První koupel novorozence, péče o jeho kůži

Souhrn: První koupel novorozence má svá specifika s ohledem na jisté zvláštnosti kůže fyziologického novorozence. Musí být prováděna dle všech aktuálních doporučení a zásad. Cílem článku je na základě vyhledaných aktuálních klinických studií sumarizovat dosavadní doporučení pro praxi dětských sester týkající se první koupele fyziologického novorozence a péče o jeho specifickou kůži.

Klíčová slova: novorozenec, koupel, kůže, vernix caseosa, pupečník, zahřívání, zavinutá koupel, masáž

The first bath of a newborn, child’s skin care

Summary: The first bath of a newborn baby has its own specificities. It must be carried out according to all available recommendations and principles. Based on the retrieved clinical studies, a summary of current recommendations was made for pediatric nurses’ practice in caring for a physiological newborn, his/her skin and healthy development.

Keywords: newborn, bath, skin, vernix caseosa, umbilical cord, warming, wrapped bath, massage

 

Úvod

Cílem první koupele je odstranit z pokožky novorozence biologické látky, plodovou vodu, smolku, mekonium, zbytky krve matky a zajistit hydrataci zrohovatělé vrstvy kůže novorozence (Warren et al., 2020; Mardini et al., 2020). První koupel fyziologického novorozence, stejně jako všechny následující koupele, mají pozitivní vliv také na svalovou relaxaci, regulaci krevního oběhu a dýchání, zvyšují pohyblivost střev, prodlužují délku spánku a zvyšují hladinu cukru v krvi novorozence. Koupel pozitivně ovlivňuje funkce nervové soustavy a v neposlední řadě podporuje interakci mezi dítětem a rodiči (Dağ et al., 2019). Kůže novorozence má svá specifika a péče o ni má zásadní význam pro zdravý vývoj dítěte.

Specifika kůže novorozence

V děloze matky se v průběhu těhotenství tvoří plodová voda, která jako sterilní tekuté médium chrání kůži plodu. Po porodu se kůže novorozence náhle setkává s novým, ne tak komfortním prostředím, na něž se musí adaptovat. Faktory působící na kůži novorozence jsou mimo jiné odlišná teplota, suché prostředí, mikroby, plísně, kvasinky, viry, fyzikální akcenty při péči o dítě (tření, oblékání, pleny a tak dále), styk kůže dítěte s močí a stolicí (Čapková, 2017; Group Evidence-Based Medicine et al., 2021).

Novorozenec se od starších dětí vyznačuje morfologickými i funkčními odlišnostmi v kožních parametrech a je potřeba kůži věnovat každodenní zvýšenou pozornost (Group Evidence--Based Medicine et al., 2021). Pochopení fyziologických a anatomických rozdílů v kůži novorozenců je důležité pro důkladné posouzení a následnou vhodnou péči o pokožku dítěte. Pokožka zralého novorozence se od pokožky kojence a většího dítěte v mnohém liší (Fendrychová, 2015). Již na pohled je kůže fyziologického novorozence růžová až zarudlá, při doteku sametově hladká, je také významně tenčí – cca 1,2 mm na rozdíl od větších dětí – a má tedy sklony k fyzikálnímu poškození či infekci (Kopuletá et al., 2021; Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). Spojení epidermis, dermis a hypodermis jsou velmi slabá a při stisku či nešetrném postupu při výkonech na kůži novorozence snadno inklinující k tvorbě puchýřků nebo stržení epidermis (Fendrychová, 2015; Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). V případě, že má dítě na kůži přiloženou náplast nebo jiné lepení po vpichu, měření čidly a tak dále, je nutné tuto náplast odlepit šetrně uvolněním jejího okraje, stlačením kůže jednou rukou na okraji náplasti a pomalým pohybem odlepovat náplast podél kůže druhou rukou (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). Podkožní vrstva novorozenecké kůže obsahuje méně tuku a více vody, podkožní tuk je značně redukován a u novorozenců nezralých či hypotrofických nebývá téměř žádný. Také proto je novorozenec výrazně náchylnější k podchlazení nebo naopak k přehřátí. S ohledem na riziko intoxikace je zásadní mít na paměti nepoměr velikosti kůže vzhledem k malé hmotnosti dítěte, který je třeba respektovat při aplikaci léčiv na kůži, kožní aplikaci kosmetických a jiných přípravků (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021).

