Vlastnosti a dovednosti sester z pohledu sester a pacientů

Souhrn: Cílem práce bylo zmapovat roz­dílný pohled sester a pacientů na vlast­nosti a dovednosti sester. Práce se zabý­vá problematikou vnímání a hodnocení vlastností a dovedností sester jimi sa­motnými v porovnání s hodnocením pa­cientů. Z analýzy dat je zřejmé, že pa­cienti hodnotili vlastnosti a dovednos­ti sester pozitivněji než samotné sestry. Oblastí, ve které pacienti shledávají ne­dostatky ze strany sester, je komunikace a zachování intimity. Naopak sestry hod­notily své vlastnosti a dovednosti kritič­těji i přesto, že pacienti jsou s poskytova­nou péčí spokojeni.

Klíčová slova: ošetřovatelství - komuni­kace - etika - empatie.

Summary: The aim was to describe the different opinions of nurses and pa­tients. The nurses judged themselves, their skills and characteristics and this was compared to the opinions of the pa­tients. Analysis of the collected data pro­ved the nursing skills provided were better judged by the patients in comparison to the nurses themselves. The patients felt that communication skills can be improved as well as a greater respect of their intimacy. The nurses were more critical to themselves even though the patients were happy with the provided care.

Keywords: nursing - communication - ethics - empathy.

Úvod

Povolání všeobecné sestry je od jeho počátků do dnešní doby vnímáno jako poslání. Pro sestru je obětavá a profe­sionální péče o nemocné i zdravé nejen posláním, ale také zaměstnáním a po­vinností. Zdravotnická profese se řadí mezi nejnáročnější povolání vůbec. Ná­roky kladené na profesi všeobecné sest­ry vyžadují osobnost psychicky, fyzicky i sociálně vyzrálou, která je ochotná pře­vzít velkou část zodpovědnosti nejen za sebe, ale i za ostatní. Pro práci všeobec­né sestry je zapotřebí mít teoretické zna­losti a praktické dovednosti, schopnosti rychle reagovat a rozhodovat se podle aktuálního stavu pacienta a v neposled­ní řadě disponovat určitými osobnostní­mi předpoklady, jako jsou komunikační dovednosti, schopnost empatie a zna­losti v oblasti etiky i morálky. S neustá­lým vývojem ve zdravotnictví je úzce spjata také nutnost ovládat informační technologie.

Metodika

Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v po­hledu sester a pacientů na vlastnosti a dovednosti všeobecných sester. K na­plnění cílů bylo použito kvantitativní šetření. Jako metoda pro získání dat byl použit nestandardizovaný dotazník. Cílo­vou skupinu tvořili pacienti a všeobecné sestry. Celkem bylo využito 52 dotazníků od všeobecných sester a 75 dotazníků od pacientů.

Diskuze

Sestry hodnotí své vlastnosti kritičtěji než pacienti.

Při analýze výsledků obou skupin byly zjištěny významné odchylky v hodno­cení sester oproti pacientům. Velmi pře­kvapivé bylo hodnocení komunikačních dovedností sester. Z výsledků vyplývá, že 33 % pacientů je přesvědčeno, že komu­nikační dovednosti sester jsou na vysoké úrovni. Sestry si to myslí jen ve 21 %. Ne­souhlas vyjádřilo 6 % pacientů.

Nečekané zjištění bylo objeveno při analýze otázky vstřícného chování sestry k příbuzným pacienta (graf 1). Zde sestry uvedly, že vstřícně se chovají „vždy" ve 27 %, zatímco pacienti se takto vyjádřili v nadpoloviční většině (55 %), což je vy­soké hodnocení. Z toho vyplývá, že sest­ry předpokládají vyšší nároky ze strany pacientů a jejich příbuzných, v komuni­kaci s nimi shledávají nedostatky, které ovšem pro pacienty nejsou zřejmě tak zá­sadní, aby je hodnotili negativně.

Na otázku, zda sestra provádí ordinace lékaře přesně a včas, uvedla nadpolovič­ní většina sester (60 %), že „vždy". Přesto bychom si přáli toto číslo vyšší. Sestra by měla plnit ordinace přesně a včas vždy, a pokud by mělo dojít k prodlení, mělo by to být zapříčiněno mimořádnou situací, která by měla být zcela výjimečná.

Stejné zjištění je i u odpovědi na jisto­tu při práci, kdy sestry odpovídaly, zda své práci dobře rozumějí. Z výzkumu je patrné, že sestry se hodnotily více kri­ticky, než je hodnotili pacienti. Celkem 90 % sester uvedlo, že „souhlasí" nebo „velmi souhlasí". Jde o skromnost, pokud sestry volí pouze „souhlasí", nebo jsou si vědomy určitých nedostatků? Nebo jen mají pocit, že se nemají dopouštět samo­chvály? Domníváme se, že pozitivní hod­nocení od pacientů bude pro zdravotníky ceněnou zpětnou vazbou, která jim dodá potřebnou motivaci pro jejich náročnou práci. Sestry se negativně hodnotí přes­to, že výzkumná šetření prokázala, že sesterská profese je veřejností pozitivně hodnocena. V průzkumu prestiže jed­notlivých povolání v české společnosti se profese všeobecná sestra umístila na 3. místě. Jako kritérium volili respondenti vážnost jednotlivých povolání, znalosti, které vyžaduje, důležitost pro společnost a zodpovědnost, kterou pracovník má (Pohlová, 2011).

