COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 11 / 2014

Muslimská klientela v českých lázních: specifika ošetřování a pobytu

Datum: 4. 11. 2014
Autor: Mgr. Lenka Linhartová; Mgr. et Mgr. Tomáš Janků; PhDr. Daniel Topinka, Ph.D.

Souhrn: V současné době nejsou vyznavači islámu na území České republiky skloňováni pouze z hlediska jejich integrace či bezpečnostní politiky státu, ale také jako turisté, kteří zde využívají služeb lázeňských zařízení. Důležité je, že z hlediska léčebných zařízení se jedná o fenomén vzrůstajícího významu. Tento článek, který vznikl v rámci bezpečnostního výzkumu – projektu „Islám v ČR: etablování muslimů ve veřejném prostoru“ (VG20132015113), nabízí prvotní vhled do specifik ošetřování a pobytu muslimské klientely v českých lázních.

Klíčová slova: islám – lázeňství – muslim – ošetřovatelství.

(Muslim clientele in Czech spa resorts: specificity of nursing and visit)

Summary: Nowadays in Czech Republic, Islam believers are referenced not only to integration topics or to security state policy, but they are also regarded as tourists, who visited spa resorts. This fact has become a rising trend, which is of noticeable importance. This study was supported by the security research – project „Islam in the Czech Republic: The establishment of Muslims in the public space (VG20132015113), and offers the first insight into the specificity of nursing and visit of Muslim clientele in Czech spa resorts.
Keywords: Islam – spa resort – Muslim – nursing care.

Úvod

Oblast lázeňství v ČR se již nyní stává pro klienty z muslimských zemí významnou sférou zájmu, která každoročně zaznamenává nárůst těchto klientů – lázně aktivně nabízejí muslimské klientele žádané služby a vytvářejí pro ni vhodné prostředí pro léčbu. Některé z lázní se například každoročně účastní veletrhu ATM (Arabian Travel Market) v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, který se zaměřuje právě na lázeňské a relaxační pobyty. Zde jsou propagována konkrétní lázeňská střediska v ČR.

Cílem tohoto příspěvku je zmapovat témata týkající se specifik ošetřování a pobytu muslimské klientely v českých lázních.

Při ošetřování muslimských klientů hrají významnou roli náboženské praktiky a přesvědčení klientů, které se pojí s islámem. Jako nejzásadnější se dle rozhovorů jeví vnímání intimity muslimskými ženami, oddělování mužů a žen, modlitby, dodržování svátku ramadánu a odmítání vepřového masa. Islám totiž nepředstavuje pouze jednu z forem náboženství, ale je, jak sami muslimové říkají, návodem pro život, který ovlivňuje veškeré jednání daného vyznavače. Základ náboženské praxe pro muslimy tvoří tzv. pět pilířů víry. Jedná se o vyznání víry (šaháda), modlitba (salát), almužna (zakát), půst v měsíci ramadánu (sawm) a pouť do Mekky (hadždž). Z hlediska témat, s kterými se ošetřující personál může nejčastěji setkat, jsou nejviditelnější právě povinnost modlitby a půstu. Muslimové vykonávají modlitbu pětkrát denně, podmínkou pro správně vykonanou modlitbu je správný čas, správné místo (rituálně čisté), správný směr (k Mekce) a správný úmysl modlícího. Půst pro muslimy představuje zřeknutí se veškeré stravy, nápojů a pohlavního styku po dobu měsíce ramadánu, a to od svítání do soumraku. Po západu slunce nastává čas společného jídla. Muslim by se v tomto čase měl především zaměřit na prohloubení vlastní zbožnosti.

Dalším specifikem vyznavačů islámu je odlišná strava, nebo spíše odmítání určitých pokrmů a nápojů. Veškerá strava, kterou muslimové požívají, by měla být tzv. halal (povolená). To znamená, že zvíře by mělo být rituálně usmrceno a vykrváceno (obdoba košer). Opakem je potom harám (zakázaná, škodlivá), do které spadá vepřové maso, zdechliny, hmyz, alkohol a další. Tento zákaz vychází z jednotlivých pasáží Koránu.

