotypy ošetřovatelské péče a hledat způsoby jejího neustálého zlepšování, formulovat výzkumné otázky, provádět výzkum, aplikovat výsledky výzkumu v praxi a mít potřebu kontinuálního celoživotního vzdělávání.

Vraťme se ke strategickým cílům Koncepce. Tím druhým v pořadí je bezpečná úroveň personálního obsazení a kvalita poskytované ošetřovatelské péče. Co má přinést sestrám, pacientům a zdravotnickým zařízením?

Návrh je zaměřen zejména na vše­obecné sestry v přímé ošetřovatelské péči a obsahuje náměty, které by měly zajistit nejen bezpečnou úroveň personálního zabezpečení, ale i zvýšit prestiž a přitažlivost tohoto povolání, zlepšit postavení sester ve společnosti a obzvláště naplnit chybějící stavy u poskytovatelů lůžkové péče.

Současný stav personální ­oblasti ve zdravotnictví je důsledkem dlouho­­dobého nezohledňování demografického vývoje společnosti. Ošetřovatelství se liší od samotné medicíny v tom, že je založeno na inherentních ošetřovatelských hodnotách zaměřených na lidském porozumění a k péči o pacienty se staví holisticky – to ­stroje nedokáží nahradit.

Týmová práce je hlavní formou péče o pacienta a je zřejmé, že na dobré fungování a efektivitu zdravotnických týmů mají zásadní vliv především ses­try. Jsou pojítkem, které často drží celé týmy pohromadě. V řadě oblastí je nutné zavést nová uspořádání, která povedou k optimalizaci zdravotnických týmů obecně.

Cílem budování funkčních ošetřovatelských týmů je zajistit správný počet zdravotnických pracovníků s náležitými vědomosti, dovednostmi, přístupem a kvalifikací, kteří vykonávají správné úkoly ve správný čas na správném místě za účelem dosažení předem stanovených cílů. Aby tohoto stavu mohlo být dosaženo, je zapotřebí zajistit fungování jednotlivých úrovní řízení v ošetřovatelství.

A konečně třetí strategický cíl: posílení postavení sester. Jak nová Koncepce upravuje kompetence sester ve smyslu pravomocí k výkonu určitých činností?

Stále více zemí zavádí pro sestry role s rozšířenými kompetencemi – těmi rozumíme přechod některých kompetencí, které původně patřily především lékařům, na vybrané proškolené a zkušené sestry a ostatní zdravotníky s tím, že zvolený výkon bude patřit do nových, oficiálních činností s plnou odpovědností a zpoplatněním. Cílem zavedení pozice sester s rozšířenými kompetencemi v České republice je snaha snížit náklady a zvýšit dostupnost péče pro pa­cienty a současně zvýšit spokojenost pacientů.

Zvyšování kompetencí sester úzce souvisí i se spoluprací sester a lékaře, ambulantních specialistů a u vybraných činností revizního lékaře. Sestra může vykonávat v některých situacích činnosti, které nejsou zohled­něny výkonově, je proto nutné je akceptovat v připravované legislativě. Posílení kompetencí sester by umožnilo efektivnější využití finančních prostředků převzetím některých výkonů lékaře, například aktuálního hodnocení zdravotního stavu pacienta včetně návrhu řešení ošetřovatelských problémů.

Posílení postavení sester by se mělo týkat mimo jiné podpory v činnostech, které vykonávají a ovládají (například edukace pacienta před výkonem a po něm), podpory rozšiřování kompetencí s ohledem na specializace, možnosti přesunout pozice hlavní sestry do pozice náměstka pro nelékařská zdravotnická povolání / náměstka ošetřovatelské péče na všech řídicích úrovních a osvěty pacientů s ohledem na předcházení nemocem a upevňování zdraví.

Jsou pro to v České republice vytvořeny právní podmínky, nebo bude třeba nějakých legislativních změn?

