COVID-19
Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 4 / 2022

Péče o příjem tekuté a pevné výživy v seniorském věku

Datum: 15. 8. 2022
Autor: PhDr. Mgr. Dana Klevetová

motto: „Úctu k šedinám nelze načasovat ani naplánovat. Tak jako je nemožné naplánovat lidskost.“

J. Godárský

 

 

Co často trápí nesoběstačné seniory při příjmu stravy?

Možná si mnozí ze zdravotnického i sociálního týmu neuvědomují, jak je oslovení jménem v kontaktu s nemocným člověkem nesmírně důležité. Oslovením seniora podle jeho požadavku jej získáváme pro kvalitní spolupráci. Nedávno jsem hovořila s dámou, přibližně ve věku 85 let. Má stále životní elán, i když se pohybuje o dvou francouzských holích a obtížně se jí dýchá. Náš rozhovor se stočil na způsob oslovování. Sdělila mi, že nikdy neměla v životě nějakého muže, a zlobí se na zdravotnický personál, který jí říká „babi“ (to prý by dotyčnou vzala holí) nebo „paní“. Nejvíce touží po oslovení „slečno Pavlínko“.

Otázka pro vás: Ptáte se nově příchozího klienta, jak chce být oslovován ve vašem zařízení? Máte o tom v dokumentaci proveden záznam? Domnívám se, že v sociálních zařízeních jsou o kousek dál než v nemocnicích a záznam oslovování je zaznamenáván. Doporučuji také provést v tomto případě sdělení, že pokud někdy zapomeneme a oslovíme ji paní, aby nám náš nedostatek odpustila.

Slečna Pavlínka dále hovořila o dalším nedostatku. O něm je dnes naše téma. Vadilo jí, že nebyl respektován její způsob příjmu výživy. Ráda u stolu stála, lépe polykala. Několik zdravotních sester jí sdělilo, že přece se takto nejí. Myslíte si, že je obtížné přijmout jiné požadavky klientů se sníženou mobilitou? Proč zbytečný komentář? Není jednodušší zkusit nabídnout vyšší židli ke stolu nebo se zeptat na důvod odlišného přijmu potravy? Jak byste se cítili, kdyby vám někdo dal pouze lžíci na oba dva chody oběda, ačkoli jste doposud preferovali příbor? Chutnalo by vám, kdyby před vás někdo položil talíř s nevábným obsahem, najednou tam přisypal nějaký prášek, zamíchal a odešel?


Příjem potravy

Vždy je důležité u osoby se sníženou mobilitou zjistit, jakým způsobem je podávání stravy pro ni přijatelné. Vypsat si potraviny, které senior nepřijímá. Seznámit celý ošetřovatelský tým o požadavku seniora, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům a nedorozuměním. Pokud senior přijímá stravu pouze v lůžku, upravíme polohu lůžka a upravíme stolek tak, aby byla strava dostatečně přístupná. Lze využít opěrky k zabezpečení talíře, aby byl stabilní. Nezapomeneme dát ochranu kolem krku, aby nedocházelo ke znečištění oděvu a lůžkovin.

Pokud musíme klienta krmit, sedneme si k lůžku na židli, abychom měli s nemocným oční kontakt. Jídlo přineseme až v okamžiku, kdy víme, že budeme nemocného krmit. Je naprosto nevhodné přinést na pokoj pro tři obyvatele jídlo současně. Dva soběstační klienti samostatně jedí a nesoběstačný senior pouze vidí svůj talíř, kde pomalu jídlo začíná být studené. Často potom sní daleko méně, neboť studená strava nechutná.