Další otázka se věnovala hodno­cení péče (graf 2). Z jakého důvodu se 44 % sester domnívá, že poskytují kva­litní péči jen „velmi často", proč to není „vždy"? Pokud mají sestry pocit, že nepo­skytují kvalitní péči vždy, je to z důvodu přetíženosti, či snad neznalosti? Pokud je sestra profesionálem ve svém oboru, po­skytuje péči na standardní úrovni, může poskytnout pod tlakem v mimořádné si­tuaci péči méně kvalitní? I v této otázce je patrné pozitivnější hodnocení ze stra­ny pacientů.

Sestry své praktické dovednosti hodnotí hůře než pacienti.

Zachování intimity pacienta při posky­tování péče je pro soukromí pacientů zásadní. Zde je patrný rozdíl, kdy sestry hodnotily zachování intimity svých pa­cientů pozitivněji než samotní pacienti. Analýzou dat zjistíme, že 62 % sester od­povědělo, že zachovávají intimitu „vždy", pacienti takto odpovídali v 56 %. Dokon­ce se objevila odpověď „zřídka", a to u 5 % pacientů. Považujeme za zásadní sestry upozornit na zjištěný nesoulad. Pokud se sestry domnívají, že zachová­vají intimitu, a toto procento je vyšší než v ostatních otázkách, je zde patrné jejich přesvědčení o této činnosti. Jelikož ale pacienti uvádějí nižší frekvenci odpově­di „vždy", je vhodné tuto problematiku zviditelnit a neustále sestrám připomí­nat. V bodě č. 5 etického kodexu „Práva pacientů" je jasně uvedeno, že v průběhu ošetření mají být brány maximální ohle­dy na pacientovo soukromí a stud.

Nedílnou součástí práce sestry je její instrumentální zručnost (graf 3). V této otázce panovala téměř shoda v hodno­cení sester i pacientů. Odpověď „velmi souhlasím" a „souhlasím" byla uvedena v 96 % u sester a v 97 % u pacientů. Hod­nocení bylo tedy pozitivní u obou dota­zovaných skupin. Negativní hodnocení ze strany pacienta se objevilo v 3 %. Za­jímavou odpovědí bylo „nevím", které se vyskytlo u 4 % sester. Je to dokladem pře­hnané skromnosti, či nejistoty? Sestra by měla umět posoudit sebe sama, zda je in­strumentálně zručná, či nikoli. Odpověď „nevím" je přinejmenším zarážející. Pozitivním zjištěním je, že i přesto, že se sestry domnívají, že na volání pa­cienta nereagují dostatečně včas (29 %), pacienti považují reakci za rychlou a od­pověď „vždy" volilo 55 % dotázaných. V této části jsme prokázali, že sestry kri­ticky vnímají svou práci a možná až zby­tečně negativně hodnotí rychlost reakce na pacientovo zavolání (graf 4).

Dalším příjemným zjištěním je pozi­tivní hodnocení preciznosti při provádě­ní odborných výkonů. Uvedené odpovědi „vždy" a „velmi často" se u sester objevi­ly v 96 %, pacienti tyto možnosti volili v 87 %. Nicméně odpověď „vždy" bychom u sester uvítali ve vyšším procentu, než je 54 %. Sestra musí veškeré odborné výko­ny provádět precizně a přesně, aby pře­dešla možnému poškození pacienta.

Závěr

Cílem průzkumného šetření bylo zma­povat pohled sester a pacientů na vlast­nosti a dovednosti sester. Při porovná­ní výsledků obou skupin jsme zjistili, že pacienti hodnotí vlastnosti a dovednosti sester lépe než sestry samotné. Dokládá to skromnost sester nebo jejich kritičtěj­ší myšlení, kdy více realisticky hodnotí svou práci. Pacienti hodnotili sestry vět­šinou velmi dobře, přesto se v malé míře objevovaly i negativní reakce, které mohou vyplývat z osobní negativní zkuše­nosti. Pacienti mají právo na antipatii, nelze si myslet, že všichni jsou si sympa­tičtí. Negativní zkušenost nebo negativis­ticky naladěný pacient nemůže hodnotit pozitivně. Z analýzy všech výsledků vy­plývají rozdíly v hodnocení vlastností a dovedností sester. Asi největším pře­kvapením pro nás bylo hodnocení komu­nikačních dovedností, kdy jsme zjistili, že tato oblast je u sester velmi problema­tická. Z našeho průzkumu jasně vyplynu­lo, že komunikaci je nutné věnovat větší pozornost, stejně jako problematice osob­ního rozvoje sester v oblasti sebevědomí a sebehodnocení.

Mgr. Milada Žampachová, KÚ Středočeského kraje, Praha

Literatura:

1. Etický kodex „Práva pacientů" 1992. [online]. [cito­vané 2011-12-07]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/ cs/840>.

2. Jarošová D, Tomášková H, Papastavrau E. Vnímání pečovatelského chování sestrami a pacienty chirurgic­kých oddělení. Kontakt. 2010, roč. XII, č. 3, s. 281-287. České Budějovice, JU ZSF, ISSN 1212-4117.

Recenzovaly

Mgr. Lenka Kroupová, odborná asistentka, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni

Mgr. Milada Kochanová, odborná učitelka, SZŠ a VOŠ zdravotnická Liberec

 

• tisk
• předplatit si