Význam vernix caseosa na kůži novorozence

Zbytky kožního mázku, který po porodu ulpívá na kůži novorozence, nestíráme, netřeme, ponecháme na kůži vstřebat (Warren et al., 2020; Mardini et al., 2020; Bamalan et al., 2021; Nishijima et al., 1019). Mázek na těle dítěte (vernix caseosa) pomáhá udržet termoregulaci a snižuje postnatální tepelné ztráty. Ačkoli byl v minulosti považován za nefunkční vedlejší produkt porodu, výzkumy prokázaly mnohé příznivé účinky na kůži plodu, kdy například již v průběhu porodu tvoří částečnou mechanickou bariéru a vaginální lubrikaci, kterou porod usnadňuje a současně plod chrání před vertikálním přenosem mikrobů (Bamalan etl al., 2021; Nishijima et al., 2019). Novorozenci také reagují pozitivně na specifickou vůni vlastní plodové vody, kterou cítí z ulpívajícího mázku a která je podněcuje k časnému sání z prsu matky a pozitivně ovlivňuje nástup kojení (Warren et al., 2020; Nishijima et al., 2019; Loos et al., 2019). Pozdní koupel novorozence a prolongované odstranění mázku z kůže má vliv

také na snížení výskytu hypoglykemie u novorozence (Warren et al., 2020). V neposlední řadě může ponechání kožního mázku na kůži novorozence a umožnění jeho dostatečného vstřebání poskytnout ochranu před infekcí také tím, že si kožní film novorozence snáze udržuje vhodné pH, a prokazatelně tak zlepšuje kožní bariéru dítěte (Warren et al, 2020; Nishijima et al., 2019; Brogan et al., 2017). Brzké odstranění kožního mázku a zbytků plodové vody z těla může novorozenci bránit v nastavení mnoha regulačních procesů.

Odložená koupel novorozence

K první koupeli po porodu dítěte přistupujeme po kardioregulační a termoregulační stabilitě novorozence a obecně platí, že doba první koupele je flexibilní, závisí vždy na aktuálním stavu novorozence a požadavcích rodiny (Mardini et al., 2020; Çaka et al., 2018; Anderson, 2021). První novorozenecká koupel byla v dávné minulosti rutinně prováděna do 2 hodin věku, současná praxe však odkládá první koupel preferenčně na nejméně 12–24 hodin po porodu (Long et al., 2020; Anderson, 2021; Group Evidence-Based Medicine et al., 2021) a i tato doporučená doba se dále přizpůsobuje aktuálnímu stavu novorozence. První koupel není vhodné provádět dříve než 6 hodin po porodu, pokud tedy není prakticky možné, například z kulturních důvodů rodiny, ji na doporučenou dobu odložit (Warren et al., 2020; Mardini et al., 2020; Çaka et al., 2018; Madhu et al., 2021). Oddálené koupeli svých dětí asistuje také mnohem vyšší procento matek (Mardini et al., 2020). Pro eliminaci teplotních ztrát se oddaluje také vážení a měření dítěte, to se často provádí až při první koupeli dítěte (Association for Women’s Health et al., 2016; Fendrychová et al., 2019). Koupel je také vhodné provést nejméně 1 hodinu po posledním kojení (Dağ et al., 2019; Çaka et al., 2018). U novorozenců narozených HIV pozitivní matce by naopak první koupel měla proběhnout co nejdříve po porodu, aby se předešlo přenosu infekce (Lund et al., 2020). Další okolnosti, které vedou k urychlení koupele novorozence po porodu, může být značné potřísnění těla novorozence mekoniem, nadměrné množství krve nebo chorioamnionitida (Lund et al., 2020). Sestra pečující o novorozence musí používat kritické myšlení a vyhodnotit připravenost dítěte a jeho případné negativní reakce na první koupání. Je odpovědná za minimalizaci tepelných ztrát u novorozenců během koupele i po ní a dbá na optimalizaci všech procesů souvisejících s péčí o novorozence, doporučení a závazných standardů dodržování bezpečnosti a hygieny (Kelly et al., 2018).

