COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 9 / 2013

Těhotenství a preventivní gynekologická péče u žen imigrantek

Datum: 2. 9. 2013
Autor: Mgr. Veronika Záleská

Souhrn: Článek přináší informace z výzkumu, který se zabýval vzájemnou determinací zdravotního stavu imigrantů a jejich sociální situací. Konkrétně jsou pak prezentovány výsledky z šetření mapujícího preventivní péči a vlivy působící na imigrantky během těhotenství. Špatné podmínky během těhotenství mohou ohrožovat optimální vývoj plodu a zvyšují zdravotní rizika, která se mohou projevit v pozdějším věku. Zdravotní situace jedince v raném vývoji se odráží v průběhu celého jeho života a má dlouhodobý účinek na zdraví. Z výsledků šetření je patrné, že v těhotenství respondentky dodržovaly pravidelné preventivní prohlídky, průběh těhotenství byl fyziologický a respondentky hodnotily své pocity během těhotenství převážně jako dobré, velmi dobré a výborné.

Klíčová slova: imigrantky – gynekologická péče – těhotenství – zdraví.

Pregnancy and prenatal care in case of immigrants in the Czech Republic

Summary: Research results reported below are part of a research on mutual determination of health and social status of immigrants living in the Czech Republic. Specifically, this article describes preventive health care and factors influencing female immigrants during their pregnancy. Poor social conditions during pregnancy may threaten optimal fetus development and increase health risks for a child born under these conditions. The health situation of child in his early development is reflected throughout his life; furthermore, it impacts his health in a long term. The research results show that respondents followed the schedule of regular prenatal doctor’s appointments, their pregnancy was physiological, and they rated their feelings during pregnancy as mostly good, very good, and excellent.

Keywords: female immigrants – prenatal care – pregnancy – health.

Úvod

Výzkumy a studie (Wilkinson a Marmot, 2005) ukazují, že základy zdraví v dospělosti se vytvářejí v raném dětství a před narozením. Pomalý růst a chudá emoční podpora zvyšují celoživotní riziko zhoršeného tělesného zdraví a oslabují tělesné, kognitivní a emoční funkce v dospělosti. Wilkinson a Marmot se zabývají také vlivem těhotenství matky na budoucí zdravotní stav jedince. Poukazují např. na závislost mezi porodní váhou u mužů a rizikem rozvoje diabetu. Špatné podmínky během těhotenství mohou ohrožovat optimální vývoj plodu a zvyšují zdravotní rizika, která se mohou projevit v pozdějším věku. Také Vaďurová (2008) udává, že vývoj dítěte je nejvíce ovlivněn v prenatálním životě a raném dětství. Nenarozené dítě je ohroženo během těhotenství vlivy, jako jsou kuřáctví matky, alkohol, zneužívání drog a špatná výživa matky (Vaďurová, 2008). Výzkumy dokazují, že u imigrantek se v souvislosti s nepřiměřeným pracovním nasazením nebo nevyhovujícími životními podmínkami častěji objevují těhotenské poruchy včetně samovolných potratů. Evropský hospodářský a sociální výbor v Bruselu uvedl ve svém stanovisku k tématu „Zdraví a migrace“, že v mnoha zemích EU je nemocnost související s těhotenstvím vyšší mezi migrujícími ženami než mezi ženami majoritní populace. Např. v Barceloně je dvakrát více žádostí o umělé přerušení těhotenství mezi migrujícími ženami než mezi Španělkami. Belgie a Německo evidují vysokou perinatální a kojeneckou úmrtnost u migrujících žen z Maroka a Turecka.

Metodika

Hlavní záměr výzkumu vycházel z předpokladu vzájemné determinace zdravotního stavu imigrantů a jejich sociální situace. Výzkumné šetření bylo realizováno v rámci projektu COST s názvem „Zdravotně-sociální situace imigrantů a azylantů v České republice“. Projekt byl řešen na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích od ledna 2010 do května 2011. Výzkumný soubor tvořili legálně usazení imigranti ve věku 18–65 let, pobývající v Jihočeském kraji, Kraji Vysočina a v Praze, původně pocházející z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska. Kvantitativní metoda výzkumu byla realizována pomocí dotazování, vytvořen byl nestandardizovaný dotazník přeložený do čtyř jazyků (vietnamštiny, mongolštiny, ukrajinštiny a ruštiny). V rámci výzkumu došlo k mapování preventivní péče a vlivů působících na imigrantky během těhotenství.

Diskuze

Vliv pravidelných preventivních gynekologických prohlídek na zdraví ženy je nezanedbatelný. Více než polovina respondentek (56 %) navštěvuje pravidelné preventivní gynekologické prohlídky. Přestože by se mohlo zdát, že je toto procento nízké, plně koresponduje dle Skřivánka (2009) se situací u českých žen. Respondentky, které se preventivních prohlídek neúčastní, uvádějí nejčastěji jako důvod nedostatek času (41,2 %), neuzavření pojistky (16,2 %), finanční náročnost (14,7 %) a neochotu navštívit lékaře (14,7 %). Byl prokázán statisticky významný vztah mezi pravidelnými návštěvami gynekologických prohlídek a délkou pobytu respondentek, kdy s rostoucí délkou pobytu přibývá respondentek, které prohlídky navštěvují (při délce pobytu 1 až 4 roky – 40 %, oproti délce pobytu 11 a více let – 77,3 %),  viz tab. 1.

