Zpět na detail čísla

Číslo 1 / 2010

Nursing, 2008, 38, č. 6

Datum: 5. 1. 2010

BEARD RM, DAY MW. Fever and hyperthermia — learn to beat the heat (Horečka a hypertermie — rozdíly mezi těmito dvěma stavy a odpovídají­cí ošetřovatelské zákroky): 28—31. 

Horečka i hypertermie jsou tělesné sta­vy, které mají společného ukazatele - zvýšenou tělesnou teplotu, ale příčiny této zvýšené teploty jsou rozdílné. Pro sestru je důležité včas zjistit rozdíl a jed­nat pak rychle a vhodným způsobem. Článek ve svém úvodu zkoumá rozdíly vyplývající z mechanismů obou těles­ných stavů.

Horečka je zvýšení tělesné teploty větší než běžná denní odchylka. Je vyvolána aktivitou hypotalamu, který reguluje teplotu jako reakci na uvolnění cytokinů při zánětech. Horečka většinou nezvýší tělesnou teplotu nad 41 °C. V článku jsou popsány čtyři stupně příznaků, na které si pacient stěžuje, a upozornění na změny těchto příznaků vlivem věku pa­cienta. Jsou vyjmenovány různé způsoby měření tělesné teploty, jejich výhody a nevýhody a rady sestrám pro ošetřova­telskou péči, včetně otázky, zda léčit horečku samotnou.

Naproti tomu hypertermie je výsledkem přehlcení hypotalamické regulace těles­né teploty. Při hypertermii se tělesná teplota zvyšuje nad 40 °C. Nekontrolo­vaný vzrůst tělesné teploty může být způsoben nadbytečnou produkcí těles­ného tepla (u mladých lidí při práci nebo cvičení v teplém prostředí, u všech lidí při užívání drog zrychlujících metabolis­mus), vysokou okolní teplotou (úpal - nebezpečný zvláště u dětí a seniorů) nebo porušenou schopností těla ztrácet teplo (při užívání určitých léků). Sym­ptomy hypertermie se při těchto růz­ných příčinách mohou lišit. Hypertermie nereaguje na antipyretika a může způsobit rychlou smrt. Kazuistika popi­suje stanovení ošetřovatelské diagnózy a ošetřovatelské zákroky odlišné od léč­by horečky - zvláště důraz na nutnou agresivní léčbu za účelem zabránění po­škození organismu nebo úmrtí pacienta. Na závěr jsou uvedeny rady, které mají sestry poskytnout pacientům ohrože­ným hypertermií a jejich rodinám.

HOLCOMB SS. Patient education series — MRSA infections (Průvodce vzděláváním pacienta    —    infekce MRSA): 33.

Článek je edukační příručkou pro paci­enty, kteří mají podezření, že trpí tímto onemocněním, a pro sestry, které ji mají svým pacientům předat. Populární for­mou seznamuje s původcem těchto in­fekcí — bakterií Staphylococcus aureus re­zistentní na meticilin. Výskyt této bakterie způsobující nozokomiální infekce je často výsledkem zneužívání nebo předávkování antibiotiky, např. při léčbě virózy. Jsou popsány rizikové sku­piny pacientů, např. často hospitalizova­ní pacienti, velmi staří nebo velmi mladí pacienti, pacienti s těžkým onemocně­ním, které snižuje schopnost organismu bránit se infekci, zdravotníci a další. Pa­cienti mohou mít tuto bakterii na kůži nebo v nose a nemusí o tom vědět — pak stačí malé poranění, které je okamžitě infikováno. Jsou popsány symptomy to­hoto onemocnění a postupy při stanove­ní diagnózy i při léčbě. Článek končí doporučeními pro pacienta s infekcí MRSA, jak se má chovat, aby dále infek­ci nešířil (např. nedotýkat se rány holý­ma rukama, často si umývat ruce mýdlem a vodou, denně se sprchovat a používat při tom antibakteriální mý­dlo, vyhýbat se kontaktním druhům sportu a podobným aktivitám).

HADAWAY L. Targeting therapy with central venous access devices (Pomůcky pro centrální žilní vstupy — úloha sester): 34—40.

