Transport vzorků do laboratoře pneumatickou potrubní poštou

Používání potrubní pošty k transportu vzorků biologických materiálů napomáhá k významnému zkrácení doby odezvy (Turn-Around Time – TAT) laboratorních vyšetření. To znamená doby od provedení odběru biologického materiálu k momentu předání výsledků vyšetření k rukám lékaře.

Užívání potrubní pošty také omezuje chyby vznikající při transportu vzorků obslužným personálem zdravotnických zařízení. Zvláště v intenzivní a urgentní péči je význam tohoto transportu, zejména v kombinaci s elektronickým požadováním laboratorních vyšetření, důležitý.

Historie a současnost

Transport vzorků do laboratoří pneumatickou potrubní poštou je někdy považován za velmi moderní záležitost. Možná není obecně známé, že první potrubní pošta byla uvedena do provozu v Londýně již v roce 1857. V roce 1865 provozoval berlínský poštovní úřad již 40 km potrubní pošty. V Praze byl systém potrubní pošty v činnosti od roku 1887 a dosahoval rychlosti transportu až 10 m/s.

Dnešní nástup tohoto druhu transportu v nemocnicích ČR je spojen zejména s nutností zajistit kvalitu, přesnost a rychlost transportu vzorku do klinické laboratoře. Mezi uživatele potrubní pošty se řadí taková zdravotnická zařízení, jako jsou IKEM Praha, FN Motol Praha, FN Hradec Králové a Slezská nemocnice Opava. Rychlá doprava laboratorních vzorků rychlostí až 6 m/s je hlavní funkcí zařízení. V době bleskového elektronického přenosu písemných a obrazových informací je rychlý transport vzorků naléhavý.

Význam pro klinické laboratoře

Používání potrubní pošty k transportu vzorků biologických materiálů napomáhá k významnému zkrácení doby odezvy (TAT) laboratorních vyšetření. Omezuje chyby vznikající při transportu vzorků obslužným personálem zdravotnických zařízení. Transport vzorků do laboratoří představuje obecně pro pacienty významné riziko chyb a každé jeho zlepšení, které vede ke kvalitě a neporušenosti vzorků, je žádoucí. Auta se značením převozu krve, křižující ulice velkoměst, v nás vždy vyvolají němou otázku, zda a nakolik je neporušenost a použitelnost dopravovaných vzorků zachována. Tato otázka zůstává zatím bez jasných odpovědí. Zvláště v intenzivní a urgentní péči je význam transportu potrubní poštou, zejména v kombinaci s elektronickým požadováním laboratorních vyšetření, důležitý (Guss, 2008).

Co je nezbytné pro dosažení kvality vzorků transportovaných potrubní poštou? Obecné zásady hodnocení kvality transportu potrubní poštou byly souhrnně publikovány teprve před nedávnou dobou (Plebani, 2011). Vědecká komise mezinárodní federace klinické chemie a laboratorní medicíny IFCC pro preanalytickou fázi GPSC (Global Preanalytical Scientific Committee) vytvořila a na svých webových  stránkách www.specimencare.com zveřejnila souhrn edukačních materiálů o tomto transportu. Od 26. 10. 2011 ji lze najít v poměrně přehledné formě pod názvem „Preanalytical Best Practice Posters – Transport by pneumatic tub“ na uvedeném webu.

Zásady transportu potrubní poštou podle GPSC lze ve stručnosti shrnout do tří bodů:

• Certifikace celého dodaného a nainstalovaného systému pneumatické pošty.

• Nastavení rychlosti transportu v systému na vhodnou hodnotu.

• Dokonalá fixace transportovaných zkumavek tlumicí vrstvou tak, aby nemohlo docházet k pohybu zkumavek v průběhu transportu. Pohyb zkumavek v potrubní poště během transportu vede k preanalytickým chybám způsobeným zejména poškozením až rupturou membrán erytrocytů a trombocytů.

