Dekubity. Sledování výskytu dekubitů v ÚVN

Vizitkou dobré práce sestry u ležících či částečně nesoběstačných pacientů je mimo jiné i to, zda dokázala zabránit vzniku dekubitu.

Je pravdou, že v některých případech, jako je například poranění pánve nebo páteře, nelze pacienta polohovat. V dnešní době, kdy se prů­měrný věk pacientů (i polytraumatizovaných) zvyšuje, se k traumatu obvykle přidávají závaž­ná chronická onemocnění, jako diabetes mel­litus nebo ateroskleróza. U těchto pacientů je pak pro ošetřovatelský personál velmi těžké vzniku dekubitu zabránit.

Kontrolní mechanismus k zabránění vzniku dekubitu

Každé zdravotnické zařízení má k dispozici mi­nimálně dva kontrolní mechanizmy, které mají za úkol snížit riziko vzniku dekubitu. V Ústřed­ní vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze se elektro­nické sledování dekubitů provádí od roku 2004.

Prvním kontrolním mechanizmem je vstupní ošetřovatelské vyšetření, jehož nedíl­nou součástí je jedna z hodnoticích škál rizika vzniku dekubitu. V ÚVN používáme rozšíře­nou stupnici dle Nortonové. V této fázi lze vel­mi snadno zachytit rizikové pacienty a v rám­ci prevence zamezit vzniku dekubitu zvýše­nou péčí.

Druhým kontrolním mechanizmem je sle­dování výskytu dekubitů v rámci jednotlivých zdravotnických zařízení. Toto lze provádět me­todou incidenční nebo prevalenční. Díky tomu­to mechanizmu lze zjistit, jak si na tom dané pra­coviště stojí s výskytem vzniklých dekubitů, a na tyto výsledky reagovat změnou, navýšením či zlepšením preventivních opatření, jako jsou ná­kup dalších antidekubitních pomůcek, změna kontrolních kritérií či změna organizace práce na pracovišti. V ÚVN jsme měli možnost praco­vat s oběma metodami sledování výskytu deku­bitů. Obě mají své výhody, ale i negativa.

Incidenční šetření

Incidenční šetření je metoda vyžadující průběžné hlášení rizikových pacientů i všech vzniklých de­kubitů. Je náročná na čas ošetřovatelského perso­nálu a nese s sebou riziko častějších chyb v zadá­vání dat. Příčinou je přístup velkého množství za­dávajících osob do systému i velké množství dat, která se do systému vkládají. Naopak nespornou výhodou je neustálý přehled o všech rizikových pacientech a dekubitech přítomných ve zdravot­nickém zařízení. Ten je kdykoli k dispozici. Další výhodou může být pro nutričního terapeuta mož­nost průběžně sledovat nejrizikovější pacienty, kontrolovat pacienty s dekubitem III. a IV. stupně a jeho případná okamžitá nutriční intervence.

Prevalenční šetření

Prevalenční šetření, o kterém jste si mohli pře­číst ve Florence v číslech 3 až 7/8, je daleko méně náročné na čas, ošetřovatelský personál a mé­ně rizikové v chybovosti zadávání dat. Způsob prevalenčního šetření vzniku dekubitů využívá ÚVN v rámci projektu řízeného Národním re­ferenčním centrem (dále jen NRC).

Přístup pro zadávání dat mají v ÚVN pouze pověřené osoby s přiděleným loginem a heslem, nejčastěji staniční a vrchní sestry. Ty mohou za­dávat a editovat data pouze pro svoje oddělení, a to po určitou dobu, než je šetření ukončeno. Data se zadávají jednou měsíčně. Koordinátorka sběru dat v ÚVN má díky systému NRC možnost přístupu do všech oddělení a má možnost kontro­lovat, zda jsou data zadána správně, případně vy­zvat dané oddělení k jejich doplnění či opravě. Po­kud jsou zadána všechna požadovaná data, šetře­ní uzavírá, a tím odesílá ke zpracování do NRC. Po zpracování dat v NRC je výstup zveřejněn na intranetu ÚVN, který je přístupný pro všechny zaměstnance. Pro zadávající osoby to znamená maximálně jednu hodinu práce měsíčně, věnova­nou sbírání a vkládání dat do programu.

Další výhodou prevalenčního šetření je rych­lé zpracování dat v NRC a jejich přehlednost v systému. Umožňuje nám to pružně a rychle re­agovat na případné negativní výsledky, hledat je­jich příčiny, a tím neustále zlepšovat kvalitu péče o pacienty a zvyšovat jejich bezpečí.

Přínosem prevalenčního šetření koordino­vaného NRC je také možnost anonymně porov­nat naše výsledky s jinými zdravotnickými zaří­zeními, které jsou do programu zapojeny. Není problém po předchozí domluvě s NRC si vyžádat zpracování jiných než běžně dostupných výstu­pů cestou koordinátora NRC, jako například po­čet pacientů s dekubitem vzniklým na pracovišti v grafické úpravě za uplynulý rok a jiné. Mezi nevýhody prevalenčního šetření patří fakt, že získaná data jsou pouze z jediného oka­mžiku v měsíci, proto se v nich někteří pacienti nebo dekubity neobjeví. ÚVN Praha se v rámci přípravy na akreditační proces JCI zapojila do tzv. Mezinárodní knihovny klinických indikátorů. Jedním ze sledovaných in­dikátorů je prevalence získaných dekubitů v prů­běhu hospitalizace. Metodika JCI je ve své podsta­tě shodná s metodikou NRC, což nám umožňuje jednoduše požadavek JCI naplňovat.

Závěr

V době restriktivních ekonomických opatření je komplikace vzniklého dekubitu během hospita­lizace jedním z důvodů prodloužení doby pobytu pacienta v nemocnici, a tím i zvýšení nákladů na jeho péči. Řada klinických studií ukazuje, že za­hájení včasných klinických preventivních opatře­ní výrazně snižuje riziko vzniku dekubitů a zvy­šuje kvalitu života pacientů během hospitalizace.

Bc. Martina Finková, staniční sestra Intenzivní péče ICU B ÚVN, koordinátorka Šetření dekubitů na národní úrovni za ÚVN

 

• tisk
• předplatit si