Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 9 / 2013

MRSA (bariérový ošetřovatelský režim)

Datum: 2. 9. 2013
Autor: Mgr. Dagmar Škochová, MBA

Methicilin-rezistentní kmeny Staphylococcus aureus (MRSA) jsou bakterie, které získaly rezistenci ke všem beta-laktamovým antibiotikům včetně oxacilinu a jsou současně odolné i vůči makrolidům, linkosamidům, fluorochinolonům a dalším přípravkům. MRSA patří mezi nebezpečné původce nozokomiálních nákaz.

Staphylococcus aureus = zlatý stafylokok je kulovitá bakterie, která je zodpovědná za celou řadu infekčních onemocnění u člověka. Tuto bakterii objevil v hnisu z otevřených ran skotský chirurg Alexander Ogston již v roce 1880. Bakterie stafylokok žije běžně v okolí lidí i zvířat. Nejčastěji osídluje kůži a sliznice. Pro zdravého jedince nepředstavuje problém. Komplikace často nastává v případě oslabení organismu jiným současně dlouhodobě probíhajícím onemocněním nebo onemocněním, které výrazně snižuje imunitu jedince. Kmeny Staphylococcus aureus vyvolávají infekci především v traumatizovaných a devitalizovaných tkáních a v místech, kde je umístěno cizí těleso – např. kanyla, katetr, endoprotéza, šicí materiál apod. První kmeny methicilin-rezistentních stafylokoků (MRSA) byly zjištěny již v roce 1961. Ve větší míře se objevovaly koncem 70. a začátkem 80. let 20. století.

Staphylococcus aureus

Při výskytu MRSA na chirurgickém oddělení se snažíme pacienty izolovat, a to na vyčleněném pokoji či boxu, který má vlastní hygienické zázemí. Režimová opatření jsou nastavena tak, aby maximálně omezila možnost šíření MRSA. Úroveň režimových opatření je dána rozsahem kolonizace pacienta a aktuálními možnostmi oddělení. Kromě bariérového režimu je nutná racionalizace antibiotické léčby, a to v úzké spolupráci s antibiotickým centrem.

Zjištění MRSA:

a) hlášení z oddělení mikrobiologie (MRSA zjištěn kultivací v biologickém materiálu od pacienta),

b) ze zdravotnické dokumentace (z anamnézy).

Pacientovi s výskytem MRSA v kterékoli lokalizaci provádíme 1× týdně:

-       výtěr z nosu (obě nosní dírky se vytřou jediným tamponem),

-       výtěr z krku,

-       stěr z perinea,

-       stěry ze všech ran a kožních (slizničních) lézí,

-       u pacientů s permanentním močovým katetrem provádíme navíc kultivaci moči.

Všechny žádanky i zkumavky označíme nápisem „MRSA“.

Bariérový ošetřovatelský režim (protiepidemická opatření):

-  izolujeme pacienty na samostatném pokoji (boxu) – kohortace,

-  pokoj označíme nápisem „Zvýšený hygienický režim“,

-  edukujeme pacienta o významu a nutnosti dodržování protiepidemických opatření,

- ošetřující lékař předá pacientovi (pokud to jeho zdravotní stav umožňuje) a jeho rodinným příslušníkům písemný dokument „Informace o MRSA pro pacienty a jejich rodinné příslušníky“,

-  označíme zdravotnickou dokumentaci pacienta výrazně nápisem „MRSA“,

-  minimalizujeme vstup osob na izolaci (vyčleníme zdravotnický i pomocný personál pro zajištění plnohodnotné péče o pacienta),

-  při rutinních činnostech (např. při vizitě, roznášení stravy apod.) ponecháme izolační pokoj jako poslední,

- poučíme zaměstnance úklidové firmy, aby prováděli úklid (3× denně) na izolačním pokoji až po úklidu ostatních prostor na oddělení, stejně tak je poučíme ohledně manipulace s odpadem,

- individualizujeme pomůcky a přístroje (teploměr, tonometr, fonendoskop, převazový materiál, nádobí atd.) včetně pomůcek pro osobní hygienu (podložní mísy s poklicí, močové láhve),

- před pokojem je k dispozici alkoholový dezinfekční prostředek (s prokázanou účinností na MRSA) k hygienické dezinfekci rukou, osobní ochranné pracovní prostředky a umístěna dekontaminační předložka,

-  před vstupem do izolačního pokoje si umyjeme a dezinfikujeme ruce,

- na pokoj vstupujeme pouze v ochranném oděvu s ochrannými pomůckami – jednorázový empír, ústenka, čepice, rukavice, návleky na obuv,

- před odchodem z izolačního pokoje svlékneme OOPP, na závěr rukavice a následně provedeme hygienickou dezinfekci rukou,

- použité jednorázové pomůcky odkládáme na izolačním pokoji do předem označeného igelitového pytle, který je vložen do odpadové nádoby s víkem – likvidujeme jako infekční odpad,

- použité nástroje dekontaminujeme na izolačním pokoji dezinfekčními prostředky s deklarovaným účinkem na MRSA,

- použité ložní a osobní prádlo pacienta ukládáme na izolačním pokoji do předem označených nepropustných pytlů – předáváme do prádelny jako infekční prádlo,

-  zajistíme, aby do izolačního pokoje nevstupovali pacienti z jiných pokojů, studenti apod.,

-  v případě nutnosti přepravy pacienta na vyšetření informujeme o MRSA pozitivitě dispečink autodopravy i pracoviště, které bude vyšetření provádět.

V souladu se zkušenostmi zdravotnických zařízení ve vyspělých zemích světa se nám potvrdilo, že přijetí účinných opatření vede k významnému snížení frekvence přenosu MRSA. Osvědčilo se opakované informování zdravotnického personálu o této problematice a o možných způsobech prevence, edukační teoretické i praktické semináře zaměřené na oblast hygieny rukou a důsledné dodržování bariérového ošetřovatelského režimu. Přijatá režimová opatření se týkají oblasti personální, technické, ale i provozní. Tato opatření jistě zvýší jednorázově finanční rozpočet oddělení, ale v konečném důsledku jsou nejefektivnějším způsobem prevence.

Literatura:

1. Kapounová G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, 352 s. ISBN 978-80-247-1830-9.

2. Maďar R, Podstatová R, Řehořová J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006, 180 s. ISBN 80–247–1673–9.

Mgr. Dagmar Škochová, MBA, I. chirurgická klinika VFN v Praze

 

 

 
  • tisk
  • předplatit si