COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2014

Zkušenost s ultrazvukovou metodou pro léčbu ran

Datum: 1. 12. 2014
Autor: Mgr. Karla Libertová

Na Dermatovenerologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze jsme měli možnost vyzkoušet v praxi ultrazvukový přístroj pro léčbu ran SONOCA 180. Zápůjčku přístroje zprostředkovalo Oddělení zdravotnické techniky ÚVN.

Ošetřovatelská péče o pacienty s bércovými vředy je pro nelékařské zdravotnické pracovníky na Dermatovenerologickém oddělení na denním pořádku. Na péči o pacienty s touto diagnózou se v rámci multidisciplinárního týmu podílejí též nutriční terapeuti, fyzioterapeuti a sociální pracovníci. Opakovaná hospitalizace pacientů s chronickými ranami není nijak neobvyklá. Platí zde: „Čím déle je chronická rána u pacienta přítomna a čím větší procento tělesného povrchu zaujímá, tím obtížněji je léčitelná.“ (Stryja, 2008). Časté převazy jsou pro tyto pacienty zatěžující a je potřeba je na převaz připravit. Lékař rozhoduje o postupu a technice převazu, informuje též pacienta o dalších možnostech léčby chronické rány.

Abychom dosáhli procesu hojení chronických kožních ran, je potřeba nejprve odstranit nekrotické části a tkáně z rány (débridement), odhalit zdravou tkáň na spodině rány a tím podpořit hojení. Ultrazvukový přístroj pro léčbu ran je alternativou k mechanickému odstranění neživé tkáně z rány. Tato metoda débridementu patří mezi hydrochirurgické, využívající k čištění (vypláchnutí) kapalinu (sterilní vodu). Tekutina stéká z hrotu pracovního nástroje (rukojeti). Rukojeť přístroje má různá zakončení a po použití se dá vysterilizovat. Působení ultrazvuku má baktericidní účinek.

Obr. 1 / Defekt na levém bérci v terénu ischemické choroby dolních končetin
Obr. 2a, 2b / Defekt po opakovaně provedeném débridementu pomocí přístroje SONOCA 180
Obr. 3 / Rozsáhlé defekty na levé dolní končetině v terénu chronické žilní insuficience
Obr. 4 / Rozsáhlé defekty na levé dolní končetině v terénu chronické žilní insuficience po opakovaném
débridementu pomocí přístroje SONOCA 180

Pacienty k débridementu pomocí hydrochirurgické metody indikuje vždy ošetřující lékař. Důležitým faktorem, který je potřeba zohlednit v přípravě pacienta na převaz, je bolest. U rozsáhlejších ran je potřeba zákroky provádět v regionální anestezii.

Přístroj jsme měli zapůjčen pouze na časově omezenou dobu, proto jsme se zaměřili především na vyzkoušení této hydrochirurgické metody u indikovaných pacientů v podmínkách Dermatovenerologického oddělení ÚVN. Efekt débridementu touto metodou je z přiložené fotodokumentace viditelný na první pohled.

Pacientů s chronickou ránou přibývá a stávají se multidisciplinárním problémem. Ultrazvukový přístroj pro léčbu ran by se dal využít pro pacienty napříč medicínskými obory. Náklady na jeho pořízení by se jistě vrátily ve zkrácení doby hojení i hospitalizace.

Mgr. Karla Libertová, vrchní sestra Dermatovenerologického oddělení, ÚVN Praha

Literatura:

1. Stryja J. Repetitorium hojení ran. Semily: Nakladatelství GEUM, 2008. 199 s. ISBN 978-80-86256-60-3

2. Pokorná A, Mrázová R. Kompendium hojení ran pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2012. 192 s. + 8 s. barevné přílohy. ISBN 978-80-247-3371-5

3. Nováková I. Ošetřovatelství ve vybraných oborech: Dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie. Praha: Grada Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3422-4

Více o autorce:

Mgr. Karla Liberová, vrchní sestra Dermatovenerologického oddělení, ÚVN Praha
1981–1985: SZŠ Ústí nad Labem – obor Zdravotní sestra; 1993–1994: PSS Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, Brno; 2004–2006: PSS Organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků, Brno; 2006–2009: Bc. studium – Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra, Vysoká škola zdravotnická, Praha; 2009–2011: Mgr. studium – Ošetřovatelství, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava; 1985–1986: III. interní oddělení, ÚVN Praha – zdravotní sestra; 1986–1989: ARO, ÚVN Praha – zdravotní sestra Resuscitační stanice; 1992–1999: ARO, ÚVN Praha – zdravotní sestra Anesteziologie; 1996–1999: ARO, ÚVN Praha – staniční sestra JIP-A; 1999–2001: OIPCHO, ÚVN Praha – vrchní sestra; 2003–2010: OIPCHO, ÚVN Praha – vrchní sestra; 2010: OARIP, ÚVN Praha – staniční sestra JIP-A, JIP-B, RES; 2010–2012: Úsek NŘNLPZ a ŘKZP – asistentka; od 2012: Dermatovenerologické oddělení, ÚVN Praha – vrchní sestra

 
  • tisk
  • předplatit si