Pitný režim

Ve vyšším věku se ztrácí přirozená chuť na tekutiny. Tekutiny musíme proto aktivně nabízet. Denní příjem má být 2–3 litry. Je vhodnější pít v dopoledních hodinách. Rozdělíme tekutiny podle denního jídelníčku. Snídaně – 200 ml mléka nebo kávy. V 9 hodin 200 ml ovocného čaje. V 10 hodin svačina s příjmem 300 ml rajské šťávy nebo tekutiny, která seniorovi chutná. Ve 12 hodin je oběd. Příjem polévky je 200 ml, po obědě je vhodné podání minerálky, například Poděbradky (200 ml). Ve 14, 16, 18 hodin je další podání tekutin, po 18. hodině raději omezíme příjem tekutin, aby senior neměl noční nucení na močení.


Zásady péče o výživu

Nejdříve vždy získáme informaci, jak chce být senior oslovován. Pro kvalitní spolupráci má jméno vždy význam (například „pane Novotný, nesu Vám oběd“). Je potřeba mít přehled o výběru potravin a tekutin, které má senior zakázány či omezeny, vědět, jakou dodržuje dietu, zda má senior dietní omezení, proč ho má a zda je schopen ho dodržovat. Vědět, zda má senior dostatečnou funkci zubů – zubní protézy, aby mohl přijímat tuhou stravu, a znát jeho úroveň soběstačnosti v příjmu jídla.

Je potřeba vytvořit vhodné podmínky pro příjem potravy (poloha, postavení stolečku a talíře, příbor, lžíce, malá lžička a další). Senior potřebuje získat pro sebe zprávu, že dokáže zvládnout přijímání stravy částečně sám – pro nás to znamená, že mu například dáme do ruky lžíci z umělohmotného materiálu – pomůžeme mu nabrat sousto z talíře a při tom lehce přidržujeme loket a předloktí. Mé zkušenosti s tímto způsobem pomoci se osvědčily. Senior má radost, že je schopen něco dokázat.

Pokud si senior může sednout na lůžko a mít dolní končetiny svěšené, podepřeme chodidla malou bedýnkou a sedneme si vedle něj na jeho lůžko. Krmíme pak fyziologickým způsobem. Jeho ruka provádí úkon vpravení sousta do úst a my ze strany přidržujeme ruku podle potřeby nebo krmíme plně – vždy jde o domluvu. Pokud senior nemluví, vytvoříme nějaká pravidla pro odpověď ano/ne.

Nikdy se nenalévá plná sklenice či hrnek tekutinou – senior jej neunese, obsah vyleje a pak se již bojí tyto činnosti opakovat. Zlobí se sám na sebe a přitom je to chybou personálu. Je vhodnější naplnit hrneček do poloviny a pomáhat jej přidržovat, pokud jej sám nezvedne. Pro příjem tekutin je vhodný kelímek s otvorem nebo brčkem. Dětskou láhev používáme pouze v případě, že ji senior sám chce nebo jinak nelze zajistit dostatečný příjem tekutin.

Pokud má senior bílkovinné přídavky v sypkém stavu, přidejte je v kuchyňce před podáním (mnoho seniorů tvrdí, že když vidí přidávat prášek přímo na pokoji, ztrácí chuť jíst).

Pravidelně sledujeme hmotnost seniora, turgor kůže, tonus očních bulbů, stav sliznic, zejména bukálních, vzhled jazyka, bilanci tekutin, fyzickou aktivitu, celkový energetický příjem a výdej.


Vyšetření nutričního stavu – anamnéza

Zjistíme, kolikrát denně senior jí, co snídá a jak velikou porci, zda vaří sám nebo kdo připravuje jídlo, zda zvládá přípravu, nákupy či chodí na obědy, jak hodnotí svoji chuť k jídlu, kolikrát denně jí, zda má denně teplé jídlo, případně zda vaří i pro někoho jiného. Dále je vhodné ověřit konzumaci zeleniny a ovoce, její četnost, ověřit množství a typ tekutin. Nezbytné jsou otázky na průjem, zácpu a samozřejmě na fyzickou aktivitu.