Prostředí pro první koupel novorozence

První i každá další koupel novorozence má probíhat co nejrychleji v termoneutrálním prostředí v místnosti vyhřáté cca na 25–28 °C, bez průvanu (Fendrychová et al., 2019). Prostředí by mělo být čisté a klidné.

Pomůcky k první koupeli novorozence

Vanička i všechny další pomůcky jsou individualizované a vždy pro každé dítě hygienicky čisté a dezinfikované tak, abychom eliminovali případnou kolonizaci mikroorganizmů.

Pomůcky musí mít sestra předem nachystány tak, aby byly snadno dosažitelné. K měření tělesné teploty připravíme čistý a suchý digitální teploměr, který vložíme do podpaží dítěte, dokud nezazní zvukový signál. Zdravý novorozenec si udrží stabilní teplotu v rozmezí 36,4–37 °C (Kelly et al., 2018). Další metodou je měření tělesné teploty v rektu. Toto poměrně invazivní měření je vhodné u hypotermického dítěte a používáme k němu lubrikovaný rektální digitální teploměr nebo rektální sondu a u novorozenců 0,5 °C již neodečítáme (Fendrychová et al., 2019). Pro snížení rizika podchlazení dbáme na správnou teplotu vody, kterou měříme teploměrem pro měření vodní lázně a měla by se pohybovat v rozmezí 38–40 °C (Fendrychová et al., 2021). Pro první koupel dostačuje čistá, pitná, kohoutková voda (Fendrychová, 2015; Peremská, 2013).

První koupel lze provést i bez použití mýdla, ale ani aplikace vhodného dětského tekutého mýdla, nedráždivé emulze či gelu s kyselým nebo neutrálním pH (5,5–7,0), které udržuje kyselé pH novorozenecké pokožky a zachovává její vlhkost, negativně neovlivní bariérovou funkci kůže novorozence ani její pH (Madhu et al., 2021; Lund et al., 2020). Při hygieně novorozenců je důležité užití především produktů s fyziologickým pH, bez konzervantů a parfemace (Topan et al., 2021; Blume-Peytavi et al., 2016). Pro další koupání lze použít také dětské oleje vhodného složení, které je možné aplikovat na zdravou, přechodně suchou pokožku dítěte přímo nebo v malém množství do vodní lázně (Blume-Peytavi et al., 2016). Olejové masáže mají mnoho výhod a jsou dermatology doporučovány. Aplikace dětských olejů do koupele u novorozenců a kojenců z rodin s vysokým rizikem atopie má tendenci snižovat riziko vzniku atopické dermatitidy. Jemná masáž bez zbytečného tření slunečnicovým, kokosovým nebo minerálním olejem je upřednostňována před rostlinnými oleji, jako je olivový nebo hořčičný olej (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021).

