Národní ošetřovatelské postupy

Ve druhém čísle letošního roku jsme zahájili představování Národních ošetřovatelských postupů vydaných Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví cílí na jednotlivé poskytovatele zdravotních služeb se snahou o sjednocení kvality ošetřovatelské péče a poskytnutí metodiky tvorby a aktualizace místních ošetřovatelských postupů u poskytovatelů zdravotních služeb.

Jednotlivé Národní ošetřovatelské postupy (NOP) jsou průběžně vydávány ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví České republiky (č. 2/2020, 5/2020, 14/2020, 3/2021). Jak bylo zmíněno v minulém čísle, v rámci jednotlivých odborných témat uveřejňovaných ve Florence jsou představovány ­definice jednotlivých NOP, jejich cíle, indikace a zejména zvláštní upozornění, ­která shrnují mimořádně důležité informace při poskytovávání ošetřovatelské péče, které nejsou v běžné praxi mnohdy pro zdravotnického pracovníka jednoznačné. Právě zde mají NOP zásadní informační, edukační a odbornou hodnotu. Kompetencím nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) se věnujeme u těch NOP, kdy při poskytování ošetřovatelské péče všeobecnou sestrou je možný i výkon dalších NLZP a ne vždy je tato skutečnost mezi pracovníky ošetřovatelského týmu jednoznačná.

Prevence pádů a postup při zranění způsobených pády

V textu NOP byly použity ­standardní postupy a zdroje ze Všeobecné fa­kultní nemocnice v Praze, České asociace sester a Ústřední vojenské nemoc­nice – Vojenská fakultní nemocnice Praha.

Definice

Pád je situace, při níž se pacient (ošetřovaná osoba) neplánovaně ocitne na podlaze (nebo na jiném níže uloženém vodorovném povrchu) ať již s poraněním, anebo bez poranění pacienta (ošetřované osoby). Dokumentovány by měly být všechny druhy pádů bez ohledu na jejich příčinu – z fyziologických důvodů (mdloby), nebo v důsledku působení prostředí (například kluzké ­podlahy), či jiné externí příčiny. Zahrnuty by měly být také takzvané asistované pády, například pokud se zaměstnanec snaží minimalizovat dopad pádu. Jde o nezamýšlenou událost, kdy je přítomen svědek, nebo takovou událost pacient sám oznámí (stala se beze svědků). Za pád nelze považovat situaci, ­která je způsobena záměrným pohybem.

Cíl

→ Identifikovat rizikové faktory pro vznik pádu.
→ Identifikovat pacienta v riziku pádu.
→ Realizovat preventivní opatření – omezit vnější faktory rizika vzniku pádu.
→ Zvýšit bezpečnost pacienta.
→ Minimalizovat následky vzniklé při pádu.
→ Zajistit odpovídající ošetření pa­cienta, pokud došlo k pádu.
→ Revidovat preventivní opatření – omezit rizikové faktory zevního prostředí.
→ Edukovat pacienty a osoby blízké o problematice prevence pádů.
→ Zajistit sběr dat u poskytovatele zdravotních služeb a jejich analýzu.
→ Zajistit zadávání dat do Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU).

Pokud k pádu došlo:

→ Minimalizovat následky pádu.
→ Zajistit odpovídající vyšetření a ošetření pacienta (ošetřované osoby).
→ Dokumentovat incident a analyzovat příčiny.

Kompetentní osoby

Kompetence vychází z platné legisla­tivy, zejména z vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Doporučujeme stanovit kompetence podle oblastí jednotlivých pozic v rámci týmu nebo stanovených opatření. Například kdo odpovídá za eliminaci zbytečných překážek, suché podlahy, orientaci pacienta v prostředí, za dostatečné noční osvětlení, polohu nočního stolku a dosah WC k lůžku, za stanovení používání kompenzační pomůcky, za předání informací pacientovi a osobám blízkým o opatřeních, která mají za cíl předcházet pádům, kdo provádí sběr dat na úrovni poskytovatele zdravotních služeb, analýzu dat a návrhy na opatření. Důležité je stanovit i odpovědnost za hlášení dat na Ústav zdravotnických informací a statistiky do SHNU či provádění školení zdravotnických pracovníků.