Tabulka 1 Pravidelná návštěva preventivních gynekologických prohlídek versus délka pobytu (kontingenční tabulka)

Srovnáním relativních četností a znaménkového schématu je zřejmé, že respondentky s dobou pobytu 1 až 4 roky statisticky významně častěji uvádějí, že pravidelné preventivní gynekologické prohlídky nenavštěvují. Naopak respondentky s dobou pobytu 11 a více let tyto prohlídky absolvují statisticky významně pravidelněji. Vztah srovnávaných proměnných je statisticky signifikantní (chí kvadrát/Χ2 = 11,741, df = 2, p = 0,003).

Těhotenství a preventivní péče

Z celkového počtu odpovídajících respondentek (N = 113) jich 23 % nebylo nikdy těhotných, 43,4 % bylo těhotných 1–2krát a 38 % respondentek bylo těhotných 3krát a vícekrát. Nejvíce byla respondentka těhotná devětkrát. Průměrný počet na jednu respondentku je 1,9 těhotenství. Prokázal se statisticky významný vztah mezi počtem těhotenství a národností respondenty. Tři a více těhotenství byly nejčastěji u respondentek z Ukrajiny, jedno až dvě těhotenství pak u Mongolek. Respondentky z Vietnamu většinou těhotné nebyly (graf 1).

Graf 1 Vztah národnosti respondentek a počtu těhotenství

Z grafu je patrné, že tři a více těhotenství prodělaly nejčastěji respondentky z Ukrajiny, jedno až dvě těhotenství pak Mongolky. Respondentky z Vietnamu většinou těhotné nebyly. Vztah srovnávaných proměnných je statisticky signifikantní (p = 0,042).

Během těhotenství dodržovaly respondentky pravidelné preventivní prohlídky (87,4 %). Toto zjištění je v rozporu se zjištěním Stronkse et al. (2001), kteří uvádějí, že těhotné imigrantky v Nizozemsku se ve velké většině těchto prohlídek neúčastní. Průběh jejich těhotenství byl z většiny fyziologický (75,3 %) a respondentky hodnotily své pocity během těhotenství převážně jako dobré, velmi dobré a výborné.

Pracovní podmínky v těhotenství, závislosti a stres

Do šestého měsíce těhotenství pracovalo 48,6 % respondentek a 51,4 % pak až do devátého měsíce. Respondentky pracovaly nejčastěji v rozmezí 1–8 hodin denně, objevilo se ale i velké procento respondentek pracujících 9 a více hodin (41,1 %). Z hlediska náročnosti hodnotily respondentky práci v těhotenství jako středně či spíše náročnou (62,9 %), velmi náročná pak byla pro 4,9 % respondentek.

Předmětem výzkumu bylo i užívání návykových látek během těhotenství. Konzumace alkoholu, léků a omamných látek byla zjištěna u velmi malého počtu respondentek. Ve výzkumném souboru tak bylo zachyceno 10,4 % kuřaček, 14 % konzumentek alkoholu, 2,2 % konzumentek omamných látek a 18,3 % respondentek užívajících pravidelně léky. Alarmující je zjištění, že 37,9 % respondentek muselo v době těhotenství pobývat v zakouřeném prostředí. Nejčastěji se jednalo o Mongolky (51,6 %), viz tab. 2.

Tabulka 2 Pobyt ženy v zakouřeném prostředí během těhotenství versus národnost (kontingenční tabulka)

Srovnáním relativních četností a znaménkového schématu je zřejmé, že Mongolky statisticky významně častěji pobývaly v zakouřeném prostředí. Naopak Vietnamky statisticky významně častěji uvádějí, že v zakouřeném prostředí během těhotenství nepobývaly. Vztah srovnávaných proměnných je statisticky signifikantní (chí kvadrát/Χ2 = 9,305, df = 2, p = 0,010).

Souvislost můžeme hledat v typu bydlení respondentek (kdy např. na ubytovnách jsou vzhledem ke stísněným podmínkám nuceny tuto okolnost snášet).

Respondentky, které udávaly během těhotenství přítomnost stresu (43,9 %), uváděly jako jeho příčinu nedostatek financí (26,8 %), strach ze ztráty zaměstnání (6,1 %), obavu ze ztráty bydlení (6,1 %), obavu o zdraví dítěte (20,7 %), problémy se zaplacením nákladů spojených s porodem (18,3 %), samotu a nepřítomnost pomoci (4,9 %). Zde se ukazuje jako důležité, jaký typ zdravotního pojištění má imigrantka uzavřen. Těhotné cizinky musejí mít zdravotní pojištění cizinců na komplexní péči, kde je zahrnuta prenatální péče a porod, a mít navíc sjednáno pojištění typu novorozenec. Ty, které mají uzavřeno pouze standardní komerční zdravotní pojištění, nemají zajištěnou potřebnou péči a musejí za poskytnutou péči doplácet.