Doporučení

2–3× libové maso za týden (pro snadnější příjem může být v mleté formě)

1× vejce – využijeme lecitin pro činnost mozku

3–4× ryby (lze tepelně upravit nebo podat v konzervě)

přijímat více čerstvé zeleniny a ovoce – připravit a podávat syrové saláty

vhodné přísady: česnek, bazalka, cibule, petržel

přijímat sýry, jogurty, mléko nízkotučné s přídavkem vloček a műsli

denní příjem vlákniny v celozrnném pečivu

30–40 g šťávy z čerstvého ovoce vymačkat nebo rozmixovat s vodou

při přípravě stravy využít olivový, slunečnicový a řepkový olej (syrový pomáhá při suchosti v ústech – stačí malá lžička vykloktat a vyplivnout nebo štětičkou vymazat dásně a jazyk)

antioxidanty obsahuje oregano, rozmarýn, černý bez


Vitaminy a prvky

Důležitý je příjem vitaminů a minerálů.

Vitamin A – přijímáme z betakarotenu (denní příjem 800–1 000 μg). Je obsažen v dýni, meruňkách, mrkvi, kapustě, ananasu, melounu, petrželi, papáji, brokolici, špenátu, v játrech a krůtím mase.

Vitamin C – denní příjem je 500–1 000 mg. Získáme jej z grepů, kiwi, pomeranče, rajčat, jahod, paprik, brambor a brokolice.

Vitamín E – denní dávka je 100–400 mg. Je obsažen ve slunečnicovém oleji, semenech dýně, v ořechách a pšeničných klíčcích, v broskvích, v celozrnném chlebu.

Vitaminů skupiny B je 15 druhů – mají význam v prevenci křečí dolních končetin a neuropatických bolestí.

Zinek – obsažen v droždí a obilovinách.

Draslík je obsažen v banánech, sušeném ovoci, meruňkách a bramborách.

Vápník – příjem 500–1 200 mg denně. Prevence osteoporózy. Zdrojem je mák, tvaroh, mléko, podmáslí. V 1 l podmáslí je 1 180 mg, v 1 l mléka je 1 190 mg, v 30% sýru typu eidam cihla je ve 100 g celkem 755 mg vápníku. Lze i zakoupit v lékárně v tabletách.

Selen – denní příjem 55–200 μg. Je v lososu, tuňáku, pšeničném chlebu, v krekrech a slunečnici.

Bor – denní příjem 3 mg. Je v květáku a ve slupce jablka.


Co je důležité

• Věnovat pozornost pravidelnému stolování a klást důraz na stravování v malých dávkách.

• Nezapomenout na estetickou úpravu jídla i prostředí.

• Sdělit, jak lze energeticky obohatit polévky (přídavek vloček, jíšky, mletého masa).

• Ovoce a zeleninu chápat jako zdroj vitaminů, minerálů a vlákniny.

• Dodržovat pitný režim, plánovat mezi jídly, snažit se o to, aby si senior prováděl záznam o pitném režimu. Dbát na celkové denní množství tekutin v souvislosti s chronickým onemocněním.

• Doporučit vhodné tekutiny s ohledem na základní onemocnění. Řada seniorů pije minerální vody, jež mají větší obsah sodíku a nejsou vhodné při hypertenzi a srdečním selhávání.

• Předáme informaci, že 100% džusy nepijeme nalačno – dráždí žaludeční sliznici.

• Černou kávu doporučíme pít v omezeném množství, využít dostupné kávovinové směsi bez kofeinu. Kávu nelze zařadit do celkového množství vypitých tekutin, neboť odvodňuje.

• Pozor na převodnění u pravostranného selhávání srdce. Doporučená dávka tekutin je1,5–2 l.

• Přidávejme každodenně antioxidanty – ACES (vitamin A, C, E, selen).