Posledním specifikem je vnímání intimity muslimskými ženami, které se nejvíce projevuje jejich zahalením. Je třeba říci, že Korán přímo nepřikazuje zahalování žen, pouze vyzývá k tomu, aby obě pohlaví cudně klopila zraky, aby se ženy (ale i muži) oblékaly střídmě a skromně a nechovaly se provokativně: „nechť spustí závoje na ňadra svá“ (Korán 24:31). Spíše by bylo možné říci, že Korán zahalování doporučuje, ale nestanoví přesnou formu zahalení. Samotný postoj k míře zahalování je v islámském světě rozporuplný.

I přes tyto normy je však třeba říci, že míra praxe, životní styl a zbožnost u jednotlivých vyznavačů je různá a ke každému klientovi se musí přistupovat individuálně.

Design výzkumu

Pro uchopení zkoumaného fenoménu byl vybrán kvalitativní přístup – explorativní studie. Informace byly získány prostřednictvím deseti polostrukturovaných rozhovorů s participanty na manažerských pozicích, ošetřujícím a provozním personálem (záměrný výběr). Z důvodu velikosti vzorku nelze zjištěné informace generalizovat na všechny zástupce v oblasti lázeňství. I přesto nám tato zjištění mohou nabídnout prvotní vhled do zvolené tematiky. Rozhovory probíhaly v Lázních Teplice v Čechách, Sanatoriích Klimkovice a v Karlových Varech. Cílem výzkumu bylo odpovědět si na tři výzkumné otázky: kdo jsou muslimští klienti, jaká specifika jsou spojena s léčbou a pobytem muslimské klientely a čím se vyznačuje komunikace mezi personálem a muslimskými klienty?

Muslimští klienti

Muslimští klienti jsou participanty převážně vnímáni jako lidé s vyšším sociálním statusem. Z hlediska země původu převažují klienti z arabských zemí (Egypt, Libanon, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt, Libye, Jemen), ale přicházejí i pacienti z dalších zemí – zemí bývalého Sovětského svazu, přijíždějí i muslimové žijící ve Spojených státech.

Co se týče genderu, muslimskou klientelu tvoří muži (častěji), ženy i děti. Někteří participanti hovořili o tom, že mají stálou arabskou klientelu, kdy se až polovina muslimských klientů do lázní vrací. Hlavní motivací návratu je spokojenost klientů s nabízenými službami.

Pobyt v lázních platí buď jedinec, jako samoplátce, nebo stát, kterého je občanem. Specifikem muslimské klientely, které zmiňovali všichni participanti, je, že muslimští klienti téměř vždy přijíždějí s doprovodem (rodinní příslušníci, příbuzní nebo služebnictvo, či chůvy). Ženy bývají většinou doprovázeny mužským příbuzným – buď manželem, nebo bratrem. Muslimští pacienti se přicházejí léčit s neurologickým onemocněním, s obezitou a nemocemi pohybového ústrojí.

Tyto zdravotní obtíže často vyžadují, aby klienti v lázních setrvali delší dobu. Z rozhovorů jsme se tak dozvěděli, že klienti v lázních tráví mnohdy čtvrt nebo půl roku, čímž také vyvstává problém s dlouhodobými vízy. V současné době volí jednotlivé lázně a jejich klienti různé strategie, jak pobyt prodloužit. Některé lázně se obracejí s žádostí o prodloužení pobytu jejich klienta na příslušné instituce (ambasády, cizinecká policie, Ministerstvo zdravotnictví), kdy je součástí žádosti mj. posudek ošetřujícího lékaře. Odlišnou strategií je přerušení dlouhodobé léčby.