Specifické cíle zahrnují problematiku následujících oblastí:

→ změny současných právních předpisů odrážející zvýšené/rozšířené kompetence sester a směřující k posílení postavení členů ošetřovatelského týmu;
→ revize a úprava studijních a vzdělávacích programů kvalifikačního studia;
→ revize a úprava vzdělávacích programů specializačního studia zdravotnického zaměření;
→ podpora změny organizační struktury Ministerstva zdravotnictví směřující k ukotvení pozice hlavní sestry ČR na řídicí úroveň náměstka ministra zdravotnictví pro nelékařská zdravotnická povolání / náměstka ošetřovatelské péče;
→ podpora vzniku pečujících skupin pro členy ošetřovatelského týmu, konkrétně: pozice ombudsmana u poskytovatelů zdravotních služeb jako péče o členy ošetřovatelského týmu, realizace individuálních i týmových supervizí jako podpora syndromu vyhoření a jiné různé formy zaměřené na péči o pracovníky.

Nutno však k Vaší otázce podotknout, že Koncepce nemá charakter právního předpisu, nemůže tedy upravovat kompetence sester ve smyslu pravomocí k výkonu určitých činností, spíše udává směr, kterým chceme jít. Jakmile vznikne požadovaný konsenzus ve smyslu úpravy kompetencí, bude třeba aktualizovat i příslušné právní předpisy, především vyhlášku č.55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků.

Myslí Koncepce i na podporu činnosti profesních organizací sester?

Profesní organizace a další sdružení v ošetřovatelství by měly mít zásadní význam především pro odborný růst a rozvoj oboru. Měly by zajišťovat rozvoj teoretické a praktické úrovně oboru, který by se měl opírat o vlastní vědecko-výzkumnou základnu, měly by obhajovat potřeby a zájmy profese a chránit její autonomii, měly by se spoluúčastnit na tvorbě zdravotní politiky a předkládat návrhy ve vztahu k regulaci profese, řešit etické a disciplinární problémy spjaté s výkonem povolání a posilovat zvyšování kvality praktického výkonu ošetřovatelské péče. Taktéž by měly podporovat vydávání odborných publikací, spolupráci s institucemi na změnách systému zdravotních služeb a podporovat aktivity vedoucí k většímu uznání nelékařských profesí ve společnosti a růstu prestiže sester.

Jednotlivá ošetřovatelská ­povolání jsou v současné době rozdrobena v mnoha profesních sdruženích, přičemž ani jedna z profesních organizací sester nesdružuje dostatečný počet členů k tomu, aby mohla sestry zastupovat a prosazovat jejich většinové zájmy. Dle našeho názoru by se mělo jednat o orgán, který přinese k jednacímu stolu praktické zkušenosti, bude schopen shromáždit informace o funkčnosti ošetřovatelství, o potřebách pacientů, ale také řešit otázky ohledně nedostatku zdravotnických pracovníků, mobility, migrace, a bude spolupracovat i na mezinárodní úrovni při obhajobě profesních stavovských zájmů sester v mezinárodních společnostech a organizacích (například ICN, EFN, EONS).

Pomůže nová Koncepce i lepším pracovním podmínkám a personální stabilizaci pracovníků ošetřovatelských profesí v českém zdravotnictví?

To je samozřejmě těžká otázka, na niž není jednoduchá odpověď. Já pevně věřím, že ano.

Dovolte mi skromné přání. Pojďme všichni, kterým záleží na rozvoji ošetřovatelství, spolupracovat a společně prosazovat změny, po kterých již mnoho let voláme. Společně dokážeme mnohé…

Závěrem mi dovolte poděkovat všem našim zdravotnickým pracovníkům za skvěle a profesionálně odváděnou práci, zodpovědný přístup a velké pracovní nasazení nejen v době pandemie covid-19. Vaší obětavé práce si velmi vážím a jsem si plně vědoma, že úspěch stojí právě na vás. 


 


Foto: Mgr. Alice Strnadová

 
  • tisk
  • předplatit si