Ošetřovatelský postup při první koupeli novorozence

Dokud není fyziologický novorozenec poprvé koupán, je nutné dodržovat standardní a závazná bezpečnostně-preventivní opatření, včetně používání jednorázových nesterilních rukavic (Anderson, 2021). Po přeložení dítěte z postýlky, inkubátoru nebo vyhřívaného lůžka na přebalovací pult je vhodné změřit novorozenci tělesnou teplotu. Odstraníme z novorozence přikrývku a odhalíme místo předpokládaného měření. Měření tělesné teploty jsou prováděna několika způsoby. Jednoduché, doporučené a preferované měření tělesné teploty novorozenců je v axile, a to pro svou neinvazivnost, hygienu a bezpečnost (Kelly et al., 2018). Dále odstraníme pleny, případně čepičku. Před první koupelí je fyziologický novorozenec obvykle také poprvé vážen a měřen (Fendrychová et al., 2019). Někdy je nutné počkat s měřením dítěte až na uvolnění flekčního postavení dolních končetin. V případě znečištěného zevního genitálu močí nebo stolicí je nutné provést očistu vhodnou tkaninou, čisticím dětským ubrouskem, vodou nebo neutrálním čisticím prostředkem (Fendrychová, 2015). Rychlým přístupem od hlavy k patě zhodnotíme aktuální stav kůže, poškození, rizika poškození, riziko krvácení, riziko infekce – barva kůže, eroze, léze, hydratace, kvalita kůže, oči, uši, nos, záhlaví, podpažní jamky, pupeční pahýl, pupeční svorku, její upevnění, zevní genitál, řitní -otvor, prsty na dolních i horních končetinách (syndaktylie). Mázek první koupelí neodstraňujeme, pouze pokud je mázku velké množství, lze jej částečně odstranit – například z očních víček, kožních záhybů a podobně tamponem namočeným ve sterilní vodě, ale není třeba odstranit všechen mázek, můžeme jej lehce rozetřít po těle dítěte (Fendrychová, 2015; Peremská, 2013). Při ponoření dítěte do vaničky musí být celé jeho tělo i s ramínky s výjimkou hlavičky, kterou sestra pevně, ale s citem přidržuje pod ramínky, ponořeno do teplé vody. V opačném případě, kdy by trup dítěte byl z části vystaven okolnímu vzduchu, může být novorozenec ohrožen rizikem chladového stresu. Rovnoměrné ponoření dítěte do teplé vody snižuje ztráty tělesného tepla odpařováním (Brogan et al., 2017). Koupel ve vaničce s ponořením dítěte do teplé vody je vhodnější než sprchování nebo otírání novorozence na přebalovacím stole (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). Tento postup přináší pozitiva jak pro dítě – snížení stresu z chladu, zvýšení ochrany kůže, tak i pro matku dítěte. Podle iniciativy Baby-Friendly (USA) podporující nemocnice, aby praktikovaly rooming-in (nepřetržitý kontakt dítěte s matkou), je také právě první koupel novorozence pro personál porodnice vhodnou příležitostí, jak naučit čerstvé rodiče správné péči o dítě již od počátku. Pro rodiče je první koupel jejich dítěte důležitá součást takzvaného poporodního zážitku (Brogan et al., 2017). Pro první koupel není vhodné používat žínky ani jiné pomůcky, důležité je předcházet zbytečnému tření kůže novorozence (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). Dítě omýváme pouze rukou a začínáme od hlavičky, od obličeje, poté můžeme podle preferencí a potřeby pokračovat s mýdlem od vlasaté části přes krk, ramínka, horní končetiny, dlaně, prsty, trup, dolní končetiny, plosky nohou, prsty a nakonec omyjeme genitálie, hýždě a okolí konečníku. První koupel by neměla být delší než 5 minut (Madhu et al., 2021; Peremská, 2013; Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). Delší koupel zvyšuje riziko podchlazení, zvyšuje hydrataci a snižuje práh pro tření (Peremská, 2013). Pro následné koupele dítěte je možné délku prodlužovat na 8–10 minut, vše se odvíjí od stavu novorozence, jeho výchozí tělesné teploty před koupáním, schopnosti udržet si svou teplotu ve fyziologických mezích, vlastnostech prostředí a další. Starší kojenci mohou mít koupele i delší. Novorozence a posléze ani kojence není nutné koupat denně (Brogan et al., 2017; -Blume-Peytavi et al., 2016). Doposud nebyla stanovena žádná normativa pro frekvenci koupání novorozenců a kojenců, ale minimální doporučená frekvence je 2–3× týdně (Blume-Peytavi et al., 2016). Po koupeli dítě ihned položíme na přebalovací stůl na suchou plenu a osušíme bavlněnou plenou nebo osuškou, opět netřeme, jen zlehka přikládáme plenu na kůži. Při oblékání dodržíme doporučení obléci dítěti o 1–2 vrstvy více než obléká dospělý člověk a nasadíme čepičku (Cooke et al., 2018).