Většina klientů přijíždí do lázní přes cestovní agentury, které působí v místě jejich bydliště a propagují české lázně v tamním prostředí. Tyto agentury také s lázněmi spolupracují (jsou ve smluvním vztahu), mají pobočku přímo v místě lázní a o klienty se při jejich pobytu dále starají, poskytují jim určité služby – zajišťují např. ošetřovatelky nebo tlumočníky. Individuální arabská klientela do lázní přijíždí buď na doporučení svých známých, kteří již resort navštívili, popřípadě na základě schůzky uskutečněné právě na veletrhu v Dubaji.

Specifika léčby a pobytu

Léčebné procedury poskytované muslimským klientům mohou být spojeny se situacemi, které mohou být v očích participantů problematické. Hlavním důvodem je odlišné vnímání intimity. Aby se předešlo těmto problematickým momentům, personál zajišťuje, aby muslimská klientka byla při procedurách v kontaktu s ošetřujícím stejného pohlaví. U mužů toto opatření není vyžadováno. Dále jsou pak jednotlivé procedury oddělovány dle pohlaví. Muslimští klienti, především ženy, sami upřednostňují individuální procedury před kolektivními. Vždy však záleží na konkrétní pacientce, zda se danou proceduru rozhodne podstoupit, nebo ne. Některé ženy bývají na procedury doprovázeny manželem či jiným příbuzným.

Jednou z procedur, kde jsou nejvíce řešeny odlišnosti v péči a kde jsou i viditelné postoje ostatních klientů, je prostředí bazénu. Striktně se zde oddělují muži a ženy. Někde navštěvují bazén muslimské ženy i s jinými klientkami, jinde se stává, že muslimské ženy jsou oddělené od ostatních žen, anebo bazén ani nenavštěvují. S návštěvou bazénu se váže ještě jedno specifikum, a to oblečení muslimských pacientů a s tím spojené hygienické hledisko. Podle participantů ostatním klientům mnohdy vadí, pokud se mají koupat v bazénu s muslimskými klienty. V některých lázních se tak striktně odděluje doba koupání pro muslimské muže a pro ostatní klienty, nebo je požadováno, aby muslimští klienti využili při vstupu do bazénu plavky evropského střihu. V jiném typu oblečení je jim vstup zakázán.

Jako další problematickou situaci zmiňovali participanti nedodržování časového harmonogramu procedur ze strany muslimských klientů. V některých případech kolidovala naplánovaná doba procedury s časem modlitby, ale převážně hovořili participanti o nedochvilnosti klientů – čas pro ně nehraje tak velkou roli. Ve většině případů totiž lázně umožňují, aby si klienti plánovali časy procedur tak, aby jim vyhovovaly.

Ostatní specifika se týkají pobytových služeb. Jedná se o poskytování ubytování, stravování, prostor pro vykonání modliteb, volnočasové aktivity a služby spojené s náboženskými svátky. Podle participantů jsou klienti zvyklí na větší prostory, například si pronajímají apartmány nebo jsou ubytovaní na privátech. Všechny lázně jsou si vědomy odlišností v muslimském stravování a nenabízejí pokrmy z vepřového masa. Jídlo je často podáváno formou rautu a je označeno popisky v arabštině. V některých lázních se servíruje halal maso („povolené“ – porážka, zpracování a manipulace dle islámských kritérií). Nedílným prvkem stravování muslimských klientů je i prostor. Některé lázně disponují samostatnou jídelnou pro muslimské klienty, ve které jsou některé stoly odděleny od ostatních závěsy, a to z důvodu poskytnutí soukromí muslimským ženám. Ty se za závěsem mohou, pokud jsou zahalené, odhalit a nerušeně se najíst skryty před pohledy ostatních mužů. V jiných lázních je součástí jídelny tzv. arabský koutek, muslimští klienti tedy nejsou odděleni úplně (fyzicky), ale mají v rámci jídelny vyhrazené prostranství.

K naplňování náboženských potřeb muslimských klientů mají lázně často k dispozici prostory vyhrazené pro vykonávání modlitby. Buď se jedná o stálé místnosti, nebo místnosti, které se v určité časy změní na modlitebnu a v jiný čas slouží odlišným účelům. Pokud modlitebna v lázních k dispozici není, modlí se klienti zřejmě na pokojích.