Zvláštní upozornění

→ Každý pád pacienta musí být neprodleně nahlášen lékaři.
→ Každý rizikový pacient musí být viditelně označen identifikací dle zvyklostí poskytovatele zdravotní péče.
→ Pády pacientů jsou jedním z indikátorů kvality poskytované ošetřovatelské péče, poskytovatel ošetřovatelské péče má povinnost vést evidenci pádů pacientů, pravidelně výsledky sledování analyzovat a realizovat příslušná nápravná a preventivní opatření.
→ Poskytovatel zdravotních služeb má povinnost jednou ročně hlásit pády jako nežádoucí událost do SHNU.

Datum vydání: 21. února 2020 (Věstník Ministerstva zdravotnictví 2020, částka 2).

Péče o pacienta s bolestí

V textu NOP byly použity standardní postupy a zdroje Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice Plzeň.

Definice

Bolest je podle Mezinárodní společnosti pro studium bolesti (IASP – International Association for the Study of Pain) definována jako nepříjemný smyslový a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo popisované výrazy pro takové poškození.

Bolest je výhradně subjektivní vjem a pouze pacient může posoudit její intenzitu. Vnímání bolesti je ovlivněno řadou fyzických, duševních, duchovních, etnických, ale i kulturních faktorů. Na vnímání bolesti mají vliv také předchozí zkušenosti s bolestí a znalosti, jak je možné bolest utlumit. Pocity ovlivňuje také duševní podpora osob v okolí pacienta.

Cíl

→ Stanovit postupy a pravidla pro NLZP při diagnostice a léčbě pacienta s bolestí.
→ Věnovat bolesti pacienta pozornost a účinně ji tišit (dosáhnout optimální analgezie).
→ Pravidelně hodnotit a pro určení intenzity bolesti používat doporučené škály.
→ Dosažení klidného spánku a odpo­činku.
→ Zlepšení kvality života u pacienta s chronickou bolestí.

Kompetentní osoby

Kompetence NLZP vychází z platné legislativy, zejména z vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

NLZP monitoruje, hodnotí bolest, aplikuje léčivé přípravky v souladu s ordinací lékaře, sleduje účinek analgetik, edukuje, spolupracuje s osobami blízkými pacienta s bolestí a ve spolupráci s lékařem, popřípadě dalšími členy multidisciplinárních týmů, se podílí na strategii léčby bolesti.

Ošetřovatelský postup zahrnuje problematiku hodnocení a monitorace bolesti, ordinace a podávání analgetik, záznam managementu bolesti ve zdravotnické dokumentaci. Důležitou součástí je i vyhodnocování komplikací při léčbě bolesti.

Komplikace léčby bolesti

→ Všechny léčivé přípravky, ­které se v léčbě bolesti používají, mohou způsobovat nežádoucí nebo vedlejší účinky. Mezi časté nežádoucí účinky (zejména u návykových látek) patří závislost, zácpa, nevolnost, zvracení, bradypnoe, hypotenze, pocit únavy, ospalost, útlum, suchost v ústech a podobně.
→ Komplikace způsobené invazivní metodou analgezie (například svodná anestezie, analgezie).

NLZP informuje lékaře o výskytu nežádoucích účinků po podání analgetické medikace.

→ Nedostatečná analgezie.
→ Špatný psychoterapeutický přístup.

Zvláštní upozornění

1. Náhle vzniklá neočekávaná bolest je vždy varovným příznakem důležitým pro včasnou léčbu. Bolest tohoto typu je nutné okamžitě oznámit lékaři a provést záznam do zdravotnické dokumentace.
2. Každý zdravotnický pracovník by měl být vzděláván a školen v oblasti managementu léčby bolesti, která zahrnuje diagnostiku, hodnocení a terapii, například formou e-learningu. Poskytovatel zdravotních služeb stanovuje frekvenci školení periodicky, dle svého zaměření. Pacient, zákonný zástupce, případně osoby blízké jsou srozumitelnou formou informováni o monitoraci bolesti, způsobech hodnocení a způsobu léčby.
3. Pacienti jsou také poučeni o tom, že k dosažení léčebného výsledku je potřeba jejich trvalá spolupráce.
4. Nechodící a imobilní pacienti by měli mít u sebe signalizaci pro přivolání pomoci.
5. V případě výskytu chronické bolesti je vhodné nabídnout pacientům kontakty na Centra pro léčbu bolesti v České republice.

Datum vydání: 21. února 2020 (Věstník Ministerstva zdravotnictví 2020, částka 2). 

 

---

PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková

Náměstkyně úseku regulace ­nelékařských povolání, NCO NZO Brno.

 

• tisk
• předplatit si