Vliv na výsledky laboratorních vyšetření

Již před lety bylo popsáno zhoršení analytické kvality výsledků měření krevních plynů vlivem interference okolní atmosféry během transportu (Astles, 1996; Collinson, 2002). Uvádí se možné zhoršení kvality hematologických parametrů. Zejména trombocyty a erytrocyty jsou citlivé na podmínky potrubní pošty. Případná trombolýza a hemolýza silně ovlivňují i řadu biochemických vyšetření. Toto téma se zatím vyskytuje v odborné literatuře nejčastěji (Kratz, 2007; Bolliger, 2009; Huebner, 2010; Braun, 2009; Sodi, 2004). Vztah mezi nastavením parametrů potrubní pošty a výsledky biochemických vyšetření byl popsán zcela nedávno (Streichert, 2011). Vliv transportu potrubní poštou byl sledován srovnáním s transportem provedeným „ručně“. Byla sledována zejména rychlost potrubní pošty a její vliv na biochemická vyšetření. Dosažené výsledky byly ověřeny v další laboratoři. Autoři učinili následující závěry:

• rychlost pohybu vzorků nemá překročit hodnotu 1,5 m/s, jinak se možnost ovlivnění výsledků zvyšuje;

• nepříznivé parametry potrubní pošty vedou ke zvýšení počtu hemolytických vzorků a následnému ovlivnění výsledků;

• z biochemických vyšetření je nejvíc ovlivněna kvalita měření K+, AST, LD;

• z hematologických vyšetření se jeví nejchoulostivější počty trombocytů a monocytů;

• při rychlostech nad 1,5 m/s počet chyb roste.

Klíčový problém – kvalita vzorků

Transport vzorků pomocí potrubní pošty dovoluje velmi rychle dodat vzorky bez nutnosti používat kurýrní služby, která je zatížena lidskou chybou. Nicméně i potrubní pošta by měla být nastavena tak, aby její používání negativně neovlivňovalo kvalitu transportovaných vzorků. Výrobci příslušné techniky ve svých datech příliš akcentují hledisko dosahované rychlosti a nedostatečně zdůrazňují pro laboratoř a pacienty prvořadé hledisko kvality transportovaných vzorků. Je pravděpodobné, že dodavatelé pracují jen s hledisky nemocničních techniků a manažerů, ne však s požadavky laboratorních pracovníků. Zdravotnické zařízení by si proto mělo vytvořit a otestovat svůj vlastní pracovní postup používání potrubní pošty k transportu biologických vzorků s ohledem na maximální kvalitu transportovaných vzorků biologických materiálů (Felder, 2011). Základními parametry, které by měly být jasně definované a přísně dodržované, jsou vhodná rychlost transportu, mnohdy nižší, než uvádějí výrobci ve svých dokumentacích, a dobrá fixace vzorků. Je třeba dívat se na podmínky instalování a provozu potrubní pošty z hlediska potřeb pacientů, bezpečnosti zdravotní péče, minimalizace pacientských rizik, nikoli pouze z hlediska technických parametrů. Větší rychlost transportu a nerespektování perfektní fixace dopravovaných vzorků může znamenat jejich nižší kvalitu. Spolupráce specialistů ze všech zainteresovaných oborů je i zde nezbytná.

Mgr. Martina Bunešová, Ústav klinické biochemie a patobiochemie 2. LF UK a FN Motol, Praha

RNDr. Bedřich Friedecký, Ph.D., Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF UK a FN Hradec Králové, SEKK Pardubice, oficiální poskytovatel externího hodnocení kvality pro ČR

Literatura:

1. Guss DA, Chan TC, Killen JP. The impact of a pneumatic tube and computerized physician order management on laboratory turnaround time. Ann Emerg Med 2008, 51:181–5.

2. Plebani M, Zaninotto M. Pneumatic tube delivery systems for patient samples:evidence of quality and quality of evidence. Clin Chem Lab Med 2011, 49:1245–6.

3. Astles JR, Lobarsky D, Loun B et al. Pneumatic transport tube exacerbates interference of room air contamination in blood gas results. Arch Pathol Lab Med 1996, 120:642–7.

4. Collinson PO, John CM, Gaze DC et al. Changes in blood gas samples produced by a pneumatic tube system. J Clin Pathol 2002, 55:105–7.

5. Kratz A. Raneem OS, VanCott EM. Effect of a pneumatic tube system on routine and novel hematology and coagulation parameters in healthy volunteers. Arch Pathol Lab Med 2007, 131:293–6.

6. Bolliger D, Seeberger MD, Tanaka KA et al. Preanalytical effects of pneumatic tube transport on impedance platelet aggregometry. Platelets 2009, 20:458–65.

7. Huebner U, Boeckel-Fronhoefer N, Hummel B et al. The effect of a pneumatic tube transport system on platelet aggregation using optical aggregometry and the PFA-100. Clin Lab 2010, 56:59–64.

 

• tisk
• předplatit si