Léčba s použitím centrálního žilního katetru klade na sestru vysoké nároky týkající se výběru správné katetrizační pomůcky i vhodné manipulace s ní. Po­můcky pro centrální žilní vstupy jsou v moderní zdravotnické péči všudypří­tomné, jsou k dispozici v rozličných tva­rech a velikostech a určené pro aplikaci v různých oblastech těla. Článek uvádí přehled ošetřovatelské péče týkající se údržby těchto pomůcek a prevence komplikací zdravotního stavu pacienta. Je založen na nejnovějších ošetřovatel­ských standardech péče v USA. Pokyny pro sestru, vyjádřené v těchto standar­dech, se zaměřují např. na umístění žil-ního vstupu, prevenci infekce, zavádění katetru, stabilizaci katetru, převazy, proplachování katetru, používání heparinu, reflux krve a další.

HELD-WARMKESSEL J. Caring for a patient with metastatic prostate can­cer (Péče o pacienta s metastázujícím karcinomem prostaty): 52—56.

Článek informuje sestry o nejnovějších způsobech léčby karcinomu prostaty a o způsobech ošetřovatelské podpory pacienta v průběhu této léčby za účelem zlepšení kvality jeho života. Karcinom prostaty je nejčastěji diagnos­tikovaným karcinomem u mužů v USA a druhou nejčastější příčinou úmrtí pa­cientů s rakovinou. V úvodní části člán­ku jsou vyjmenovány pokyny pro sestry při stanovení ošetřovatelské diagnózy, dále nejnovější postupy při hormonální terapii včetně nežádoucích účinků, tělesných změn a časté pozdější rezistence vůči léčbě, možnosti chemoterapie včet­ně nežádoucích účinků na pacienta a pokynů pro sestry, jakým způsobem mohou zlepšit kvalitu života těchto pa­cientů. Důraz je kladen na edukaci paci­enta sestrami. Jsou uvedeny rizikové skupiny pacientů, vyšetřovací testy a do­poručení Americké společnosti pro vý­zkum rakoviny (American Cancer Soci­ety) týkající se pravidelného screeningu mužů v USA.

BEDNARSKI D, CASTNER D, DOUGLAS C. Managing acute tubu­lar necrosis (Akutní tubulární nekróza): 56hn1—56hn2, 56hn4, 56hn6.

Poranění ledvinných kanálků je obvyk­lou příčinou náhlého selhání ledvin. I když je akutní tubulární nekróza větši­nou reverzibilní, může ohrozit život pa­cienta nebo mít za následek celoživotní renální substituční terapii. Sestry mo­hou pomocí vhodných sesterských in­tervencí tomuto stavu zabránit nebo ho alespoň zvrátit.

V článku je popsáno akutní selhání led­vin, jeho příčiny a komplikace. Dále jsou uvedeny příznaky akutní tubulární nekrózy (ATN), stanovení diagnózy a způsoby prevence tohoto onemocnění. Zvláštní pozornost je věnována ošetřo­vatelské péči o pacienta s ATN, založe­né na standardech Americké asociace nefrologických sester, dále prevenci in­fekce, dietním opatřením a edukaci pa­cientů.

LEWIS TP. Assessing an older adult for alcohol use disorders (Zdravotní potíže seniorů, spojené s nadměrnou konzumací alkoholu, a stanovení ošet­řovatelské diagnózy): 60—61.

Zdraví až 15 % obyvatel USA ve věku 65 let a starších je ohroženo nadměrnou konzumací alkoholu. Z tohoto počtu jsou 2—4 % seniorů závislá na alkoholu a výskyt problémů spojených s alkoho­lem je u této věkové skupiny na vzestu­pu.

Autor článku podává některá vodítka, která mají pomoci sestrám včas rozpo­znat u pacientů zneužívání alkoholu, a zároveň odpovídá na otázku, proč pro­blémy s alkoholem zůstávají často v této věkové skupině neodhaleny. Nadměrná konzumace alkoholu a problémy s tím spojené mohou být často přehlíženy, protože poskytovatelé zdravotní péče neočekávají u seniorů výskyt tohoto jevu a protože nástroje screeningu a stanove­ní diagnózy jsou určeny pro mladší vě­kové kategorie. Problémy spojené s al­koholem se také často podobají příznakům spojeným se stárnutím, jako jsou např. ztráta paměti nebo pády.

PhDr. Kateřina Drábková

 
  • tisk
  • předplatit si