Péče o pupečník a zevní genitál

Devitalizovaný pupečník poskytuje ideální prostředí pro růst bakterií. Významné rizikové faktory pro vznik novorozenecké omfalitidy jsou například septický porod, neplánovaný porod doma, nízká porodní hmotnost, ruptura membrán, umbilikální katetrizace a jiné. Pupečník novorozence musí být udržován čistý a uchováván vzdušně, tak aby vysychal (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). Nebalíme jej do pleny, ale necháme volně ležet na ohybu pleny. Svorka či podvaz pupečníku zůstává na místě až do jeho mumifikace a odloučení. Aplikace dezinfekce či jiných lokálních léčiv a látek je použita pouze v indikovaných případech (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021; Madhu et al., 2021). Na rychlost kolonizace pupečníku nejrůznějšími typy bakteriální kultury nemá vliv ani koupání dítěte s čisticími prostředky či bez nich. Obojí je pro dítě stejně bezpečné (Siroosbakht et al., 2021; Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). Oblast zevního genitálu a oblast perianální by měla být udržována čistá a suchá s možnou aplikací krycího filmu, vhodného krému pro kojence. Doporučené je používání krémů s obsahem vazelíny nebo oxidu zinečnatého (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021). K očistě lze použít vhodné dětské neparfemované ubrousky nebo vodu, dětské mýdlo s fyziologickým pH a jemnou žínku (Topan et al., 2021; Blume-Peytavi et al., 2021).

Možnosti zahřívání novorozence po koupeli

Většinu zdravých a donošených novorozenců není potřeba po koupeli zahřívat, ale v případě nutnosti lze po koupeli použít nahřátou osušku či účinně zahřát dítě kontaktem s matkou, takzvaný skin to skin contact – kůže na kůži. Tato metoda je při dodržení všech bezpečnostních a praktických pokynů spolehlivou alternativou, jak dítě zahřát (Brogan et al., 2017; George et al., 2015). Podmínkou efektivity tohoto přístupu je zajištění správné polohy dítěte na těle matky nebo otce, tak aby se těla dotýkala maximální plochou kůže na kůži, dítě i matka (otec) musí být řádně přikrytí a poloha dítěte musí být v pravidelných 15 minutových intervalech kontrolována, stejně jako teplota novorozence. Tu sestra měří po 30–60 minutách po koupeli (George et al., 2015).

Alternativa prvního koupání novorozence zavinutého v pleně

Pro první koupání novorozence je také velice vhodná varianta takzvaného zavinutého koupání (swaddled bathing), při kterém je účinně snižován fyziologický a motorický stres dítěte. Novorozenec se cítí bezpečně, podobně jako v intrauterinním prostředí (Lund, 2016; Group -Evidence-Based Medicine et al., 2021). Volné zavinutí trupu dítěte před koupáním do pleny a jeho ponoření do teplé, dostatečně hluboké lázně, tak aby voda omývala i ramínka dítěte, usnadní matce provádět koupel bezpečně, a sníží se tím její stres a nejistota. Poté co se dítě vloží do lázně, je látka obklopující tělíčko pomalu odstraněna a může se přistoupit k omývání vodou, jak bylo doporučeno. Tento způsob koupání podporuje udržení normální tělesné teploty a měla by být preferována u předčasně narozených dětí (Group Evidence-Based Medicine et al., 2021; Çaka et al., 2018).

Masáž novorozence

Pravidelnou každodenní masáž dítěte spojenou s koupelí je vhodné přidat jako rutinní péči o donošené novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Tyto přístupy jsou účinnou a doplňkovou intervencí při fototerapii novorozenců a zkracují dobu samotné fototerapie (Dağ et al., 2019; Korkmaz et al., 2020). K masáži lze využít některý z vhodných dětských olejů. Masáž dítěte započne sestra na obličeji novorozence, pokračuje na ruce, hrudník, bříško, kde provádí půlkruhové pohyby, a přechází dále na dolní končetiny. Masáž ukončí na zádech, kdy dvěma palci shora dolů masíruje páteř až k hýždím. Efektivita masáže a koupele je významná také pro svůj vliv na častější frekvenci odchodu mekonia a následně stolice, která obsahuje významné množství bilirubinu (Dağ et al., 2019; Korkmaz et al., 2020). Prokazatelné výsledky v tomto smyslu spojené se sníženou hladinou bilirubinu jsou pozorovatelné od 3.–4. dne po provádění masáže 2× denně v kombinaci s fototerapií i bez následné koupele (Eghbalian et al., 2017). Samotná masáž, kterou mohou matky dětí po důkladné edukaci kompetentním pracovníkem provádět i samy, také zvyšuje proaktivní přístup novorozence ke kojení (Dağ et al., 2019).