Na specifické služby ve stravování a poskytování modlitebních prostor přímo navazují služby spojené se zajištěním průběhu ramadánu. Jedná se o zajištění podávání stravy v pozdějších hodinách (po západu slunce), úprava časového harmonogramu procedur (muslimští klienti mohou být kvůli půstu zesláblí) a propůjčování prostor k oslavě. Samotné oslavy jsou organizovány klienty.

Komunikace

Z hlediska komunikace, pokud se jedná o přímý kontakt mezi muslimskými klienty a lázeňským personálem, je nejčastějším komunikačním jazykem angličtina. Významné postavení mají ve vzájemné komunikaci také tlumočníci a agentury, které zajišťují pobyt v daném resortu a jsou spojujícím článkem mezi lázněmi a klientem.

Pokud se jedná o nepřímou komunikaci, některé lázně využívají informačních materiálů a označení lázeňských prostor v arabštině. V neposlední řadě je pro účel komunikace vytvořen slovník základních arabských slov a frází. K tématu komunikace participanti rovněž zmiňovali důležitost neverbální komunikace, gestikulace, zdvořilosti a projevování zájmu o klienta. Během rozhovorů byl také objeven fenomén tzv. arabského telefonu, kdy se jedná o specifický informační kanál, jehož prostřednictvím se informace velmi rychle šíří mezi klienty. Jinak řečeno jde o „šeptandu“ mezi muslimskými hosty.

Muslimští klienti se také dostávají do kontaktu s ostatními pacienty. Jejich reakce se dotýkají především chování muslimských klientů, které je dle slov participantů některými pacienty považováno za hlučné a rušivé. Naopak jiní pacienti muslimskou klientelu chápou jako zpestření svého pobytu a navazují s ní kontakty. V neposlední řadě vnímají někteří pacienti poskytování nadstandardní péče muslimským klientům negativně.

Závěr

Péče o muslimské klienty je spojena se specifickými požadavky jak na léčbu, tak na samotný pobyt. S tím také souvisí vytvoření vhodného prostředí pro tento segment klientely, který je významným ekonomickým přínosem. Podle participantů tato klientela zaplňuje díru na trhu, lázně tím reagují na odliv českých pacientů. Z tohoto finančního pohledu je proto pro jednotlivé lázně důležité, aby klienti byli spokojeni s nabízenými službami, vraceli se, případně doporučili lázně dalším potenciálním hostům, a tím mohly lázně dále prosperovat.

Mgr. Lenka Linhartová, SocioFactor s. r. o.; Mgr. et Mgr. Tomáš Janků, SocioFactor s. r. o.; PhDr. Daniel Topinka, Ph.D., SocioFactor s. r. o.

 

Recenzovali:

Mgr. Dariusz Dyrbuś, teolog
Mgr. Bc. Pavlína Šnorová, teolog, pedagog

 

Více o autorech:

Mgr. Lenka Linhartová
2013: ukonč. VŠ studium – obor Sociologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně; nyní: výzkumný pracovník, SocioFactor s. r. o.

Mgr. et Mgr. Tomáš Janků
2013: ukonč. VŠ studium – obor Religionistika, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně; 2014: ukonč. VŠ studium – obor Management v kultuře, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně; nyní: projektový manažer a výzkumník ve společnosti SocioFactor s. r. o.

PhDr. Daniel Topinka, Ph.D.
1994: ukonč. VŠ studium – obor Fyzika, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita; 2000: ukonč. VŠ studium – obor Sociologie a religionistika, Filozofická fakulta, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně; 2005: ukonč. VŠ – rigorózní zkouška – obor Andragogika, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci; 2008: ukonč. VŠ – doktorská zkouška – obor Sociologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci; nyní: Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci – zástupce vedoucího pro obor kulturní antropologie, jednatel společnosti SocioFactor s. r. o.

 
  • tisk
  • předplatit si