Složení minerálních vod

Všímejte si složení minerálních vod. Na každé lahvi je uvedeno složení. Například Vincentka obsahuje skvělé složení minerálních látek a je vhodná pro rekonvalescenci. Zaječice podporuje vyprázdnění střev. Rudolfův pramen je vhodný složením pro kardiaky a prevenci osteoporózy. Poděbradka je slaná, je vhodná při tělesných ztrátách (pocení, zvracení), nesmí se pít denně. Ondrášovka je vhodná při prevenci osteoporózy. Hanácká kyselka se využívá při ztrátách tekutin zvracením. Korunní je vhodná svým složením pro všechny. Magnesiu využijeme při bolestech hlavy, po požití alkoholu, při hypertenzi a neslané dietě. Například kombinace Mattoni a Hanácké kyselky je nevhodná při hypertenzi.


Závěr

Ráda bych připomněla, že člověk je takový, jak o sobě smýšlí. Výživa neznamená jenom přijímat správné živiny ve správném poměru. Výživa znamená také vyživovat se správnými informacemi, správnými sociálními vztahy. Klíč ke zdravému tělu spočívá v udržení rovnováhy mezi tělem a myslí. Je vhodné snažit se provádět jednoduchá tělesná cvičení, a zvýšit tak svalovou sílu. Mít v zásobě energii na horší časy.

Na závěr jsem si vypůjčila slova, která jsou dílem kolektivu rehabilitace a léčby bolesti polikliniky Prosek a jsou tam vyvěšeny v čekárně. Zdraví je dar. Co s ním?

S darem můžeme nakládat libovolně: odpovědně a neodpovědně. Musíme ale vědět, že poneseme následky svého jednání. Zdraví je dar, který dostáváme zadarmo bez zásluhy. Teprve když ho ztrácíme, pociťujeme, jak nesmírný byl, a toužíme, aby nám byl navrácen.

Zdraví je dar, který přijímáme a bez ustání s ním nějak nakládáme, nestavíme ho jako vázu vysoko na poličku, ale používáme ho jako šaty 24 hodin denně. Záleží na nás, jak ty šaty vypadají po delším nošení. Stejně tak zdraví a nemoc bývají výsledkem „nošení“ našeho života, způsobem, jak se vztahujeme k sobě samým i k druhým lidem.

V uplynulých desetiletích byl kladen důraz jen na určitý aspekt skutečnosti, a to na stránku hmotnou, nehybnou a vypočitatelnou. Život je opakem takového pohledu: je tvořivý, nepředvídatelný, neovladatelný a nehmotný. Oddělíme-li život od hmoty, nastává smrt. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako fyzickou, psychickou a sociální pohodu. Politické a medicínské myšlení po roce 1948 u nás se z tohoto hlediska ukazuje jako neúplné, zdeformované, a tedy nemocné. Na úkor ostatních dvou lidských skutečností akcentovalo výhradně oblast hmotnou. Východní medicína nepodlehla takovému klamu nikdy. Západní ano, ale uvědomila si již dávno zúženost takového myšlení a snaží se léčení doplnit o pomoc duši a o pomoc vztahům mezi lidmi. Pochopila i jiné nebezpečí odosobněné medicíny a snaží se vrátit péči o zdraví z rukou lékařů-expertů do rukou našich vlastních. Lékař by neměl být technik, který za nás závadu odstraní, ale průvodce, který nás, budeme-li chtít, bude provázet po cestě za zdravím.


Literatura

1. KALVACH Z, ZADÁK Z, JIRÁK R et al. Geriatrie a gerontologie. Grada 2004.
2. KLEVETOVÁ D. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Grada 2008.
3. KLEVETOVÁ D. Motivační prvky při práci se seniory. 2.vyd. Grada 2017.
4. KOVÁŘ J., STARNOVSKÁ T. Diety při zvýšené hladině cholesterolu. Praha 1997.
5. STARNOVSKÁ T. Diety při onemocnění cukrovkou. Praha 1997.
6. STARNOVSKÁ T. Nutriční terapie. Galén 2006.
7. TOPINKOVÁ E. Geriatrie pro praxi. Galén 2011.

 

PhDr. Mgr. Dana Klevetová
Jindřichův Hradec

www.peceodusi.webnode.cz

 

 

 
  • tisk
  • předplatit si