Závěr

Novorozenci mají křehkou kožní bariéru, která může být velmi lehce narušena, s čímž souvisí možné komplikace, jako jsou lokální či systémové infekce a jiné komplikace. Péče o kůži novorozence a její integritu a prevence jejího narušení jsou nedílnou součástí ošetřovatelské a mateřské péče o dítě.

Literatura

1. ASSOCIATION FOR WOMEN’S HEALTH, OBSTETRIC AND NEONATAL NURSES. Immediate and sustained skin-to-skin contact for the healthy term newborn after birth: AWHONN practice brief number 5. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs 2016; 45(6): 842–844. doi: 10.1016/j.jogn.2016.09.001.
2. ANDERSON J. An organization-wide initiative to implement parent-performed, delayed immersion bathing. Nurs Womens Health 2021; 25(1): 63–70. doi: 10.1016/ j.nwh.2020.11.006.
3. BAMALAN O. A., MOORE J. M., MENEZES R. G. Vernix caseosa. StatPearls 2021. [Online]. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK559238/.
4. BLUME-PEYTAVI U., LAVENDER T., JENEROWICZ D. et al. Recommendations from a European roundtable meeting on best practice healthy infant skin care. Pediatr Dermatol 2016; 33(3): 311–321. doi: 10.1111/pde.12819.
5. BROGAN J., RAPKIN G. Implementing evidence-based neonatal skin care with parent-performed, delayed immersion baths. Nurs Womens Health 2017; 21(6): 442–450. doi: 10.1016/j.nwh.2017.10.009.
6. ÇAKA S., GÖZEN D. Effects of swaddled and traditional tub bathing methods on crying and physiological responses of newborns. J Spec Pediatr Nurs 2018; 23(1). doi: 10.1111/jspn.12202.
7. COOKE A., BEDWELL C., CAMPBELL M. et al. Skin care for healthy babies at term: a systematic review of the evidence. Midwifery 2018; 56: 29–43. doi: 10.1016/j.midw.2017.10.001.
8. ČAPKOVÁ Š. Vrozené vývojové vady kůže. Neonatologické listy 2017; 23(2): 20–22.
9. DAĞ Y. S., YAYAN E. H. The effect on bilirubin levels of massage, tub bath, and sponge bath in newborns with hyperbilirubinemia: a randomized controlled trial. Eur J Integr Med 2019; 27(11): 70–74. doi: 10.1016/j.eujim.2019.03.003.
10. EGHBALIAN F., RAFIENEZHAD H., FARMAL J. The lowering of bilirubin levels in patients with neonatal jaundice using massage therapy: a randomized, double-blind clinical trial. Infant Behav Dev 2017; 49: 31–36. doi: 10.1016/j.infbeh.2017.05.002.
11. FENDRYCHOVÁ J. Adaptovaný klinický doporučený postup: Péče o kůži novorozence. Pediatr praxi 2015; 16 (4): 275–278.
12. FENDRYCHOVÁ J. et al. Adaptovaný klinický doporučený postup: Termomanagement u novorozenců. Pediatr praxi 2019; 20(5): 326–330. doi: 10.36290/ped.2019.067.
13. FENDRYCHOVÁ J. et al. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii. 2. část. Péče o novorozence. Brno: NCO NZO 2021. ISBN 978-80-713-607-2.
14. GEORGE S., PHILLIPS K., MALLORY S. et al. A pragmatic descriptive study of rewarming the newborn after the first bath. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs 2015; 44(2): -203–209. doi: 10.1111/1552-6909.12556.
15. GROUP EVIDENCE-BASED MEDICINE, SOCIETY NEONATOLOGIST, ASSOCIATION CHINESE MEDICAL DOCTOR. Guidelines for neonatal skin management in the neonatal intensive care unit. Zhongguo Dang Dai Er Ke Za Zhi 2021; 23(7): 659–670. doi: 10.7499/ j.issn.1008-8830.2106004.
16. KELLY P. A., CLASSEN K. A., CRANDALL C. G. et al. Effect of timing of the first bath on a healthy newborn’s temperature. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs 2018; 47(5): 608–619. doi: 10.1016/j.jogn.2018.07.004.