Ukončení těhotenství

Respondentky ve většině případů rodily v termínu, 15,4 % jich porodilo předčasně. Zdravotní stav dítěte po porodu byl v 87,8 % případů dobrý. Většina respondentek své dítě kojila, průměrná doba kojení pak byla 4 měsíce. Potrat prodělalo 43,3 % respondentek.

Pokud jde o hodnocení spokojenosti s poskytnutou péčí (shodně jak lékařů, tak zdravotních sester), udávaly respondentky, že byly spokojeny spíše či průměrně. Kvalita péče byla hodnocena jako střední (43,9 %) až vysoká (39 %). Poskytnuté služby na gynekologicko-porodnickém oddělení hradily respondentky z veřejného zdravotního pojištění (56,4 %), ze smluvního zdravotního pojištění (7,7 %), kombinací smluvního zdravotního pojištění a přímé úhrady (14,1 %), přímou úhradou (21,8 %), viz tab. 3.

Tabulka 3 Způsoby úhrady za poskytnuté služby na gynekologicko-porodnickém oddělení

Z celkového počtu 78 odpovídajících respondentek hradilo 44 respondentek poskytnuté služby na gynekologicko-porodnickém oddělení z veřejného zdravotního pojištění (56,4 %), 6 respondentek ze smluvního zdravotního pojištění (7,7 %), 11 respondentek kombinací smluvního zdravotního pojištění a přímé úhrady (14,1 %) a 17 respondentek přímou úhradou (21,8 %).

Závěr

Cílem výzkumného šetření bylo zmapování preventivní péče a vlivů působících na imigrantky během těhotenství. Během těhotenství dodržovaly respondentky pravidelné preventivní prohlídky, průběh těhotenství byl fyziologický a respondentky hodnotily své pocity během těhotenství převážně jako dobré, velmi dobré a výborné. U imigrantů se často setkáváme s jevem, který se nazývá efekt zdravého migranta. Ten je výsledkem samotného výběrového procesu, v němž se pro migraci rozhodují lidé, kteří jsou mladí, zdatní a zdraví. Tuto výhodu však migranti časem ztrácejí a jejich zdraví se naopak zhoršuje vlivem psychologického a sociálního stresu spojeného s migrací (jiná kultura, jazyk, chudoba, rizikové pracovní podmínky, nedostatečná zdravotní péče).

Stejné tendence byly zaznamenány i u imigrantek z výzkumného souboru. Své zdraví hodnotily jako dobré či výborné, avšak oblast pracovních podmínek, finančního zabezpečení a dostupnosti zdravotní péče je hodnocena jako problémová. Více než polovina imigrantek pracovala až do devátého měsíce těhotenství a vysoké procento jich muselo pobývat v zakouřeném prostředí. Zaznamenán byl i výskyt stresu v souvislosti s nedostatkem peněz a problémy se zaplacením nákladů spojených s porodem. Pojištění prenatální péče, porodní a poporodní péče, včetně péče o novorozence, není zahrnuto v běžném komerčním zdravotním pojištění na neodkladnou péči. Těhotné cizinky musejí mít zdravotní pojištění cizinců na komplexní péči, kde je zahrnuta prenatální péče a porod, a mít navíc sjednáno pojištění typu novorozenec. Těhotné cizinky, které mají uzavřené pouze standardní komerční zdravotní pojištění, nemají zajištěnou potřebnou péči a za poskytnutou péči musejí doplácet.

Mezi opatření vedoucí k zlepšení situace v této oblasti patří hlavně umožnění účasti na veřejném zdravotním pojištění všem legálně usazeným imigrantům, neboť přístup těhotných imigrantek ke zdravotní péči je zdravotním pojištěním značně limitován. V souvislosti s pracovními podmínkami je pak vhodným opatřením zlepšení podmínek při zaměstnávání imigrantů v České republice.

Mgr. Veronika Záleská, Koníček, o. s., České Budějovice

Literatura:

1. Vaďurová H. Quality of life of cancel children caregivers. In: Řehulková O, Řehulka E et al. The quality of life in the contexts [of] health and illness. Brno: MSD, 2008, p. 8, ISBN 978-80-7392-073-9.

2. Wilkinson R, Marmot M. Sociální determinanty zdraví – Fakta a souvislosti. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2005, ISBN 80‑86625‑46‑X.

3. Stronks K, Ravelli AC, Reijneveld SA. Immigrants in the Netherlands: equal access for equal needs? Journal of Epidemiology and Community Health, 2001, roč. 55, č. 10, s. 701–707. ISSN 1470-2738.

4. Skřivánek A. Prevence by měla být na prvním místě. Gynekologické minimum. 2009. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupné z: http://www.gasset.cz/ userdata/suplementy/gynekologie-200x270-leden-tisknahled.pdf.

Recenzovaly:

Jana Kubátová – zdravotní sestra, Gynekologicko-porodnická klinika, Nemocnice Na Bulovce, Praha

Bc. Kateřina Vybíralová – zdravotní sestra, Gynekologie MUDr. Miroslav Starý, Praha  

 

 
  • tisk
  • předplatit si