17. KOPULETÁ J., PINKOVÁ B., BUČKOVÁ H. Kožní změny u novorozenců. Dermatol praxi 2021; 15(1): 11–18.
18. KORKMAZ G., ESENAY F. I. Effects of massage therapy on indirect hyperbilirubinemia in newborns who receive phototherapy. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs 2020; 49(1): 91–100. doi: 10.1016/j.jogn.2019.11.004.
19. LONG K., RONDINELLI J., YIM A. et al. Delaying the first newborn bath and exclusive breastfeeding. MCN Am J Matern Child Nurs 2020; 45(2): 110–115. doi: 10.1097/NMC.0000000000000606.
20. LOOS H. M., REGER D., SCHAAL B. The odour of human milk: its chemical vari-ability and detection by newborns. Physiol Behav 2019; 199: 88–99. doi: 10.1016/ j.physbeh.2018.11.008.
21. LUND C. Bathing and beyond: current bathing controversies for newborn infants. Adv Neonatal Care 2016; 16(S5): S13–S20. doi: 10.1097/ANC.0000000000000336.
22. LUND C., KULLER J., DURAND D. Baby’s first bath: changes in skin barrier function after bathing full-term newborns with water vs liquid baby cleanser. Pediatr Dermatol 2020; 37(1): 115–119. doi: 10.1111/pde.14037.
23. MADHU R., VIJAYABHASKAR C., ANANDAN A. et al. Indian academy of pediatrics guidelines for pediatric skin care. Indian Pediatr 2021; 58(2): 153–161.
24. MARDINI J., RAHME C., MATAR O. et al. Newborn’s first bath: any preferred timing? A pilot study from Lebanon. BMC Res Notes 2020; 13(1): 430. doi: 10.1186/s13104-020-05282-0.
25. NISHIJIMA K., YONEDA M., HIRAI T. et al. Biology of the vernix caseosa: a review. J Obstet Gynaecol Res 2019; 45(11): 2145–2149. doi: 10.1111/jog.14103.
26. PEREMSKÁ M. Novorozenecký mázek – vernix caseosa. Neonatologické listy 2013: 19(1): 41–42.
27. SIROOSBAKHT S., AARABI N., REZAKHANIHA B. Bathing or not bathing: which is better for umbilical cord separation time and bacterial colonization in neonates. Arch Pediatr Infect Dis 2021; 9(2): 104100. doi: 10.5812/pedinfect.104100.
28. TOPAN L. H., CARVALHO V. O., ABAGGE K. T. Randomized trial with soaps – what happens to a newborn baby’s skin. J Pediatr 2021; 98(2): 204–211. doi: 10.1016/ j.jped.2021.05.005.
29. WARREN S., MIDODZI W., ALLWOOD-NEWHOOK L. A. et al. Effects of delayed newborn bathing on breastfeeding, hypothermia, and hypoglycemia. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs 2020; 49(2): 181–189. doi: 10.1016/j.jogn.2019.12.004.

 

---

O autorkách

Mgr. Petra Šimánková
Pracuje ve zdravotnictví již téměř 30 let. Zkušenosti získala jako sestra na dětském oddělení větších dětí, oddělení kojenců a batolat a následně na oddělení patologických novorozenců a oddělení novorozeneckém, jejichž součástí byla práce na porodních sálech. Své vzdělání si doplnila specializačním vzdělávacím programem – Sestra pro intenzivní péči – ARIP v pediatrii a dalších mnoho let pracovala na dětské JIP. Po absolvování kurzu Mentor klinické praxe ošetřovatelství se věnovala také pedagogické činnosti a působila jako mentorka, která pomáhá studentům a provází je praxí. Po absolvování magisterského studia se práci pedagoga, která ji přináší spoustu radosti a uspokojení, plně věnuje na Ústavu nelékařských zdravotnických studií, Slezská univerzita v Opavě.

Mgr. Lucie Křáková
Pracuje jako všeobecná sestra na hematologii ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Od roku 2022 působí jako akademická pracovnice na Ústavu nelékařských zdravotnických studií FVP Slezské univerzity v Opavě.

 

• tisk
• předplatit si